Šestá nemoc
| Šestá nemoc | |
| Sixth disease | |
| Exanthema subitum | |
 Exanthema subitum | |
| Původce | HHV 6 |
|---|---|
| Přenos | slinami |
| Inkubační doba | 5 až 12 dní |
| Klinický obraz | vysoká horečka, generalizovaná makulopapulózní vyrážka na trupu a proximálních částech končetin, febrilní křeče |
| Diagnostika | klinicky, izolace viru, ELISA |
| Léčba | symptomatická |
| Komplikace | aseptická meningitida, encefalitida, hepatitida |
| Klasifikace a odkazy | |
| MKN | B08.2 |
| MeSH ID | D005077 |
| MedlinePlus | 000968 |
| Medscape | 1133023 |
Šestá nemoc či šestá dětská nemoc (exanthema subitum, roseola infantum) je virové infekční onemocnění způsobené lidským herpesvirem 6 (HHV 6), méně často HHV 7.[1]
Šestá nemoc patří mezi častá exantémová onemocnění dětského věku. Postiženy jsou nejčastěji děti do tří let. Infekce se přenáší nejčastěji slinami od dalších členů rodiny.[2] Avšak virus byl také zjištěn i v moči, mateřském mléce a genitálním sekretu žen. Předpokládá se tedy i intrauterinní přenos. [3] Po nákaze virus přetrvává v organismu trvale, stejně jako ostatní herpesviry.[1]
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Onemocnění začíná náhle vysokou horečkou (39–40 °C), která trvá několik dní. Během horečky se může objevit zvětšení retroaurikulárních a šíjových uzlin. [3] Po odeznění horečky nastupuje generalizovaný makulózní či makulopapulózní exantém na trupu a proximálních částech končetin. Vyrážka ustoupí během několika hodin až 2 dnů[1]. Typicky se nevyskytuje na obličeji.
Nemoc může probíhat i jako horečnaté onemocnění bez vyrážky, s respiračními symptomy, průjmem a zvýšenou dráždivostí [3]
Může být provázena febrilními křečemi.[2]
Diagnóza[upravit | editovat zdroj]
Diagnózu stanovujeme na základě klinických příznaků, prokázání specifických protilátek (pomocí metody ELISA) nebo přímou izolací viru.
Chybná diagnóza
- Toto onemocnění bývá často zaměňováno se spalničkami či zarděnkami, které jsou daleko závažnější a lze je potvrdit sérologicky.
- Pokud lékař nepomyslí na šestou nemoc a předepíše na léčbu horečky antibiotika, může být výsev vyrážky zaměněn s alergií na antibiotika[2]
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Jelikož se jedná o virové onemocnění, léčba je pouze symptomatická. Pacientům doporučíme klidový režim, dostatek tekutin, případně antipyretika.
Komplikace[upravit | editovat zdroj]
Jako pozdní komplikace se mohou vzácně objevit:
- aseptická meningitida,
- encefalitida,
- hepatitida,
- hematologické malignity,
- syndrom infekční mononukleózy.[2]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- Pediatrie pro praxi: Virové exantémy dětského věku
- Pediatrie pro praxi: Infekční exantémová onemocnění v dětském věku
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c KELBLEROVÁ, Aneta. Infekční exantémová onemocnění v dětském věku. Pediatrie pro praxi [online]. 2009, roč. 10, s. 176-179, dostupné také z <https://www.pediatriepropraxi.cz/>. ISSN 1803-5264.
- ↑ a b c d LISSAUER, Tom a Graham CLAYDEN. Illustrated Textbook of Paediatrics. 3. vydání. Spain : Elsevier, 2007. s. 226. ISBN 978-07234-3398-9.
- ↑ a b c BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.
Literatura[upravit | editovat zdroj]
- LISSAUER, Tom a Graham CLAYDEN. Illustrated Textbook of Paediatrics. 3. vydání. Spain : Elsevier, 2007. ISBN 978-07234-3398-9.
- BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.
