Abúzus alkoholu

			Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
			Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
			Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte.
			Stránka byla naposledy aktualizována v pondělí 18. května 2015 v 14:03.

Pojem alkoholismus (nadměrné požívání alkoholu v důsledku závislosti) byl poprvé užit r. 1849, ale až o sto let později začal být považován za medicínský problém. Alkohol je metabolizován na acetaldehyd, který je pro buňky toxický a způsobuje somatická poškození, která se mohou týkat všech orgánů. V psychiatrii rozdělujeme problémy související s abúzem alkoholu na dvě skupiny:

1. poruchy spojené s přímým účinkem alkoholu na CNS,
2. poruchy související s abúzem – návykové chování.

Vliv na psychické funkce je dán změnami v metabolismu neurotransmiterů v CNS (především dopaminu a noradrenalinu). Alkohol způsobuje útlum dopaminergní, serotoninergní a taurinergní aktivity. Inhibiční účinek GABA je rovněž potlačen. Aktivita glutamátu, kalciových kanálů a počet NMDA-receptorů se zvyšuje, čímž dochází k přílišné stimulaci noradrenergního, opioidového a cholinergního systému.

Klasifikace

Nejčastěji užíváme Mezinárodní klasifikaci nemocí MKN-10. Dále je možné použít typologii závislosti na alkoholu podle Jellinka:

• typ α – problémové pití, používané k potlačení a odstranění tenze, úzkosti či depresí, často pití o samotě,
• typ β – příležitostný abúzus, časté pití ve společnosti,
• typ γ – anglosaský typ – preference piva a destilátů, poruchy kontroly pití, nárůst tolerance, progrese konzumace,
• typ δ – románský typ – preferují víno, chronická konzumace, udržují si určitou hladinku, bez výrazných projevů opilosti,
• typ ε – epizodický abúzus – dipsomanie, kvartální pití, s obdobími abstinence.

Pít či nepít?

Akutní intoxikace

Při prosté "opilosti" dochází na počátku ke stimulaci, psychomotorické excitaci, mnohomluvnosti, ke snížení zábran atd. Později nastupuje fáze útlumu, únavy, somnolence a spánku, v nejhorším případě může nastat bezvědomí a smrt. Stádia opilosti:

• do 2 g/kg: excitační stádium, lehká opilost,
• následuje: hypnotické stádium – opilost středního stupně,
• více než 2 g/kg: narkotické stádium,
• nad 3 g/kg: intoxikace.

Patologická intoxikace

Jde o náhle vzniklou patickou reakci na požitý alkohol. Začíná záhy po vypití již malého množství alkoholu. Mezi hlavní příznaky patří kvalitativní porucha vědomí, nepochopitelné jednání, poruchy emocí (strach), vnímání i myšlení, často těžká agresivita. Obvykle končí spánkem. Pacient má amnézii.

Škodlivé užívání

O škodlivém užívání mluvíme v případě, že spotřeba alkoholu vede k poškození zdraví. Tento stav obvykle předchází závislost. Pokud má pacient některé z níže uvedených příznaků, měl by lékař pomyslet na možný problém pacienta s pitím alkoholu.

Příznaky

• často chronické gastrointestinální obtíže: dysfagie, průjmy, varixy, hepatopatie,
• endokrinní systém: pseudocushing, poškození pankreatu, avitaminózy, poruchy krvetvorby, impotence,
• FAS = fetální alkoholový syndrom,
• FAE (fetální alkoholový efekt): jen poruchy intelektu,
• poškození orgánů kardiovaskulárního systému:kardiomyopatie, hypertenze,
• nervový systém: polyneuropatie, mozková atrofie, epilepsie,
• deficit thiaminu = Wernickeho encefalopatie: obrna okohybných svalů, poruchy rovnováhy, ataxie, zmatenost,
• oslabení imunity,
• laboratoř: stoupá ALT, AST, GMT.

Závislost na alkoholu

V závislost na alkolholu přechází onemocnění většinou nenápadně. Postupně se objevují příznaky:

• změny v myšlení a chování,
• alkoholové obrany: adaptační mechanismus, na konflikty reaguje pitím, racionalizuje si pití alkoholu,
• změna tolerance: ranní doušky,
• okénka = palimpsesty: výpadky paměti způsobené požitím alkoholu.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Léčba závislosti na alkoholu.

Alkoholový odvykací stav

K alkoholovému odvykacímu stavu dojde po několika hodinách či dnech po přerušení konzumace, s maximální intenzitou druhý den. Pozorujeme ho u osob s dlouhodobým a intenzivním abúzem. Mezi typické příznaky patří:

• třes rukou,
• pocení,
• úzkost,
• psychomotorický neklid,
• halucinace, iluze,
• nauzea, zvracení,
• bolesti hlavy,
• tachykardie,
• poruchy spánku.

Tento stav obvykle odeznívá během 4–5 dnů. Někdy může být komplikován deliriem tremens, což je závažný stav s vysokou mortalitou, poruchou vědomí a kognice, s halucinacemi, bludy, dezorientací, křečemi a inverzí spánku. Pacient může být hypoglykemický a spěje k metabolickému rozvratu. Pokud se tyto komplikace objeví během alkoholového excesu, mluvíme o intoxikačním deliriu.

Psychotické poruchy (alkoholové psychózy)

Jako následek chronického abúzu alkoholu se mohou objevit některé psychotické poruchy:

• alkoholová halucinóza – trvalá přítomnost halucinací po snížení množství alkoholu v krvi,
• amnestický syndrom – chronické zhoršení krátkodobé paměti,
• alkoholová demence,
• Korsakovova psychóza,
• alkoholová epilepsie.

Komorbidity

Závislost na alkoholu je často spojena s poruchami spánku, anxiózně-depresivními stavy a s afektivní poruchou (duální diagnóza).

Průběh a prognóza

Vzhledem k tomu, že není možné dosáhnout kontrolovaného užívání, je abstinence základní podmínkou léčby.

Odkazy

Související články

• Odvykací stav u závislosti na alkoholu a jeho léčba
• Léčba závislosti na alkoholu
• Alkohol tester
• Intoxikace alkoholy
• Jaterní encefalopatie

Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.

• RABOCH, Jiří a Petr ZVOLSKÝ, et al. Psychiatrie. první vydání. Praha : Galén, 2001. 622 s. s. 193–200. ISBN 80-7262-140-8.