Fabryho choroba: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (pravopis)
m (→‎Klinický obraz: rozčlenění)
 
(Není zobrazeno 22 mezilehlých verzí od 13 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
== Definícia a etiopatogenéza ==
{{Infobox - genetická choroba
{{OMIM|301500|Fabryho choroba}}, alebo sfingolipidóza, je charakterizovaná ako metabolické [[Lyzosomy|lyzozómové]] ochorenie s frekvenciou 1 : 40 000. Ide o génovú mutáciu na dlhom ramienku pohlavného [[Chromozom X|chromozómu X]] kódujúceho lyzozomálny enzým ''alfa-galaktozidázu'' (alfa-GAL). Výsledkom toho je znížená alebo chýbajúca aktivita alfa-GAL, čo má za následok ukladanie depozitov ''globotrialosylceramidu'' (CL-3) v [[endotel]]i a viscerálnych tkanivách. Proces vedie k multisystémovému poškodeniu obličiek, [[srdce|srdca]] a [[CNS]]. Prvýkrát bola opísaná v roku 1898 W. Andersonom a J. Fabrym ako ''angiokeratoma corporis diffusum universale'', ''morbus Fabry'', alebo ''Andersonova-Fabryho choroba''.
| název = Fabryho choroba
| obrázek = Morbus Fabry kidney biopsy 01.jpg
| popisek = Fabryho choroba − biopsie ledvin
| klinický obraz = multisystémové poškození ledvin, srdce a CNS
| příčina = mutace genu pro α-galaktozidázu A (ukládání depozit globotrialosylceramidu v endotelu a viscerálních tkáních)
| diagnostika = genetické vyšetření, molekulární diagnostika, biopsie
| SLG = {{SLG|319}}
| incidence ve světě =
| prognóza =
| MKN = {{MKN|E75.2}}
| MeSH ID = {{MeSH ID|D000795}}
| OMIM = {{OMIM|301500}}
| orphanet = {{orphanet|ORPHA324|94}}
| MedlinePlus =
| Medscape = {{Medscape|1952086}}
}}__notoc__


== Dedičnosť ==
'''Fabryho choroba''' neboli '''sfingolipidóza''', je charakterizována jako metabolické [[Lyzosomy|lyzozomové]] onemocnění s frekvencí výskytu 1 : 40 000. Jde o genovou mutaci na dlouhém raménku pohlavního [[Chromozom X|chromozomu X]] kódujícího lysozomální enzym ''alfa-galaktozidázu'' (alfa-GAL). Výsledkem toho je snížená nebo chybějící aktivita '''alfa-GAL''', což má za následek ukládání depozitů ''globotrialosylceramidu'' (CL-3) v [[endotel]]u a viscerálních tkáních. Proces vede k multisystémovému poškození ledvin, [[srdce|srdce]] a [[CNS]]. Poprvé byla popsána roku 1898 W. Andersonom a J. Fabrym jako ''angiokeratoma corporis diffusum universale'', ''morbus Fabry'' nebo ''Andersonova-Fabryho choroba''.
Dnes poznáme už 200 [[mutace|mutácií]]. Muži (XY) sú postihnutí plne rozvinutou formou ochorenia. Dcéry týchto mužov získavajú defektný chromozóm X. Synovia takýchto mužov sú zdraví, pretože od otca získavajú chromozóm Y. Postihnuté ženy (XX) môžu odovzdať buď zdravý alebo defektný chromozóm X, v prípade, ak nemá vo výbave dva defektné chromozómy X.  
 
