Abúzus alkoholu: Porovnání verzí
m (použitá literatura, externí odkazy) |
m (Aktualizace šablony MKN) |
||
| (Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 28: | Řádek 28: | ||
| mortalita ve světě = | | mortalita ve světě = | ||
| mortalita v ČR = | | mortalita v ČR = | ||
| MKN = akutní intoxikace, závislost: {{MKN | | MKN = akutní intoxikace, závislost: {{MKN|F10.0}}, intoxikace ve smyslu otravy: {{MKN|T51}} | ||
| MeSH ID = {{MeSH ID|D000435}} | | MeSH ID = {{MeSH ID|D000435}} | ||
| OMIM = | | OMIM = | ||
| Řádek 40: | Řádek 40: | ||
:# poruchy spojené s '''přímým účinkem''' alkoholu na [[CNS]], | :# poruchy spojené s '''přímým účinkem''' alkoholu na [[CNS]], | ||
:# poruchy související s '''abúzem''' – ''návykové chování''. | :# poruchy související s '''abúzem''' – ''návykové chování''. | ||
Vliv na psychické funkce je dán změnami v metabolismu neurotransmiterů v CNS (především [[dopamin]]u a [[noradrenalin]]u). Alkohol způsobuje útlum dopaminergní, serotoninergní a taurinergní aktivity. Inhibiční účinek [[GABA]] je rovněž potlačen. Aktivita glutamátu, kalciových kanálů a počet NMDA-receptorů se zvyšuje, čímž dochází k přílišné stimulaci noradrenergního, opioidového a cholinergního systému. | Vliv na psychické funkce je dán změnami v metabolismu neurotransmiterů v CNS (především [[dopamin]]u a [[noradrenalin]]u). Alkohol způsobuje útlum dopaminergní, [[serotonin|serotoninergní]] a [[taurin|taurinergní]] aktivity. Inhibiční účinek [[GABA]] je rovněž potlačen. Aktivita [[Kyselina glutamová|glutamátu]], kalciových kanálů a počet NMDA-receptorů se zvyšuje, čímž dochází k přílišné stimulaci noradrenergního, opioidového a cholinergního systému. | ||
=== Klasifikace === | === Klasifikace === | ||
Nejčastěji užíváme [[MKN-10]]: {{MKN | Nejčastěji užíváme [[MKN-10]]: {{MKN|F10}}. | ||
Dále je možné použít typologii závislosti na alkoholu podle '''Jellinka''': | Dále je možné použít typologii závislosti na alkoholu podle '''Jellinka''': | ||
* typ α – problémové pití, používané k potlačení a odstranění tenze, [[úzkost]]i či [[depresivní syndrom|depresí]], často pití o samotě, | * typ α – problémové pití, používané k potlačení a odstranění tenze, [[úzkost]]i či [[depresivní syndrom|depresí]], často pití o samotě, | ||
| Řádek 52: | Řádek 52: | ||
[[File:Alcoholism.webm|thumb|upright=1.4|Video v angličtině, definice, patogeneze, příznaky, komplikace, léčba.]] | [[File:Alcoholism.webm|thumb|upright=1.4|Video v angličtině, definice, patogeneze, příznaky, komplikace, léčba.]] | ||
=== Akutní intoxikace === | === Akutní intoxikace === | ||
Při prosté "opilosti" dochází na počátku ke stimulaci, psychomotorické excitaci, mnohomluvnosti, ke snížení zábran atd. Později nastupuje fáze útlumu, únavy, somnolence a spánku, v nejhorším případě může nastat [[bezvědomí]] a smrt. | Při prosté "opilosti" dochází na počátku ke stimulaci, psychomotorické excitaci, mnohomluvnosti, ke snížení zábran atd. Později nastupuje fáze útlumu, únavy, [[Vědomí a jeho poruchy|somnolence]] a spánku, v nejhorším případě může nastat [[bezvědomí]] a smrt. | ||
Stádia opilosti: | Stádia opilosti: | ||
* do 2 g/kg: ''excitační stádium'', lehká opilost, | * do 2 g/kg: ''excitační stádium'', lehká opilost, | ||
* následuje: ''hypnotické stádium'' – opilost středního stupně, | * následuje: ''hypnotické stádium'' – opilost středního stupně, | ||
* více než 2 g/kg: ''narkotické stádium'', | * více než 2 g/kg: ''narkotické stádium'', | ||
* nad 3 g/kg: ''intoxikace''. | * nad 3 g/kg: [[Intoxikace alkoholy|''intoxikace'']]. | ||
=== Patologická intoxikace === | === Patologická intoxikace === | ||
Jde o náhle vzniklou patickou reakci na požitý alkohol. Začíná záhy po vypití již '''malého množství alkoholu'''. Mezi hlavní příznaky patří kvalitativní porucha vědomí, nepochopitelné jednání, poruchy emocí (strach), vnímání i myšlení, často těžká agresivita. Obvykle končí spánkem. Pacient má amnézii. | Jde o náhle vzniklou patickou reakci na požitý alkohol. Začíná záhy po vypití již '''malého množství alkoholu'''. Mezi hlavní příznaky patří kvalitativní porucha vědomí, nepochopitelné jednání, poruchy emocí (strach), vnímání i myšlení, často těžká agresivita. Obvykle končí spánkem. Pacient má [[Amnestický syndrom|amnézii]]. | ||
