Krevní plazma
Z WikiSkript
(přesměrováno z Krevní plasma)
Krevní plazma je nažloutlý, slabě zásaditý roztok bílkovin, elektrolytů a malých organických molekul. Její objem odpovídá 5 %[1] tělesné hmotnosti. Tvoří přibližne 55 %[1] objemu krve a 25 %[1] objemu extracelulární tekutiny. Není uzavřená pouze v extracelulárním prostoru, ale dochází k její výměně s intracelulární tekutinou – za jednu minutu se vymění 70 %[1] krevní plasmy.
Základní parametry krevní plazmy [1]
Parametr | Hodnota |
---|---|
Objem | 2,8–3,5 litru |
pH | 7,4 ± 0,04 |
Osmolalita | 280–300 mosm/l |
Osmotický tlak | 5150 mmHg |
Složení[upravit | editovat zdroj]
Krevní plasma se skládá z vody (93 %) a z rozpuštěných látek. Rozpuštěné látky v krevní plazmě můžeme dělit na organické (6 %) a anorganické (1 %). [2]
Anorganické látky [1][upravit | editovat zdroj]
Látka | Koncentrace | Význam | |
---|---|---|---|
Kationty | Sodík | 136–148 mmol/l | Pro udržení stálého osmotického tlaku, objemu a pH ECT. |
Draslík | 3,7–5,0 mmol/l | Pro excitabilitu nervů a svalů (hlavně myokardu); hlavní kation ICT. | |
Vápník | 2,15–2,61 mmol/l | Vyskytuje se přibližně z jedné poloviny ionizovaný (biologicky aktivní) a z druhé poloviny neionizovaný (vázaný na bílkoviny krevní plazmy) Pro nervosvalový přenos, stažitelnost srdečního svalu, srážení krve. Ovlivňuje propustnost buněčných membrán. | |
Hořčík | 0,66–0,94 mmol/l | Má tlumivé účinky na nervovou dráždivost; pro aktivitu enzymů. | |
Železo muži Železo ženy |
12–27 μmol/l 10–24 μmol/l |
Pro tvorbu Hb v kostní dřeni; součást enzymů uplatňujících se při biologických oxidacích. | |
Měď | 12–22 μmol/l | