Syndrom frontálního laloku

Z WikiSkript

Anatomicko-funkční uspořádání frontálního laloku [1][upravit | editovat zdroj]

Kůra frontálních laloků představuje 2/3 plochy celé mozkové kůry. Od parietálního laloku jej odděluje sulcus centralis (Rolandi).

Primární motorická oblast[upravit | editovat zdroj]

Leží před sulcem v gyrus praecentralis (area 4, funkčně M I). Somatotopická projekce odpovídá Penfieldově homunkulu.

Premotorická oblast[upravit | editovat zdroj]

Leží na zevní ploše laloku (area 6). Je nadřazena primární motorické zóně. Patří mezi asociační zóny pro pohyb, souvisí s paměťovými okruhy pro hybnost. Drážděním této zóny dostaneme mnohem komplexnější motorickou odpověď než při dráždění primární motorické zóny.

Suplementární motorická oblast[upravit | editovat zdroj]

Leží na vnitřní ploše horní části frontálního laloku (area 6, funkčně M II). Oblast je bilaterálně propojená s premotorickou oblastí. Zajišťuje postoj a držení těla, podílí se na iniciaci a plánování volních pohybů. Suplementární motorická oblast je zapojena do okruhů kortiko-striato-palido-thalamo-kortikálních.

Frontální pohledové pole[upravit | editovat zdroj]

Leží v gyrus frontalis medius (area 8). Vychází z něj kortikonukleární dráha ke kontralaterálnímu pohledovému centru v paramediální retikulární formaci pontu v mozkovém kmeni. Této oblasti se též někdy říká adverzivní frontální pole. Je-li toto pole podrážděno, dojde k deviaci bulbů a hlavy kontralaterálně. Při lézi této krajiny je tomu obráceně (deviace homolaterálně) současně s parézou volního pohledu kontralaterálně. Oblast je součástí reflexního oblouku optokinetického nystagmu.

Prefrontální oblast[upravit | editovat zdroj]

Je poměrně rozsáhlá, tvoří ji Brodmannovy areae 9, 10, 11, 12. Při dráždění nelze vyvolat motorickou odpověď, proto je tato oblast někdy nazývána jako "němá zóna". Funkčně jde o asociační korovou oblast.

Funkční uspořádání cortexu

Porucha funkce frontálních laloků [1][upravit | editovat zdroj]

  • Je spojována s poruchami hybnosti a chování.
  • Při lézi area 4 vznikne kontralaterální centrální paréza (plegie).
  • Oboustranné paramediánní postižení area 4 způsobí paraparézu dolních končetin.
  • Oboustranné postižení suplementární motorické oblasti může vést k akinetickému mutismu a chybění vertikálních pohybů očí.
  • Léze v premotorické oblasti vede k motorické apraxii.
  • Při postižení frontálního laloku se dále můžeme setkat s apraxií chůze, astázií (stoj o široké bazi).
  • Objevují se deliberační fenomény jako je úchopový reflex (Janiševský), reflexy axiální (sací, labiální), někdy reflex obživný (Oppenheimův, "žrací").
  • Pacient ztrácí kontrolu sfinkterů, někdy gatismus (rozmazávání stolice).
  • Bývají poruchy afektivity, ztráta zábran a sociálního cítění, bulimie, agresivita, apatie, abulie.


Dělení poruch dle korové oblasti zapojené do odpovídajícího okruhu bazálních ganglií[upravit | editovat zdroj]

  • Dorzolaterální prefrontální syndrom – postiženy exekutivní kognitivní funkce (cílená činnost, řešení problémů, učení, paměť).
  • Orbitofrontální syndrom – odpovídá klasickému prefrontálnímu syndromu s dezinhibovaným chováním a emoční labilitou provázené euforií, puerilismem a morii.
  • Přední cingulátový (mediofrontální) syndrom – provází útlum, apatie až akinetický mutismus.


Další syndromy[upravit | editovat zdroj]

Frontální syndrom přehlížení (neglect syndrom)

Je relativně vzácný. Vzniká při postižení přední části (bílé hmoty) frontálního laloku. Imituje parézu druhostranných končetin. Reflexy, čití (včetně reakce na nociceptivní podnět) a elektrofyziologické parametry jsou však nezměněny. Pacient může opomíjet polovinu zorného pole, i když je zorné pole neporušeno. Podobně může svou ruku považovat za cizí (alien hand, většinou levá). Úchop Janišovského bývá pozitivní. Syndrom je třeba odlišit od anozognózie hemiparézy či anozognózie slepoty při lézi thalamoparietální řečově nedominantní hemisféry (vázáno na parietální lalok).

Syndrom Fostera Kennedyho vzniká u nádorů baze frontálních laloků, kdy nádor tlačí na fasciculus opticus. Následuje městnavá papila, nitrolební hypertenze, jednostranná hyposmie a psychické změny.

Při lézi baze frontálního laloku je hyposmie až anosmie.

Příčiny poškození frontálních laloků[upravit | editovat zdroj]


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 0000. 0 s. ISBN 80-7262-160-2.