[[Soubor:Morbus Fabry Cornea verticillata 01.jpg|thumb|250px|Pacient s cornea verticillata]]
== Dědičnost ==
Dnes známe již 200 [[mutace|mutací]]. Muži (XY) jsou postiženi plně rozvinutou formou onemocnění. Dcery těchto mužů získávají defektní chromozom X. Synové těchto mužů jsou zdraví, protože od otce získávají chromozom Y. Postižené ženy (XX) mohou odevzdat buď zdravý nebo defektní chromozom X, v případě, že žena nemá ve výbavě dva defektní chromozomy X.
[[Soubor:Morbus Fabry Cornea verticillata 01.jpg|náhled|250px|Pacient s ''cornea verticillata'']]
== Klinický obraz ==
== Klinický obraz ==
Ako prvé príznaky, objavujúce sa v detstve, '''akroparestézie''' – pálivá [[bolest|bolesť]], brnenie, mravčenie končatín. '''Tráviace ťažkosti''' spôsobuje ukladanie glykosfingolipidov do autonómnych ganglií [[střevo|čreva]] a mezenteriálnych ciev. Prítomná je hnačka, [[bolesti břicha|bolesti brucha]], najmä po jedle, nafukovanie, nevoľnosť a vracanie, čo môže viesť k nechutenstvu a chudnutiu ([[anorexie|anorexii]]). Znížená alebo chýbajúca schopnosť potiť sa ('''hypohydróza, anhydróza''') vzniká na základe poškodenia buniek [[potní žlázy|potných žliaz]] a autonómneho nervového systému. '''Kožné prejavy''' − angiokeratómy (kožný útvar podobný bradavici, ktorý vzniká rastom rohovatejúcej časti pokožky a oslabením cievnej steny) − vyskytujú sa na zadku, v oblasti slabín, pupku, stehien a v niektorých prípadoch aj na slizniciach (v ústach). Oslabením cievnej steny sa na pokožke vytvoria '''angiectázie''' − malé, ľahko vyvýšené, purpurovo červené rozšírené cievky. Počet a veľkosť týchto lézií sa postupne s vekom zvyšuje. Ďalej sa objavujú zmeny očnej [[rohovka|rohovky]] − typickou zmenou, ktorú možno pozorovať vyšetrením pomocou štrbinovej lampy, je '''cornea verticillata'''. V rohovke sa tvoria belavé špirálové pruhy. K závažnému klinickému priebehu patria:''' ACMP, progresívna renálna insuficiencia, kardiovaskulárne choroby''', ktoré sú najčastejšou príčinou smrti pacientov s Fabryho chorobou. U mužov je však priebeh Fabryho choroby závažnejší.
Jako první příznaky, objevující se v dětství, jsou '''akroparestézie''' – pálivá [[bolest]], brnění, mravenčení končetin.  
[[Soubor:Morbus Fabry kidney biopsy 01.jpg|thumb|250px|Fabryho choroba − biopsie ledvin]]
 
'''Trávicí potíže''' způsobuje ukládání glykosfingolipidů do autonomních ganglií [[střevo|střeva]] a mezenteriálních cév. Vyskytuje se průjem, [[bolesti břicha]], zejména po jídle, nadýmání, nevolnost a zvracení, což může vést k nechutenství a hubnutí ([[Mentální anorexie|anorexii]]). Snížená nebo chybějící schopnost potit se ('''hypohidróza, anhidróza''') vzniká na základě poškození buněk [[potní žlázy|potních žláz]] a autonomního nervového systému.  
'''Kožní projevy''' − angiokeratomy (kožní útvary podobné bradavici, které vznikají růstem rohovatějící části pokožky a oslabením cévní stěny) − vyskytující se na hýždích, perigenitálně, v oblasti pupku, stehen a v některých případech i na sliznicích (v ústech).  
Oslabením cévní stěny se na pokožce vytvoří '''angiektázie''' − malé, lehce vyvýšené, purpurově červené rozšířené cévy. Počet a velikost těchto lézí se postupně s věkem zvyšuje. Dále se objevují změny na [[rohovka|rohovce]] − typickou změnou, kterou je možné pozorovat vyšetřením pomocí štěrbinové lampy, je ''cornea verticillata''. V rohovce se tvoří bělavé spirálovité pruhy.
 
K závažnému klinickému průběhu patří:''' ACMP, progresivní renální insuficience, kardiovaskulární  choroby''', které jsou nejčastější příčinou smrti pacientů s Fabryho chorobou. U mužů je však průběh Fabryho choroby závažnější.


== Diagnostika ==
== Diagnostika ==
V diagnostike je zásadné genetické vyšetrenie, molekulárna diagnostika a [[biopsie|biopsia]].
V diagnostice je zásadní genetické vyšetření, molekulární diagnostika a [[biopsie|biopsie]].


== Liečba ==
== Léčba ==
Štandardom je enzymatická substitučná liečba. Dostupné dva preparáty a to ''agalzidáza alfa'' a ''agalzidáza beta.''
Standardem je '''enzymatická substituční léčba'''. Dostupné jsou dva preparáty a to ''α-agalzidáza '' a ''agalzidáza β.''


''Symptomatická liečba'' zahŕňa liečbu bolesti a akroparestézií – [[Fenytoin|fenytoín]], [[Karbamazepin|karbamazepín]], [[Gabapentin|gabapentín]], analgetiká až opiáty.
''Symptomatická léčba'' zahrnuje léčbu bolesti a akroparestézií – [[Fenytoin|fenytoin]], [[Karbamazepin|karbamazepin]], [[Gabapentin|gabapentin]], analgetika až opiáty.


Ďalej ''nefroprotektívnu liečbu'' − [[Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu|ACE inhibítory]] a [[Blokátory receptorů pro angiotenzin II|blokátory angiotenzínových receptorov]].  
Dále ''nefroprotektivní léčbu'' − [[Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu|ACE inhibitory]] a [[Blokátory receptorů pro angiotenzin II|blokátory angiotenzinových receptorů]].


''Liečba tráviacich ťažkostí'' − pancreolipáza, metoklopramid, H2 blokátory, loperamid hydrochlorid, zmeny stravovacích návykov.
''Léčba trávicích potíží'' − pancreolipáza, metoklopramid, H<sub>2</sub> blokátory, loperamid hydrochlorid, změna stravovacích návyků.
 
''Kardiologická liečba'' − antiarytmiká, implantácia [[kardiostimulátor]]a, liečba anginy pectoris – ACE inhibítory, blokátory angiotenzínových receptorov, [[diuretika|diuretiká]], prípadne [[beta blokátory|beta-blokátory]], anopyrin, [[warfarin|warfarín]] (pri fibrilácii predsiení), implantácia kardioverter defibrilátora (malígna arytmia, trvalá komorová tachykardia), prípadne transplantácia srdca.


''Kardiologická léčba'' − antiarytmika, implantace [[kardiostimulátor]]u, léčba anginy pectoris – ACE inhibitory, blokátory angiotenzinových receptorů, [[diuretika|diuretika]], případně [[beta blokátory|beta-blokátory]], anopyrin, [[warfarin|warfarin]] (při fibrilaci síní), implantace kardioverter defibrilátoru (maligní arytmie, trvalá komorová tachykardie), případně transplantace srdce.
== Souhrnné video ==
{{Video | url = https://www.youtube.com/watch?v=AUkqYvZ9tn0}}
<noinclude>
<noinclude>


Řádek 28: Řádek 51:
=== Související články ===
=== Související články ===
* [[Lyzosomální onemocnění]]
* [[Lyzosomální onemocnění]]
=== Externí odkazy ===
* [https://int2.lf1.cuni.cz/fabryho-choroba Fabryho choroba – popis onemocnění prof. MUDr. Jan Bultas, CSc., II. interní klinika 1.LF UK v Praze]


=== Zdroj ===
=== Zdroj ===
* {{Citace
* {{Citace
| typ = článek
| typ = článek
| příjmení1 = P. Solík
| příjmení1 = Solík
| jméno1 = E. Goncalvesová
| jméno1 = P
| příjmení2 = Goncalvesová
| jméno2 = E
| článek = Infiltratívne kardiomyopatie
| článek = Infiltratívne kardiomyopatie
| časopis = Lekárske listy
| časopis = Lekárske listy
Řádek 40: Řádek 68:
| svazek = 2
| svazek = 2
| strany = 19
| strany = 19
| issn = ISSN 1335-4477
| issn = 1335-4477
}}
}}


Řádek 47: Řádek 75:


[[Kategorie:Genetika]]
[[Kategorie:Genetika]]
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]
[[Kategorie:Patologie]]
[[Kategorie:Patologie]]
[[Kategorie:Pediatrie]]
[[Kategorie:Pediatrie]]
[[Kategorie:Patobiochemie]]
[[Kategorie:Patobiochemie]]
[[Kategorie:Články ve slovenštině]]
[[Kategorie:Články s videem]]

Aktuální verze z 12. 1. 2024, 10:28

Fabryho choroba
Fabryho choroba − biopsie ledvin
Fabryho choroba − biopsie ledvin
Klinický obraz multisystémové poškození ledvin, srdce a CNS
Příčina mutace genu pro α-galaktozidázu A (ukládání depozit globotrialosylceramidu v endotelu a viscerálních tkáních)
Diagnostika genetické vyšetření, molekulární diagnostika, biopsie
Vyšetření v ČR seznam pracovišť
Klasifikace a odkazy
MKN-10 E75.2
MeSH ID D000795
OMIM 301500
orphanet ORPHA324
Medscape 1952086

Fabryho choroba neboli sfingolipidóza, je charakterizována jako metabolické lyzozomové onemocnění s frekvencí výskytu 1 : 40 000. Jde o genovou mutaci na dlouhém raménku pohlavního chromozomu X kódujícího lysozomální enzym alfa-galaktozidázu (alfa-GAL). Výsledkem toho je snížená nebo chybějící aktivita alfa-GAL, což má za následek ukládání depozitů globotrialosylceramidu (CL-3) v endotelu a viscerálních tkáních. Proces vede k multisystémovému poškození ledvin, srdce a CNS. Poprvé byla popsána roku 1898 W. Andersonom a J. Fabrym jako angiokeratoma corporis diffusum universale, morbus Fabry nebo Andersonova-Fabryho choroba.

Dědičnost[upravit | editovat zdroj]

Dnes známe již 200 mutací. Muži (XY) jsou postiženi plně rozvinutou formou onemocnění. Dcery těchto mužů získávají defektní chromozom X. Synové těchto mužů jsou zdraví, protože od otce získávají chromozom Y. Postižené ženy (XX) mohou odevzdat buď zdravý nebo defektní chromozom X, v případě, že žena nemá ve výbavě dva defektní chromozomy X.

Pacient s cornea verticillata

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Jako první příznaky, objevující se v dětství, jsou akroparestézie – pálivá bolest, brnění, mravenčení končetin.

Trávicí potíže způsobuje ukládání glykosfingolipidů do autonomních ganglií střeva a mezenteriálních cév. Vyskytuje se průjem, bolesti břicha, zejména po jídle, nadýmání, nevolnost a zvracení, což může vést k nechutenství a hubnutí (anorexii). Snížená nebo chybějící schopnost potit se (hypohidróza, anhidróza) vzniká na základě poškození buněk potních žláz a autonomního nervového systému. Kožní projevy − angiokeratomy (kožní útvary podobné bradavici, které vznikají růstem rohovatějící části pokožky a oslabením cévní stěny) − vyskytující se na hýždích, perigenitálně, v oblasti pupku, stehen a v některých případech i na sliznicích (v ústech). Oslabením cévní stěny se na pokožce vytvoří angiektázie − malé, lehce vyvýšené, purpurově červené rozšířené cévy. Počet a velikost těchto lézí se postupně s věkem zvyšuje. Dále se objevují změny na rohovce − typickou změnou, kterou je možné pozorovat vyšetřením pomocí štěrbinové lampy, je cornea verticillata. V rohovce se tvoří bělavé spirálovité pruhy.

K závažnému klinickému průběhu patří: ACMP, progresivní renální insuficience, kardiovaskulární choroby, které jsou nejčastější příčinou smrti pacientů s Fabryho chorobou. U mužů je však průběh Fabryho choroby závažnější.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

V diagnostice je zásadní genetické vyšetření, molekulární diagnostika a biopsie.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Standardem je enzymatická substituční léčba. Dostupné jsou dva preparáty a to α-agalzidáza a agalzidáza β.

Symptomatická léčba zahrnuje léčbu bolesti a akroparestézií – fenytoin, karbamazepin, gabapentin, analgetika až opiáty.

Dále nefroprotektivní léčbuACE inhibitory a blokátory angiotenzinových receptorů.

Léčba trávicích potíží − pancreolipáza, metoklopramid, H2 blokátory, loperamid hydrochlorid, změna stravovacích návyků.

Kardiologická léčba − antiarytmika, implantace kardiostimulátoru, léčba anginy pectoris – ACE inhibitory, blokátory angiotenzinových receptorů, diuretika, případně beta-blokátory, anopyrin, warfarin (při fibrilaci síní), implantace kardioverter defibrilátoru (maligní arytmie, trvalá komorová tachykardie), případně transplantace srdce.

Souhrnné video[upravit | editovat zdroj]


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • SOLÍK, P a E GONCALVESOVÁ. Infiltratívne kardiomyopatie. Lekárske listy. 2011, roč. 24, vol. 2, s. 19, ISSN 1335-4477.