Vrozené vady metabolismu s akutní symptomatologií
Vrozené vady metabolismu jsou velmi rozsáhlou a heterogenní skupinou onemocnění. Jsou způsobené chybnou funkcí jednoho či více enzymů nebo změnami ve složení či množství strukturálních nebo transportních proteinů. Obvykle jsou dědičné autozomálně recesivně nebo gonozomálně recesivně; mitochondriální onemocnění mají maternální typ dědičnosti. Část z nich se projevuje již v novorozeneckém období. Na některé z těchto poruch cílí novorozenecký laboratorní screening.[1]
Klinická manifestace vrozených metabolických vad může zahrnovat prakticky jakýkoli systém. Nejčastější jsou neurologické a gastrointestinální příznaky. Projevy mohou být akutní či chronické. Mezi akutní příznaky patří: zvracení s dehydratací až šokem, letargie a koma, rhabdomyolýza, hypoglykémie během onemocnění, stresu či delšího hladovění. Mezi chronické příznaky patří: známky metabolického onemocnění s neprospíváním/opožděním růstu, hepatomegalie, kardiomyopatie, spastická diplegie, opoždění psychomotorického vývoje či regres ve vývoji.[2]
První příznaky vrozených metabolických vad se mohou objevit v jakémkoli věku od prenatálního období po seniorský věk a v různém věku se mohou projevovat různě. Nástup a závažnost obtíží ovlivňuje řada faktorů, jako je změna stravy, hladovění, dehydratace, probíhající onemocnění, medikace, námaha, porod dítěte, trauma, chirurgický výkon.[2]
Pro některé vady je typický věk manifestace:
- neketotická hyperglycinémie, poruchy cyklu močoviny, organické acidémie (větvených řetězců) se prezentují život ohrožujícím onemocněním (letargie, nechutenství, zvracení, šok) mezi 12. a 72. hodinou života,
- nemoc javorového sirupu se obvykle projevuje později v prvním týdnu života.[2]
- neonatální hemochromatóza se projevuje akutním jaterním selháním v prvním týdnu života,
- galaktosémie se projevuje akutním jaterním selháním v prvním nebo druhém týdnu života,
- tyrosinémie se projevuje akutním jaterním selháním kdykoli po prvním týdnu života,
- deficit alfa1-antitrypsinu, Niemann-Pickova choroba, defekty syntézy žlučových kyselin se projevují akutním jaterním selháním po třetím týdnu života,
- mitochondriální onemocnění se mohou projevit kdykoli.[2]
Mezi časté laboratorní nálezy patří:
- metabolická acidóza/alkalóza, hyperlaktacidemie, hyperamonemie, elevace jaterních enzymů, hypoglykemie, ketóza.
Terapie před stanovením diagnózy:
- léčba kardiopulmonálního selhání, totální parenterální výživa s restrikcí bílkovin (0,5 – 0,8 g/kg/den) a bez lipidů, zdrojem energie je glukóza (kromě defektů pyruvátdehydrogenázového komplexu).
