Klinefelterův syndrom
Klinefelterův syndrom | |
Symptomy Klinefelterova syndromu | |
Klinický obraz | hypoplastická varlata, azoospermie, infertilita, gynekomastie, eunuchoidní habitus, porucha růstu vousů |
---|---|
Příčina | nadpočetný chromozom X u muže, karyotyp 47,XXY (možné jsou i varianty s více chromozomy X) |
Diagnostika | karyotyp |
Klasifikace a odkazy | |
MKN-10 | Q98.0 karyotyp 47‚XXY; Q98.1 více než 2 chromozomy X; Q98.2 muž s karyotypem 46‚XX; Q98.4 Klinefelterův syndrom NS (nespecifikovaný) |
MeSH ID | D007713 |
orphanet | ORPHA484 |
MedlinePlus | 000382 |
Medscape | 945649 |
Klinefelterův syndrom (KS) vzniká přítomností nadpočetného chromozomu X u muže, jde tedy o gonozomální numerickou aberaci. Nejčastěji je způsoben karyotypem 47,XXY, možné jsou i varianty s více chromozomy X (48,XXXY či 49,XXXXY), které mají výraznější manifestaci. Existují i mosaikové formy[1].
Etiologie[upravit | editovat zdroj]
Příčinou nadbytečného chromozomu X v karyotypu je nondisjunkce během první či druhé části gametogeneze, anebo nondisjunkce v již vzniklé zygotě. K nondisjunkci většinou dochází, když se nepodaří správně rozdělit chiasmata homologních chromozomů - ať již předčasně, opožděně, anebo nevzniknou vůbec[2]. Ukázalo se však, že častější příčinou aneuplodie je chybné rozdělení chromatid, než celých chromozomů[3]. Není prokázána dědičnost Klinefelterova syndromu, předpokládá se, že hlavní příčinou je předčasná separace sesterských chromatid v gonádách, s tím že paternálně i maternálně vzniká stejná pravděpodobnost vzniku aneuplodie[4].
Aberantní rekombinance hraje značnou roli ve vzniku aneuplodie z parentální strany, u většiny KS postižených nedošlo k rekombinanci právě v PAR oblasti mezi Yp/Xp[5]. U matek může nastat při crossing-overu mezi X chromozomy.
Další možnou příčinou je vyšší věk matky. První mitotická dělení zygoty kontrolují matčiny proteiny a RNA – se zvyšujícím se věkem matky stoupá pravděpodobnost chyb při dělení zygoty, pokud k nim dojde, může dojít k opět k aneuplodii a vzniknout KS, avšak poté vzniká mozaicismus[6]. Vliv věku otce není na KS prokazatelný[7].
Ačkoliv u KS dochází k inaktivaci X chromozomu podobně jako u žen, všechny geny na X chromozomu nejsou inaktivovány. Tyto geny jsou následně daleko více exprimovány než u muže s bežným karyotypem - důsledkem čehož dochází k ovlivnění funkce testes (zejména negativní ovlivnění plodnosti)[8].
Zjevnou korelací mezi fenotypem a genotypem je u KS polymorfismus v počtu CAG repetic u genu pro androgen receptor. Výsledkem je modulace citlivosti na androgeny - kratší počet repetic odpovídá vyšší senzitivitě na androgeny, u pacientů s KS je prokázána spojitost mezi delším opakováním CAG repetic a mikroorchidismem, opožděným vývojem a neplodností[9].
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Mezi hlavní příznaky řadíme[10]:
- typický eunuchoidní habitus (vysoký vzrůst, dlouhé končetiny);
- intelekt není výrazněji narušen, mohou se častěji vyskytovat poruchy učení či depresivní stavy; psychomotorická retardace se vyskytuje až u forem syndromu s více X chromozomy[11];
- hypoplastická varlata, azoospermie, infertilita, malý penis (zejména v dětství, v dospělosti je většinou normální velikosti)[12], gynekomastie;
- porucha růstu vousů.
- širší (ženská) pánev.
Cytogenetika[upravit | editovat zdroj]
MKN-10 klasifikace[upravit | editovat zdroj]
Klinefelterův syndrom podle MKN-10: Q98
- Q98.0 Klinefelterův syndrom‚ karyotyp 47‚XXY;
- Q98.1 Klinefelterův syndrom‚ muž s více než dvěma X chromozomy;
- Q98.2 Klinefelterův syndrom‚ muž s karyotypem 46‚XX;
- Q98.4 Klinefelterův syndrom NS (nespecifikovaný).
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Chromozomální abnormality
- Numerické chromozomální abnormality
- Syndromy podmíněné aneuploidií gonozomů
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ THOMPSON, James Scott, Margaret Wilson THOMPSON a Robert L NUSSBAUM, et al. Klinická genetika: Thompson & Thompson. 6. vydání. Praha : Triton, 2004. 426 s. ISBN 80-7254-475-6.
- ↑ T. Strachan, A.P. Read, Human molecular genetics(3rd ed.)Garland Publishing, New York (2004)
- ↑ A.H. Handyside, M. Montag, M.C. Magli, S. Repping, J. Harper, A. Schmutzler, et al., Multiple meiotic errors caused by predivision of chromatids in women of advanced maternal age undergoing in vitro fertilisation, Eur J Hum Genet, 20 (2012), pp. 742–747
- ↑ A.S. Gabriel, A.R. Thornhill, C.S. Ottolini, A. Gordon, A.P. Brown, J. Taylor, et al., Array comparative genomic hybridisation on first polar bodies suggests that non-disjunction is not the predominant mechanism leading to aneuploidy in humans
- ↑ N.S. Thomas, T.J. Hassold, Aberrant recombination and the origin of Klinefelter syndrome, Hum Reprod Update, 9 (2003), pp. 309–317
- ↑ P. Braude, V. Bolton, S. Moore, Human gene expression first occurs between the four- and eight-cell stages of preimplantation development, Nature, 332 (1988), pp. 459–461
- ↑ K.G. Fonseka, D.K. Griffin, Is there a paternal age effect for aneuploidy? Cytogenet Genome Res, 133 (2011), pp. 280–291
- ↑ F. Tuttelmann, J. Gromoll, Novel genetic aspects of Klinefelter's syndrome, Mol Hum Reprod, 16 (2010), pp. 386–395
- ↑ M. Zitzmann, M. Depenbusch, J. Gromoll, E. Nieschlag, X-chromosome inactivation patterns and androgen receptor functionality influence phenotype and social characteristics as well as pharmacogenetics of testosterone therapy in Klinefelter patients, J Clin Endocrinol Metab, 89 (2004), pp. 6208–6217
- ↑ MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2525-3.
- ↑ VISOOTSAK, Jeannie a John M GRAHAM. Klinefelter syndrome and other sex chromosomal aneuploidies. Orphanet J Rare Dis [online]. 2006, vol. 1, s. 42, dostupné také z <https://ojrd.biomedcentral.com/articles/10.1186/1750-1172-1-42,>. ISSN 1750-1172.
- ↑ BISCHOFF, F a S ELIAS. Klinefelter Syndrome. The Global Library of Women's Medicine [online]. 2009, roč. 1, vol. 1, s. 1, dostupné také z <https://www.glowm.com/section_view/heading/klinefelter-syndrome/item/360,>. ISSN 1756-2228. DOI: 10.3843/glowm.10361.