Demence
Z WikiSkript
Demence | |
Dementia | |
Zmenšení mozkové kůry při Alzheimerově chorobě. | |
Klinický obraz | zapomnětlivost, porucha prostorové představivosti a orientace, bloudění, poruchy exekutivních funkcí, snížení intelektové výkonnosti, amnestická dezorientace, poruchy emotivity, poruchy chování, poruchy vnímání, poruchy spánku, poruchy korových funkcí, akcesorní příznaky |
---|---|
Diagnostika | MMSE (orientační diagnostika) |
Klasifikace a odkazy | |
MKN | F00-F03 |
MeSH ID | D003704 |
MedlinePlus | 000739 |
Medscape | 2003174 |
Demence je globální porucha intelektu, paměti a osobnosti, která výrazně narušuje běžné denní aktivity[1] vznikající až po ukončení rozvoje kognitivních funkcí (tj. po druhém roce života). Procento nemocných narůstá s věkem, v 65 letech trpí demencí 5 % populace. Úbytek kognitivních funkcí interferuje s veškerými aktivitami postiženého.
- Chronologický průběh úpadku výkonnosti u jedince:
- postiženy kognitivní funkce;
- postiženo chování a emotivita;
- postiženy aktivity denního života (hygiena atd.).
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
- zapomnětlivost;
- porucha prostorové představivosti a orientace;
- bloudění;
- poruchy exekutivních funkcí (např. kuchařky zapomenou, jak se vaří atp.);
- snížení intelektové výkonnosti;
- amnestická dezorientace – porucha krátkodobé paměti, kdy si postižený nepamatuje, kde se právě nachází;
- Dále u demence nacházíme
- poruchy emotivity (úzkost, deprese);
- poruchy chování (agrese, neklid);
- poruchy vnímání (halucinace);
- poruchy spánku;
- poruchy korových funkcí;
- akcesorní příznaky – agrafie, alexie, anurie, apraxie, agnózie.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- Orientační diagnostika
- Mini-Mental State Examination (MMSE):
- 30–27 bodů – norma;
- 26–25 bodů – mírná porucha poznávacích funkcí;
- 24–10 bodů – mírná až střední demence;
- 9–6 bodů – střední až těžká demence;
- 5–0 bodů – těžká demence.
Demence atroficko-degenerativního původu[upravit | editovat zdroj]
Alzheimerova choroba[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce M. Alzheimer, klinický obraz, léčba.
Korová demence s Lewyho tělísky[upravit | editovat zdroj]
Příznaky podobné Alzheimerově nemoci a Parkinsonově nemoci. V mikroskopickém obraze jsou ovšem navíc Lewyho tělíska.
- Příznaky
- typická je kombinace demence, parkinsonismu a komplexních zrakových halucinací;
- paranoidně-perzekuční bludy;
- přecitlivělost na antipsychotika – zhorší se po nich extrapyramidové projevy!;
- často deliria;
- fluktuace stavu během dne;
- deficit pozornosti (!), verbální funkce a orientace v prostoru.
Demence při Parkinsonově chorobě[upravit | editovat zdroj]
U 10–20 % parkinsoniků, má podkorový charakter.
- Příznaky
- celková zpomalenost;
- pomalé myšlení (bradypsychismus);
- obtížné zapamatování si nových informací.
Frontotemporální demence[upravit | editovat zdroj]
Pickova choroba[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Pickova choroba.
Frontotemporální demence bez Pickových tělísek[upravit | editovat zdroj]
Progresivní non-fluentní afázie[upravit | editovat zdroj]
Levostranná degenerace frontálního kortexu. Pomalý vývoj nemoci.
- Příznaky
- mají problémy se čtením i psaním textu;
- neschopnost si vzpomenout na správné slovo;
- neschopnost vytvořit gramaticky správnou větu;
- komolí slova do tvarů, které znějí podobně;
- poruchy chování.
Progresivní fluentní afázie[upravit | editovat zdroj]
- sémantická demence.
Demence s amyotrofií[upravit | editovat zdroj]
Huntingtonova choroba[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Huntingtonova choroba.
AD dědičnost, na 4. chromosomu – CGA triplet. Začíná již ve 3.–5. desetiletí.
- Příznaky
- zpočátku neurologická symptomatologie – choreatické pohyby končetin, rigidita;
- méně výrazná podkorová demence.
Progresivní supranukleární obrna[upravit | editovat zdroj]
= Syndrom Steele-Richardson-Olszewski Patří k onemocněním Parkinsonova typu.
- Příznaky
- postižení dokáží hýbat očima jen v horizontální rovině
- končí smrtí
Sekundární (symptomatické) demence[upravit | editovat zdroj]
Ischemicko-vaskulární demence[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Vaskulární demence.
Ostatní sekundární demence[upravit | editovat zdroj]
Demence infekční etiologie[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Demence infekčního původu.
Metabolické demence[upravit | editovat zdroj]
- demence při jaterní encefalopatii;
- demence při uremické encefalopatii;
- pellagra;
- Wilsonova choroba (hepatolentikulární degenerace);
- akutní intermitentní porfyrie.
Demence intoxikační[upravit | editovat zdroj]
- Alkoholová nejčastější, prostá alkoholová demence se podobá m. Alzheimer.
- Farmakogenní, u které příčinou nesprávná terapie, většina je reverzibilních, hlavně anticholinergika, některé benzodiazepiny.
- otrava oxidem uhelnatým.
- drogy.
Demence traumatické[upravit | editovat zdroj]
- posttraumatická:
- rozsáhlé kontuze;
- apalický syndrom;
- traumatické poškození mozkového kmene;
- výpadek základních paměťových obsahů (alexie, agrafie).
Jiné[upravit | editovat zdroj]
- demence na podkladě normotenzního hydrocefalu;
- nádory (glioblastoma multiforme);
- kolagenózy (SLE) a další.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Externí zdroje[upravit | editovat zdroj]
Demence - YouTube video
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie : [učebnice pro lékařské fakulty]. 7. vydání. Praha : Galén, c2011. ISBN 9788072627073.
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie : [učebnice pro lékařské fakulty]. 7. vydání. Praha : Galén, c2011. ISBN 9788072627073.