Pyramidové jevy

Pyramidové jevy dělíme na:

• iritační (spastické)
• zánikové (paretické).

Iritační (spastické) pyramidové jevy

Spastické jevy jsou extenzní reakce vyvolané specifickým podnětem. Běžně spastické (nebo také iritační) jevy testujeme na horních a dolních končetinách.

Horní končetiny

• Jev Justerův - vyšetření se provádí tahem špendlíku po antithenaru směrem k 5. metakarpo-falangeálnímu skloubení a odtud dále směrem k 2. metakarpo-falangeálnímu skloubení ukazováčku. Fyziologicky je reflex nevýbavný. Při patologii dochází k tonické, pomalé, mírné addukci palce s naznačenou opozicí.
   Podrobnější informace naleznete na stránce Jev Justerův.
• Trömnerův jev - lékař uchopí pacientův prostředník (mezi svůj ukazovák a palec) a druhou rukou cvrkne do bříška tohoto prstu. Vznikne krátká flexe palce nebo prstů.
• Hoffmannův příznak - podobné jako předchozí − uchopíme celou pacientovu ruku a cvrnkneme na nehet třetího prstu.
• úchop Janiševského - vkládáme do dlaně nemocného své dva prsty a snažíme se odvést pacientovu pozornost jinam. Dostavuje se reflexní úchop při vysouvání prstů z ruky. Area 8 - frontální lalok.
• zkouška podle Marieho-Foixe - při podráždění volární ulnární části distálního předloktí se objeví stejná odpověď jako při Justerově jevu.

Dolní končetiny

Babinského příznak

Chaddockův příznak – extenze palce po podráždění za zevním kontníkem

Na dolní končetiny dělíme iritační jevy na extenční a flekční.

Extenční jevy

• Babinského příznak - tento příznak vyvoláváme ostrým podrážděním planty, po kterém dojde k inverzní fyziologické odpovědi plantárního reflexu. V praxi si vezmeme neurologické kladívko a jeho ostrou hranou přejedeme po plantě od paty k malíku a dále k palci. Při pozitivním příznaku dojde k extenzi palce.
   Podrobnější informace naleznete na stránce Babinského reflex.
• Rochův příznak - Rochův příznak vyvoláme přejetím ostrou hranou neurologického kladívka po vnější straně nohy. Pohyb vedeme od paty ke špičce, ale asi jen do jedné třetiny délky nohy. Při pozitivitě dochází k extenzi palců.
• Brissaudův fenomén - při vyšetření Babinského jevu dojde ke klonickým stahům m. tensor fasciae latae.
• Chaddockův příznak - tento příznak vyvoláme podrážděním za zevním kotníkem. Při pozitivitě dochází k extenzi palců.
• Oppenheimův příznak - při tomto vyšetření posunujeme kůži od tuberositas tibiae distálně (palcem a ohnutým ukazovákem) po hraně tibie.
• Siccardův jev - jedná se o spontánní trvalou extenzi palce.
• Strümpelův příznak - pacient se snaží zvednout koleno proti odporu lékaře − opět dojde o extenzi palce.
• Vítkův příznak - při vyšetření pacient leží na zádech a snaží se zvednou pánev − opět dojde o extenzi palce. Tento jev je také znám jako fenomén mostu.
• Gordonův fenomén - objevuje se bolestivost při masáži přechodu Achillovy šlachy do trojhlavého svalu.

Flekční jevy

• Rossolimův příznak - úder do bříška prstů vyvolá flexi v základních článcích (obdoba Trömnerova jevu na horních končetinách).
• fenomén Žukovského-Kornilovův - stejná odpověď jako u výše jmenovaného příznaku při poklepu na střed plosky.
• Weingrowův jev - flexe prstů vyvolaná úderem na střed paty.
• Mendelův-Bechtěrevův příznak - flexe prstů vyvolaná úderem na os cuboides na hřbetu nohy.

Zánikové (paretické) jevy

Horní končetiny

• Mingazziniho příznak - při předpažení paretická paže klesá (více akrálně).
   Podrobnější informace naleznete na stránce Mingazziniho příznak.
• Dufourův příznak - při předpažení v supinaci dochází u paretické paže k pronaci (více akrálně).
   Podrobnější informace naleznete na stránce Dufourův příznak.
• Ruseckého příznak - při předpažení v pronaci, maximální extezi prstů a dorziflexi v zápěstí paretická paže klesá (více akrálně).
• příznak retardace- při opakování předpažení oběma pažemi se pohyb na postižené straně zpožďuje.
• příznak špetky - pacient nedokáže spojit všechny prsty.
• příznak vějíře - pacient abdukuje všechny prsty − lze zkoušet i aktivní sílu abdukovaných prstů.

Dolní končetiny

• příznak Mingazzini - pacient (ležící na zádech) drží dolní končetiny flektované v kyčlích a kolenou do pravého úhlu.
• Barrého příznak - pacient (ležící na břiše) má bérce flektované v kolenou do 45 stupňů, na postižené straně klesá noha vlastní vahou
• příznak retardace - při ležení na zádech − pacient ohýbá dolní končetiny v kyčlích a kolenou a opět je pomalu pokládá, aniž by se končetiny navzájem dotýkaly. ; při ležení na břiše − pacient ohýbá bérce v kolenou a opět je pokládá; na postižené straně dochází ke zpožďování.

Odkazy

Použitá literatura

• AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie :  [učebnice pro lékařské fakulty]. 7. vydání. Praha : Galén, 2011. ISBN 9788072627073.