Prefrontální syndrom

Z WikiSkript

Značí postižení před gyrus praecentralis, dříve byl označován jako organický psychosyndrom.

Prefrontální systém[upravit | editovat zdroj]

Prefrontální kůra a její části zvýrazněné odstíny modré barvy.

Prefrontální systém je jedna z největších korových oblastí mozku. Tvoří (společně s centrální krajinou) jednu ze dvou částí frontálního laloku.

Funkce[upravit | editovat zdroj]

  • integrace informací z různých zdrojů, plánování, rozhodování, nové myšlenky (viz dále)
  • integrace smyslových vjemů (propojení se zrakovou, sluchovou, čichovou aj. kůrou)
  • integrace učení a paměti (propojení s limbickým systémem)
  • vedoucí role v regulaci limbického systému (projekce do hypotalamu)
  • různé specificky lidské funkce: abstraktní myšlení, kreativita, sociální vztahy, odpovědnost aj.
  • pozornost, percepce, pohyb, časová integrace, emoce

Spoje[upravit | editovat zdroj]

  • spoje z celého mozku, hlavně s rostrálním thalamem (ncl. mediodorsalis thalami)
  • propojení s ncl. mediodorsalis thalami:
  • velkobuněčná část: do orbitálních a mediálních částí prefrontální kůry
    • léze: euforie, hyperkineze, nevhodné sociální chování
  • malobuněčná část: do dorzolaterálních částí prefrontální kůry
    • léze: apaticko-abulický syndrom, hypokineze, kognitivní poruchy

Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]

Mezi klinické příznaky prefrontálního syndromu patří:

  • tzv. apaticko-abulický syndrom: (někdy též označován jako amotivační syndrom),
    • apatie (otupělost, odevzdanost),
    • abulie (ztráta vůle k jakékoli činnosti).
  • Výrazné zhoršení paměti ve složce vštípivosti,
  • bradypsychismus,
  • nemocný nemá náhled na své onemocnění (anosognosie),
  • nepřiměřená euforie,
  • moria (nejapné žerty a vulgarismy),
  • gatismus (nedodržuje čistotu, působí až dojmem schválnosti),
  • ganserismus (hovoří o sobě ve třetí osobě),
  • dává aproximativní odpovědi,
  • puerilismus (dětinské chování),
  • emoční labilita - apatii střídají záchvaty zuřivosti.

Nejzávažnějším projevem postižení frontálního laloku je komatózní stav.

Vyšetření[upravit | editovat zdroj]

Při vyšetření objektivizujeme řadu reflexů odrážejících prefrontální deliberaci. Objevuje se pozitivita axiálních jevů (reflex nasolabiální, mentolabiální a sací). Oboustranná léze prefrontální oblasti vede k poruše stoje a chůze, tzv. frontální chůze. [1] Hennerova crescendová retropulze – při vychýlení těžiště vzad nemocný couvá zrychlujícími se kroky až padá (postižení dráhy fronto-ponto-cerebelární). Při postižení frontální baze hyposmie či anosmie z postižení čichové dráhy.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. 0 s. ISBN 80-7262-433-4.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.
  • BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2010-04-24]. <http://jirben.wz.cz>.