Diferenciální diagnostika zduření krčních uzlin/PGS (VPL)
Z WikiSkript
Tento článek je určen pro postgraduální studium Všeobecného praktického lékařství | ||||
Článek je součástí vypracovávaných atestačních otázek, | ||||
jejichž seznam můžete najít na portálu Všeobecného praktického lékařství. | ||||
Zvětšení uzlin krku[upravit | editovat zdroj]
- Krční uzlinové metastázy - při nálezu je ze 70% nález primárního nádoru na krku či hlavě,
- často primární malignita v nosohltanu, tonzile, hypofaryngu, štítnici,
- zřídka v plicích, GIT, prsu, urogenitálu,
- lymphadenitis colli – nespecifické zvětšení lymf. uzlin krku – zvl. u dětí ve spojení se zánětem nosohltanu či hltanu, při povrchovém poranění na hlavě či ušním boltci, záněty odontogenního původu => bolestivě zduří submandibulární či nucheální uzliny + zarudnutí kůže, zvýšení teploty, bolest hlavy, celkové příznaky
- th: symptomatická (antipyretika), imunostimulace, th. základního onem., incize a drenáž při abscedující uzlině ORL specialistou.
- akutní zvětšení krčních uzlin:
- angina,
- zarděnky,
- mononukleoza,
- regionální bakteriální infekce,
- leukemie.
- subakutní/chronické zvětšení krčních uzlin:
- Hodgkin, CLL, metastázy karcinomu, retikulosarkom, Burkittův lymfom,
- mononukleosa,
- TBC,
- Brillova-Symmersova n. (lymfom se zvětš. uzlinami, nodulární lymfocytární lymfom)
- lymfoblastóm – [lymphoblastoma] malígny lymfóm.
- Veľkofolikulárny lymfoblastóm – syn. BrillovaSymmersova chorob, germinoblastóm;
- Waldenströmova makroglobulinemie – krevní onem. s přítomností monoklonálního makroglobulinu (IgM) z patologické populace plasmatických bb. (podobá se mnohočetnému myelomu a lymfoplasmocytárnímu lymfomu). Nezpůsobuje poškození kostí. Rel. vzácná, obv. ve vyšším věku. Nápadný je zejm. hyperviskózní syndrom s poruchami zraku, nervovými příznaky, krvácením z nosu aj., dále hepatosplenomegalie, lymfadenopatie, anémie, krvácivé projevy. Terapie cytostatiky, symptomatická, plasmaferéza, nověji i anti-CD20 protilátky na populaci nádorových bb. Přežití značně variabilní, někdy až přes 10 let. Asymptomatičtí se neléčí, jen se sledují.
- toxoplasma, tularemie, listerie,
- HIV.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- GESENHUES, S a R ZIESCHÉ. Vademecum lékaře : Všeobecné praktické lékařství. 1. české vydání. Praha : Galén, 2006. 0 s. ISBN 80-7262-444-X.
- CLASSEN, Meinhard. Diferenciální diagnóza ve schématech. 1. vydání. Praha : Grada, 2003. ISBN 80-247-0615-6.