Terapie po stanovení diagnózy:
- farmakoterapie k navození alternativní metabolické cesty, při nahromadění toxických metabolitů v důsledku enzymatického bloku eliminatní léčba (hemodialýza či hemodiafiltrace), dietní opatření.[1]
Vrozené vady metabolismu u novorozenců[upravit | editovat zdroj]
Poruchy cyklu močoviny[upravit | editovat zdroj]
- důsledkem vad je hyperamonemie → závažné neurologické následky a multiorgánové selhání;
- nejtěžší formy začínají v prvních dnech (odmítání stravy, apatie, hypotonie, křeče → zvracení, progrese poruchy vědomí, hypotermie, krvácivé projevy, oběhové selhání) a mívají letální průběh;
- laboratorní nález: hyperamonemie;
- autozomálně recesivní či gonozomálně recesivní dědičnost;
Leucinóza (nemoc javorového sirupu)[upravit | editovat zdroj]
- porucha aktivity dehydrogenáz pro větvené 2-oxokyseliny, které vznikají z větvených aminokyselin valinu, leucinu a isoleucinu → hromadí se neurotoxické kyseliny (2-oxokyseliny a 2-OH-kyseliny) → poruchy přijmu potravy a zvracení, poruchy svalového tonu, porucha vědomí → edém mozku, oběhové a respirační selhání;
- laboratorní nález: ketoacidóza;
- autozomálně recesivní dědičnost;
Neketotická hyperglycinemie[upravit | editovat zdroj]
- porucha funkce mitochondriálního enzymatického komplexu štěpícího glycin (neurotransmiter – excitační v mozkové kůře a inhibiční v prodloužené míše a míše; význam v metabolismu hemoglobinu, purinů a kreatininu) → hromadění glycinu, zejm. v CNS → křeče (farmakologicky obtížně ovlivnitelné);
- laboratorní nález: elevace glycinu v mozkomíšním moku (v porovnání s plazmou);
- autozomálně recesivní dědičnost;
- prognóza nepříznivá, léčba pouze symptomatická;
Organické acidurie[upravit | editovat zdroj]
- vedou ke kumulaci karboxylových kyselin bez volné aminoskupiny, které jsou vylučovány močí;
- laboratorní nález: hyperlaktacidemie, ketoacidóza, hyperamonemie; pancytopenie; poruchy hemokoagulace;
Poruchy metabolismu glycidů[upravit | editovat zdroj]
Galaktosemie[upravit | editovat zdroj]
- porucha galaktózo-1-fosfaturidyltransferázy → hromadění galaktóza-1-fosfátu → nefrotoxický, hepatotoxický a neurotoxický galaktikol;
- manifestace po zahájení mléčné výživy → nechutenství, zvracení, úbytek na váze, hepatomegalie, letargie → jaterní a ledvinné selhání, otoky, ascites, edém mozku;
- laboratorní nález: elevace aminotransferáz, nekonjugovaná hyperbilirubinemie, hypoglykemie, porucha hemokoagulace, anemie atd.
- diagnostika: galaktikol v moči a zvýšené hodnoty galaktózy a galaktózo-1-fosfátu v erytrocytech → enzymatické a/nebo molekulární diagnostika;
- autozomálně recesivní dědičnost;
Perzistující hyperinzulinemická hypoglykemie[upravit | editovat zdroj]
- hypersekrece inzulinu → těžké hypoglykemie již v prvních dnech života;
- léčba: glukóza, glukagon, diazoxid, octreotid, ev. subtotální pankreatektomie;[1]
Poruchy mitochondriálního energetického metabolismu[upravit | editovat zdroj]
- mitochondriální onemocnění jsou dědičná metabolická onemocnění způsobená mutací buď v jádře v genech pro mitochondriální enzymy, nebo v mitochondriální DNA (nemendelovská maternální dědičnost), která mají různé klinické projevy;
- v mitochondriích se odehrává citrátový cyklus, oxidativní fosforylace, β-oxidace mastných kyselin, část cyklu močoviny;
- poruchy energetického metabolismu:
- klinický obraz: psychomotorická retardace a regres vývoje, myoklonická epilepsie, centrální hypotonický syndrom nebo spastická kvadruparéza;
- laboratorní nález: zvýšená hladina laktátu a alaninu v krvi, moči a v mozkomíšním moku; při myopatických projevech je zvýšená hladina kreatinkinázy; při hepatopatii elevace aminotransferáz.[1]
Poruchy beta-oxidace mastných kyselin[upravit | editovat zdroj]
- typický nález: hypoketotická hypoglykémie při hladovění.
Článek neobsahuje vše, co by měl. | ||||
Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej. | ||||
O vhodných změnách se lze poradit v diskusi. | ||||
Odkazy
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c d JANOTA, Jan a Zbyněk STRAŇÁK. Neonatologie. 1. vydání. Praha : Mladá fronta, 2013. s. 259-269. ISBN 978-80-204-2994-0.
- ↑ a b c d SUTTON, V R. Inborn errors of metabolism: Epidemiology, pathogenesis, and clinical features [online]. UpToDate, ©2020. [cit. 2020-11-10]. <->.
- ↑ GOMELLA, TL, et al. Neonatology : Management, Procedures, On-Call Problems, Diseases, and Drugs. 7. vydání. Lange, 2013. s. 686-709. ISBN 978-0-07-176801-6.