Pravé neštovice

Variola virus
Poxviridae
EM: tkáň infikovaná virem varioly
Typ NK	dsDNA
Zdroj	člověk
Přenos	vzduchem, kapénkami, kontaktem
Výskyt	eradikace v r. 1977
Onemocnění	pravé neštovice
Diagnostika	nález cytoplazmatických inkluzí v buňkách (Guarnieriho tělíska), izolace viru, specifické protilátky
Terapie	Marboran
Očkování	aktivní imunizace virem vakcinie, od eradikace se neprovádí
MeSH ID	D012901

Dítě infikované virem varioly

Pravé neštovice (Variola) vs. Ovčí neštovice (Plané neštovice, varicella).

Člověk je jediným přirozeným hostitelem Orthopoxviru, v důsledku čeho byla eradikace varioly (pravých neštovic) r. 1977. Očkování se již tedy nerealizuje. Inkubační doba bývala 10–12 dní.

• Dvě formy:
  • variola major (letalita 15–40 %);
  • variola minor – lehčí průběh a nízká letalita.

Patogeneze

• Šíření viru kapénkovou infekcí, přímým kontaktem, případně vzduchem (prach ze zaschnutých strupů).
• Vstup do organismu respiračními cestami a následné pomnožení.
• Fagocytóza mikroorganismu a hematogenní rozsev do kůže, sliznic a vnitřních orgánů, kde způsobuje destrukci buněk.
• Projevy: puchýře na sliznicích a kůži, papuly, pustuly, horečka, krvácení do kůže a orgánů, ulcerace na sliznici.
• Nebezpečí bakteriální kontaminace – hnisavá ložiska.

Diagnostika

• Pomocí elektronového mikroskopu – průkaz virových partikulí v tekutině puchýřů.
• Priama imunoflourescence.
• PCR

Terapie

• Marboran.
• Imunizace živým virem vakcinie.

Epidemiologie

Jediným zdrojem viru je člověk, jiný hostitel není v přírodě známý. Prevence očkováním podobným kmenem se už nepraktikuje.

Odkazy

Související články

• Plané neštovice
• Eradikace nákazy

Použitá literatura

• HORÁČEK, Jiří. Základy lékařské mikrobiologie. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2000. sv. 1. ISBN 80-246-0006-4.

• BEDNÁŘ, Marek, et al. Lékařská mikrobiologie : bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8023802976.