=== Škodlivé užívání === | === Škodlivé užívání === | ||
| Řádek 70: | Řádek 70: | ||
* poškození orgánů kardiovaskulárního systému: [[kardiomyopatie]], [[hypertenze]], | * poškození orgánů kardiovaskulárního systému: [[kardiomyopatie]], [[hypertenze]], | ||
* nervový systém: [[polyneuropatie]], mozková [[atrofie]], [[epilepsie]], | * nervový systém: [[polyneuropatie]], mozková [[atrofie]], [[epilepsie]], | ||
* deficit [[thiamin]]u = [[Wernickeho encefalopatie/PGS/diagnostika|Wernickeho encefalopatie]]: obrna okohybných svalů, poruchy rovnováhy, [[ | * deficit [[thiamin]]u = [[Wernickeho encefalopatie/PGS/diagnostika|Wernickeho encefalopatie]]: obrna okohybných svalů, poruchy rovnováhy, [[ataxie]], zmatenost, | ||
* [[imunodeficit|oslabení imunity]], | * [[imunodeficit|oslabení imunity]], | ||
* laboratoř: stoupá [[ALT]], [[AST]], [[Gama-glutamyltransferáza|GMT]], [[Karbohydrátdeficientní transferin|CDT]]. | * laboratoř: stoupá [[ALT]], [[AST]], [[Gama-glutamyltransferáza|GMT]], [[Karbohydrátdeficientní transferin|CDT]]. | ||
| Řádek 91: | Řádek 91: | ||
* [[nauzea]], zvracení, | * [[nauzea]], zvracení, | ||
* [[bolesti hlavy]], | * [[bolesti hlavy]], | ||
* tachykardie, | * [[tachykardie]], | ||
* [[poruchy spánku]]. | * [[poruchy spánku]]. | ||
Tento stav obvykle '''odeznívá během 4–5 dnů'''. Někdy může být komplikován [[delirium tremens|deliriem tremens]], což je závažný stav s vysokou mortalitou, poruchou vědomí a kognice, s halucinacemi, bludy, dezorientací, křečemi a inverzí spánku. Pacient může být [[hypoglykemie|hypoglykemický]] a spěje k metabolickému rozvratu. Pokud se tyto komplikace objeví během alkoholového excesu, mluvíme o '''intoxikačním deliriu'''. | Tento stav obvykle '''odeznívá během 4–5 dnů'''. Někdy může být komplikován [[delirium tremens|deliriem tremens]], což je závažný stav s vysokou mortalitou, poruchou vědomí a kognice, s halucinacemi, bludy, dezorientací, křečemi a inverzí spánku. Pacient může být [[hypoglykemie|hypoglykemický]] a spěje k metabolickému rozvratu. Pokud se tyto komplikace objeví během alkoholového excesu, mluvíme o '''intoxikačním deliriu'''. | ||
Aktuální verze z 25. 3. 2023, 22:53
| Abúzus alkoholu | |
| Alcohol intoxication | |
 Pít či nepít? | |
| Rizikové faktory | tolerance, genetické faktory |
|---|---|
| Klasifikace a odkazy | |
| MKN | akutní intoxikace, závislost: F10.0, intoxikace ve smyslu otravy: T51 |
| MeSH ID | D000435 |
| MedlinePlus | 002644 |
| Medscape | 812411 |
Pojem alkoholismus (nadměrné požívání alkoholu v důsledku závislosti) byl poprvé užit r. 1849, ale až o sto let později začal být považován za medicínský problém. Alkohol je metabolizován na acetaldehyd, který je pro buňky toxický a způsobuje somatická poškození, která se mohou týkat všech orgánů. V psychiatrii rozdělujeme problémy související s abúzem alkoholu na dvě skupiny:
- poruchy spojené s přímým účinkem alkoholu na CNS,
- poruchy související s abúzem – návykové chování.
Vliv na psychické funkce je dán změnami v metabolismu neurotransmiterů v CNS (především dopaminu a noradrenalinu). Alkohol způsobuje útlum dopaminergní, serotoninergní a taurinergní aktivity. Inhibiční účinek GABA je rovněž potlačen. Aktivita glutamátu, kalciových kanálů a počet NMDA-receptorů se zvyšuje, čímž dochází k přílišné stimulaci noradrenergního, opioidového a cholinergního systému.
Klasifikace[upravit | editovat zdroj]
Nejčastěji užíváme MKN-10: F10. Dále je možné použít typologii závislosti na alkoholu podle Jellinka:
- typ α – problémové pití, používané k potlačení a odstranění tenze, úzkosti či depresí, často pití o samotě,
- typ β – příležitostný abúzus, časté pití ve společnosti,
- typ γ – anglosaský typ – preference piva a destilátů, poruchy kontroly pití, nárůst tolerance, progrese konzumace,
- typ δ – románský typ – preferují víno, chronická konzumace, udržují si určitou hladinku, bez výrazných projevů opilosti,
- typ ε – epizodický abúzus – dipsomanie, kvartální pití, s obdobími abstinence.
Akutní intoxikace[upravit | editovat zdroj]
Při prosté "opilosti" dochází na počátku ke stimulaci, psychomotorické excitaci, mnohomluvnosti, ke snížení zábran atd. Později nastupuje fáze útlumu, únavy, somnolence a spánku, v nejhorším případě může nastat bezvědomí a smrt. Stádia opilosti:
- do 2 g/kg: excitační stádium, lehká opilost,
- následuje: hypnotické stádium – opilost středního stupně,
- více než 2 g/kg: narkotické stádium,
- nad 3 g/kg: intoxikace.
Patologická intoxikace[upravit | editovat zdroj]
Jde o náhle vzniklou patickou reakci na požitý alkohol. Začíná záhy po vypití již malého množství alkoholu. Mezi hlavní příznaky patří kvalitativní porucha vědomí, nepochopitelné jednání, poruchy emocí (strach), vnímání i myšlení, často těžká agresivita. Obvykle končí spánkem. Pacient má amnézii.
Škodlivé užívání[upravit | editovat zdroj]
O škodlivém užívání mluvíme v případě, že spotřeba alkoholu vede k poškození zdraví. Tento stav obvykle předchází závislost. Pokud má pacient některé z níže uvedených příznaků, měl by lékař pomyslet na možný problém pacienta s pitím alkoholu:
- často chronické gastrointestinální obtíže: dysfagie, průjmy, varixy, hepatopatie,
- endokrinní systém: pseudocushing, poškození pankreatu, avitaminózy, poruchy krvetvorby, impotence,
- FAS = fetální alkoholový syndrom,
- FAE (fetální alkoholový efekt): jen poruchy intelektu,
- poškození orgánů kardiovaskulárního systému: kardiomyopatie, hypertenze,
- nervový systém: polyneuropatie, mozková atrofie, epilepsie,
- deficit thiaminu = Wernickeho encefalopatie: obrna okohybných svalů, poruchy rovnováhy, ataxie, zmatenost,
- oslabení imunity,
- laboratoř: stoupá ALT, AST, GMT, CDT.
Závislost na alkoholu[upravit | editovat zdroj]
V závislost na alkolholu přechází onemocnění většinou nenápadně. Postupně se objevují příznaky:
- změny v myšlení a chování,
- alkoholové obrany: adaptační mechanismus, na konflikty reaguje pitím, racionalizuje si pití alkoholu,
- změna tolerance: ranní doušky,
- okénka = palimpsesty: výpadky paměti způsobené požitím alkoholu.
Podrobnější informace naleznete na stránce Léčba závislosti na alkoholu.Alkoholový odvykací stav[upravit | editovat zdroj]
K alkoholovému odvykacímu stavu dojde po několika hodinách či dnech po přerušení konzumace, s maximální intenzitou druhý den. Pozorujeme ho u osob s dlouhodobým a intenzivním abúzem. Mezi typické příznaky patří:
- třes rukou,
- pocení,
- úzkost,
- psychomotorický neklid,
- halucinace, iluze,
- nauzea, zvracení,
- bolesti hlavy,
- tachykardie,
- poruchy spánku.
Tento stav obvykle odeznívá během 4–5 dnů. Někdy může být komplikován deliriem tremens, což je závažný stav s vysokou mortalitou, poruchou vědomí a kognice, s halucinacemi, bludy, dezorientací, křečemi a inverzí spánku. Pacient může být hypoglykemický a spěje k metabolickému rozvratu. Pokud se tyto komplikace objeví během alkoholového excesu, mluvíme o intoxikačním deliriu.
Psychotické poruchy (alkoholové psychózy)[upravit | editovat zdroj]
Jako následek chronického abúzu alkoholu se mohou objevit některé psychotické poruchy:
- alkoholová halucinóza – trvalá přítomnost halucinací po snížení množství alkoholu v krvi,
- amnestický syndrom – chronické zhoršení krátkodobé paměti,
- alkoholová demence,
- Korsakovova psychóza,
- alkoholová epilepsie.
Komorbidity[upravit | editovat zdroj]
Závislost na alkoholu je často spojena s poruchami spánku, anxiózně-depresivními stavy a s afektivní poruchou (duální diagnóza).
Průběh a prognóza[upravit | editovat zdroj]
Vzhledem k tomu, že není možné dosáhnout kontrolovaného užívání, je abstinence základní podmínkou léčby.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Odvykací stav u závislosti na alkoholu a jeho léčba
- Léčba závislosti na alkoholu
- Alkohol tester
- Intoxikace alkoholy
- Jaterní encefalopatie
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Převzato z[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- RABOCH, Jiří a Petr ZVOLSKÝ, et al. Psychiatrie. první vydání. Praha : Galén, 2001. 622 s. s. 193–200. ISBN 80-7262-140-8.
