Infekční onemocnění mozku
(přesměrováno z Záněty mozku)
Infekční onemocnění mozku jsou způsobena různými původci. Napadnou nás a na úkor našich vlastních tkání se začínají množit a šířit po celém těle. Vstupní branou bývají často ústa, kůže a sliznice. Méně často se patogen dostane do lebky přímo (traumata).
Původci infekce jsou nejčastěji bakterie nebo viry. Výjimkou nejsou ale ani paraziti a houby, k propuknutí onemocnění však většinou dochází, až když je imunitní systém člověka oslaben.
K přenosu infekce dochází nejčastěji kontaktem s nakaženými lidmi a zvířaty. Patogeny jsou přenášeny nejrůznějšími cestami (kapénkovou infekcí, krevní cestou, …).
Meningitidy[upravit | editovat zdroj]
Bakteriální meningitida[upravit | editovat zdroj]
Jedním z nejzávažnějších infekčních onemocnění je meningitida neboli zánět mozkových blan. Objevuje se zde zánětlivý infiltrát, tvořený především neutrofily (→ hnis). Meningitidy jsou velmi vážná onemocnění, která se rychle rozvíjí a pacienta přímo ohrožují na životě. Je proto nutno zahájit terapii (antibiotiky) co nejdříve, často se nečeká na výsledky mikrobiologických vyšetření, tzv. empirická terapie (podle zkušeností). Při komplikovaném průběhu jsou nejčastějšími následky onemocnění slepota, hluchota, epilepsie.
Původci[upravit | editovat zdroj]
- Streptococcus pneumoniae (pneumokok)
- Haemophilus influenzae
- Listeria monocytogenes
- Neisseria meningitidis (meningokok)
- Staphylococcus aureus
- E. coli
Jednotlivé typy bakterií se navzájem liší věkovou skupinou, u které způsobují meningitidy. To ale zcela neplatí, zvláště u imunosuprimovaných pacientů. E. coli napadá především novorozence, Str. pneumoniae malé děti a staré lidi, N. meningitidis adolescenty.
Při neisseriové meningitidě může dojít k rozvinutí meningokové sepse, pro kterou je typický výskyt drobných fialových skvrn na kůži, které jsou projevem ucpání drobných kapilár.
Virová meningitida[upravit | editovat zdroj]
Virové menigitidy se vyskytují méně často. V zánětlivém infiltrátu pak dominují lymfocyty (→ bez hnisu).
Encefalitidy[upravit | editovat zdroj]
Virové encefalitidy[upravit | editovat zdroj]
Virová onemocnění nejčastěji napadají parenchym mozku, hovoříme o encefalitidách. Zároveň s encefalitidou mohou být postiženy i mozkové obaly. Například klíšťová encefalitida (virus z čeledi Flaviridae) postihuje mozek i mozkové obaly. Z počátku, po 5–9 dnech od nakažení, se nemoc projevuje jako horečka a bolest hlavy. Postupně intenzita bolesti narůstá, objeví se dezorientace, poruchy s hybností končetin. Typickým příznakem je ztuhnutí svalů na šíji.
Mezi další časté původce patří, zvláště u lidí s velmi nízkou imunitou a u novorozenců, většina herpetických virů. Jejich průběh může být různě těžký. Nezřídka jsou ale příčinou smrti, v lepších případech dochází k poškození zraku, sluchu nebo mentální retardaci.
HIV a AIDS[upravit | editovat zdroj]
Dalším těžkým virovým infekčním onemocněním je infekce virem HIV, která se v pozdějších stádiích, po rozvinutí AIDS, projevuje jako demence.
Vzteklina[upravit | editovat zdroj]
S tímto onemocněním se již běžně nesetkáme (v našich krajích) díky účinné vakcinaci divoce žijící zvěře.
Onemocnění postupuje retrográdně z periferních nervů do CNS. Pokud se infekce dostane až do mozku, nelze již nemocného zachránit a pacient umírá do několika dní. Typickým nálezem v mozku jsou tzv. Negriho tělísek. Jedná se o intracelulární inkluze v cytoplasmě některých nervových buněk, v nichž probíhá replikace viru vztekliny.
Původce je Lyssavirus.
Infekce způsobené houbami[upravit | editovat zdroj]
Kandidové infekce[upravit | editovat zdroj]
Infekce oportunními patogeny z rodu Candida (C. albicans, C. cruzei...) se vyskytují takřka výhradně u imunosuprimovaných pacientů a nemocných trpících AIDS.
Kryptokokóza[upravit | editovat zdroj]
Infekční onemocnění mozku můžou způsobovat i houby kvasinkového původu, jak je tomu při kryptokokóze. Postihuje zejména osoby s porušenou imunitou a to pacienty s AIDS nebo po transplantaci. Kvasinka, která se vyskytuje v trusu ptáků, se vdechne, množí se v plicích a následně se šíří do mozku. Příznaky a průběh onemocnění je obdobný jako u meningoencefalidity.
Původce je houba rodu Cryptoccocus (nejčastěji Cryptoccocus neophormans).
Aspergilom[upravit | editovat zdroj]
Při infekci houbou rodu Aspergillus vzniká v mozku typický útvar, který napodobuje mozkový absces. Vyskytuje se u imunosuprimovaných pacientů a nemocných trpících AIDS.
Původci jsou plísně rodu Aspergillus.
Parazitární infekce[upravit | editovat zdroj]
Také paraziti mohou být původci mozkové infekce.
Neurocysticerkóza[upravit | editovat zdroj]
Neurocysticerkóza je méně častým parazitární onemocnění mozku. Je příčinou při infekční získané epilepsie.
Původce je tasemnice Taenia solium, respektive její pozřená vajíčka.
Toxoplasmóza[upravit | editovat zdroj]
Toxoplazmóza způsobuje encefalitidy, abscesy a kalcifikace. Nejvíce ohroženými skupinami jsou plody matek v prvním a druhém trimestru a imunitně slabí jedinci. Mezihostitelem je kočka.
Původce je Toxoplasma gondii
Amébová meningoencefalitida[upravit | editovat zdroj]
Onemocnění rozšířené především v Americe. Parazit se do mozku dostává podél čichového nervu skrz sliznici nosu. Dochází k destrukci nervových buněk, zánětlivé reakci. Postižený upadá do kómatu, smrt následuje velmi rychle.
Jedinci se mohou nakazit v termálních lázních a vyhřívaných bazénech, kde se často vyskytuje původce onemocnění.
Původce je prvok Naegleria fowleri.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Virové infekce nervového systému
- Meningeální syndrom
- Mozkový absces
- Amfizoické améby
- Meningitida • Meningitida (pediatrie)
- Virová meningitida • Serózní meningitidy a meningoencefalitidy • Herpetická meningoencefalitida
- Hnisavá meningitida (infekce) • Hnisavá meningitida (pediatrie) • Hemofilová meningitida • Tuberkulózní meningitida
- Neuroinfekce, záněty CNS/PGS • Encefalitida
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 80-238-0297-6.
- LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.