Plané neštovice
Z WikiSkript
Plané neštovice | |
Chickenpox | |
Varicella | |
Varicella | |
Původce | Varicella-zoster virus |
---|---|
Přenos | kapénkami, transplacentárně[1] |
Inkubační doba | 6–23 dní (obvykle 12–16)[1] |
Klinický obraz | zvýšená teplota, únava, eflorescence na hlavě a v obličeji, na krku a trupu, na sliznicích, vedle sebe různá stádia (makuly, papuly, vezikuly) |
Diagnostika | klinický obraz a epidemiologická anamnéza, izolace viru z eflorescencí, sérologie, PCR[1] |
Infekčnost | vysoká |
Léčba | symptomatická: antihistaminika (proti svědění), antipyretika, antivirotika při závažném průběhu[1] |
Komplikace | sekundární bakteriální infekce (impetigo), vzácně krvácivé projevy, u dětí vzácně cerebelitida, u dospělých s varicelou primární intersticiální pneumonie[1] |
Očkování | živá očkovací látka (doporučená u vnímavých osob)[1] |
Incidence v ČR | 491/100 000 obyvatel (ČR, 2014)[2] |
Klasifikace a odkazy | |
MKN | B01 |
MeSH ID | D002644 |
MedlinePlus | 001592 |
Medscape | 1131785 |
Plané neštovice (varicella, slovensky ovčie kiahne) patří mezi nejčastější dětská infekční exantémová onemocnění. Způsobuje je varicella-zoster virus (VZV) z čeledi herpesvirů. Jedná se o vysoce nakažlivé onemocnění, které se přenáší především přímým kontaktem. Inkubační doba je asi 2 týdny. Projevuje se svědivým vezikulózním exantémem i enantémem, který se objevuje ve vlnách, na těle jsou tedy současně přítomná všechna stádia (makula, papula, vezikula, krusta). U imunokompromitovaných osob může mít závažný průběh. Onemocnění zanechává doživotní imunitu. Při reaktivaci viru vzniká pásový opar. Proti varicele existuje očkování, které je dobrovolné.[3]
Obecná charakteristika[upravit | editovat zdroj]
- typicky ve věku 1–6 let[4];
- nejvyšší výskyt: během zimy a jara;
- přenos: kapénkami nebo přímým kontaktem s lézí;
- inkubace: 14–16 dní,[4] šířeji 1–3 týdny[5];
- infekčnost začíná 2 dny před nástupem puchýřků a končí spolu s překrytím posledních puchýřů krustami[4];
- po prodělání onemocnění vzniká dlouhodobá imunita;
- při primoinfekci vzniká nemoc s generalizovanou vyrážkou – plané neštovice – po zhojení perzistuje virus v buňkách senzitivních ganglií mozkových a míšních nervů a může se reaktivovat;
- reaktivací viru vzniká pásový opar.
Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]
- Hlášený výskyt varicelly v České republice v letech 2000–2009 je 33 500–52 500 případů ročně, tzn. 330–515 nemocných na 100 000 obyvatel a rok.[6]
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
- vyrážka obvykle začíná na hlavě a trupu, odkud se šíří na celé tělo;
- vývoj vyrážky: červené makuly → papuly → vezikuly → pustuly → krusty[4];
- typický je současný výskyt různých stupňů (výsev v několika vlnách po dobu 2–5 dnů);
- vyrážka se objevuje i ve kštici, bývá jí více na trupu a v místech dráždění kůže;
- dále i na sliznici úst – rychle se mění v drobné vřídky;
- další příznaky:
- bolest hlavy,
- anorexie,
- infekce horních cest dýchacích,
- horečka,
- svědění[4],
- u dospělých často prodromy – horečka a větší alterace celkového stavu, více komplikací;
- u zdravých dětí probíhá většinou bez komplikací;
- s těžším průběhem se setkáme:
- u novorozenců a kojenců matek, které neměly varicelu;
- u podvyživených a oslabených (vrozené defekty imunity, zhoubné tumory, imunosuprese, atd.):
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- klinicky: typická vyrážka, její distribuce a vývoj;
- sérologie: VZV IgM;
- přímý průkaz viru: elektronová mikroskopie tekutiny puchýřků[4].
Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- streptokové impetigo,
- folikulitida,
- pobodání hmyzem,
- enterovirový vezikulózní exantém,
- diseminovaný HSV,
- alergické exantémy.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
- symptomatická (horečka, svědění):
- místní (tekutý pudr, antiseptická mast);
- celková (paracetamol, antihistaminikum proti svědění, ATB při bakteriální superinfekci);
- dbáme o dostatečný přívod tekutin;
- nemocné izolujeme doma;
- před infekcí chráníme hlavně děti se sníženou obranyschopností – těm po styku s infekcí podáme specifické imunoglobuliny nejpozději do 72 hodin po expozici ← toto buď zamezí infekci nebo prodlouží inkubaci a zmírní pak průběh;
- u imunosuprimovaných a při vážném průběhu acyklovir, eventuelně imunoglobulin[4];
- profylakticky se podává varicella-zoster imunoglobulin:
- těhotným s negativní anamnézou varicelly, u kterých došlo ke styku s infekcí;
- novorozencům séronegativních matek, u kterých došlo prvních 6 týdnů života k expozici infekci;
- nedonošeným novorozencům exponovaným infekci bez ohledu na anamnézu matky[5].
- profylakticky se podává varicella-zoster imunoglobulin:
Komplikace[upravit | editovat zdroj]
- impetiginizace eflorescencí;
- hepatitida;
- pneumonie – hlavně při cystické fibróze, jinak vzácně;
- encefalitida – často postihne mozeček[5];
- u dospělých hlavně intersticiální pneumonie a serózní artritida;
- orchitida jako komplikace planých neštovic je velmi vzácná[7], nebo není žádná souvislost s orchitidou po infekci či během infekce VZV[8].
Prevence[upravit | editovat zdroj]
- Způsobem, jak chránit populaci proti prodělání planých neštovic je očkování
Infekce v těhotenství[upravit | editovat zdroj]
- nákaza v prvních 5 měsících gravidity:
- 2 % riziko postižení plodu;
- vady nervového systému, oka, skeletu, jizvení kůže;
- není důvodem k interupci;
- nákaza posledních 5 dní před porodem nebo 2 dny po porodu:
- u novorozence může dojít k vážnějšímu průběhu varicelly než při postnatální infekci díky nepřítomnosti přenesených mateřských protilátek[5].
Podrobnější informace naleznete na stránce Infekce ohrožující plod.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- DermNet Varicella
- Pediatrie pro praxi: Virové exantémy dětského věku
- Pediatrie pro praxi: Infekční exantémová onemocnění v dětském věku
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 180–183, 402, 544, 545. ISBN 978-80-7262-644-1.
- ↑ Státní zdravotní ústav. Vybrané infekční nemoci v ČR v letech 2005-2014 - relativně [online]. ©2014. [cit. 2015-12-02]. <http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-2003-2012-relativne>.
- ↑ MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 184-185. ISBN 978-80-247-2525-3.
- ↑ a b c d e f g TASKER, Robert C., Robert J. MCCLURE a Carlo L. ACERINI. Oxford Handbook od Paediatrics. 1. vydání. New York : Oxford University Press, 2008. s. 688. ISBN 978-0-19-856573-4.
- ↑ a b c d KELBLEROVÁ, Aneta. Infekční exantémová onemocnění v dětském věku. Pediatrie pro praxi [online]. 2009, roč. 10, s. 176-179, dostupné také z <https://www.pediatriepropraxi.cz/>. ISSN 1803-5264.
- ↑ Státní zdravotní ústav. Vybrané infekční nemoci v ČR v letech 2000-2009 [online]. ©2010. [cit. 2010-08-15]. <http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-1998-2007-absolutne>.
- ↑ GRAY, J A. Orchitis in chickenpox. Br J Gen Pract [online]. 1990, vol. 40, no. 341, s. 522, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1371462/?tool=pubmed>. ISSN 0960-1643.
- ↑ ORMISTON, G. Orchitis as a complication of chicken-pox. Br Med J [online]. 1953, vol. 1, no. 4821, s. 1203-4, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2016300/?tool=pubmed>. ISSN 0007-1447.