Spála

Spála
Scarlet Fever
Scarlatina
Lakunární angína
Původce	Streptococcus pyogenes
Přenos	kapénkami
Inkubační doba	2-5 dní
Klinický obraz	streptokoková angína se spálovým exantémem, malinový jazyk, petechie na patře, mírná lymfadenopatie, Šrámkův příznak
Diagnostika	kultivace výtěru, KO, sérologie
Léčba	PNC/erythromycin, symptomatická, izolace
Komplikace	absces (peritonzilární, retrofaryngeální), akutní glomerulonefritida, revmatická horečka
Incidence v ČR	3000–4500/rok, tzn. 28–43 nemocných na 100 000 obyvatel a rok
Klasifikace a odkazy
MKN	A38
MeSH ID	D012541
MedlinePlus	000974
Medscape	1053253

Spálový exantém

Spála, scarlatina, je infekční exantémové onemocnění vyvolané beta-hemolytickým streptokokem skupiny A – Streptococcus pyogenes, které nejčastěji postihuje děti předškolního a školního věku. Jedná se o streptokokovou angínu se spálovou vyrážkou a horečkou.

Spála vznikne u dítěte vnímavého k danému sérotypu streptokoka a k jeho pyrogennímu exotoxinu(erytrogenní toxin). Vzniklý exantém je výsledkem interakce mezi exotoxinem a protilátkami na úrovni kapilár.

V průběhu onemocnění vznikají dlouhodobě perzistující specifické antitoxické protilátky proti cytolitickému toxinu Streptolysin O (ASLO).

Původce

Streptococcus pyogenes – beta-hemolytický streptokok skupiny A(Bakterie jsou G+, oválné až kulaté, nepohyblivé a nesporulující).;

Jako povrchové antigeny pouzdra působí M-protein(podle ktorého struktury má asi 80 sérotypů) a kyselina hyaluronová. Které zvyšují virulenci a vykazují imunologicky zkříženou reaktivitu ke kardiálnímu myozinu a sarkolemě.;

Tvoří 3 druhy pyrogenního exotoxinu (A, B, C) – dříve se označoval jako spálový, tedy erytrogenní toxin (funkčně superantigen).

Epidemiologie

• Zdroj: nemocný nebo nosič streptokoka tvořícího exotoxin;
• přenos: kapénkami;
• vstupní cesta: nosohltan, ale i porušená kůže („ranná spála“);
• incidence v ČR (2000–2009): 3000–4500/rok, tzn. 28–43 nemocných na 100 000 obyvatel a rok.;
• Typicky se vyskytuje v menších epidemiích v dětských kolektivech (nejvíce ve věku 4–12 let).

• inkubační doba: 2–5 dní.

Klinický obraz

Malinový jazyk

• Streptokoková angína (katarální až lakunární se spálovým exantémem);
•  horečka, zvracení, bolesti břicha;
• exantém je především v podbřišku, tříslech, na vnitřní straně stehen, v podpaží a v loketních jamkách (embolizační predilekce);
• kůže je na pohmat drsná (příznak „husí kůže“);
• v obličeji je difúzní erytém s cirkumorálním výbledem („Filatovův příznak“);
• malinový jazyk, na patře petechie, edematózní uvula;
• drobné papulky v oblasti lůžek nehtů a na boltcích („Šrámkův příznak“);
• mírná lymfadenopatie předních krčních uzlin;
• v současnosti je průběh lehký:
  • angína je katarální, horečka nízká;
  • vyrážky málo, trvá krátce;
  • komplikace jsou vzácné.

Diagnostika

• Kultivace výtěru z mandlí;
• krevní obraz: leukocytóza, posun doleva, mírná eosinofilie;
• sérologický průkaz vzestupu antistreptokokových protilátek (ASLO) v rekonvalescentním séru (antistreptolysinu O, antideoxyribonukleázy, hyaluronidázy a streptokinázy B).

Diferenciální diagnostika

• Skarlatiformní exantém mohou vyvolat:
  • stafylokoky;
  • Arcanebacterium haemolyticum;
  • Corynebakterium ulcerans;
  • Mycoplasma pneumoniae;
  • enteroviry;
  • adenoviry;
  • alergie.

Léčba

Lékem volby je Penicilin V 100 000 IU/kg/d p.o.nejméně 10 dní(obtíže by měly ustoupit po 24–48 hod), při alergii makrolidy, cefalosporiny(5 dní) a erythromycin. Rezistence na erythromycin je však stále častější. aminopeniciliny nepodávat při podezření na infekční mononukleózu.

• symptomatická terapie;
• izolace nemocného (na infekčním oddělení nebo doma).

Komplikace

• peritonzilární absces,
• retrofaryngeální absces,
• akutní glomerulonefritida – hematurie 6–10 dní po infektu,
• revmatická horečka – s latencí 10–20 dní (Pankarditida, artritida, erythema anulare, chorea minor)..

Prevence

• při výskytu se provádí u kontaktů výtěr mandlí → při pozitivním nálezu streptokoka A léčba penicilinem
• podléhá hlášení

Nosičství Streptococcus pyogenes

Prevalence nosičství Streptococcus pyogenes v dětské populaci je (v závislosti na oblasti) 15 až 20 %, v dospělé populaci nižší. Asymptomatičtí nosiči nejsou v riziku vzniku supurativních ani non-supurativních komplikací. Zároveň nejsou považováni za podstatný rezervoár pro šíření streptokokové infekce. Tyto asymptomatické nosiče tedy není třeba identifikovat ani léčit. Provádět kontrolní kultivace po terapii není doporučeno (cost-benefit).

Odkazy

Související články

• Rod Streptococcus: Streptococcus pyogenes • Streptococcus agalactiae • Streptococcus pneumoniae • Streptococcus mutans • Orální streptokoky
• Streptokokové infekce: Infekce streptokoky skupiny A • Spála • Spálová angína • Erysipel • Impetigo • Infekce vyvolané viridujícími streptokoky • Komplikace a léčba streptokokových infekcí • Revmatická horečka
• Angíny ▪ Diferenciální diagnostika povlakových angin

Externí odkazy

• DermNet Scarlet fever
• Pediatrie pro praxi: Virové exantémy dětského věku
• Pediatrie pro praxi: Infekční exantémová onemocnění v dětském věku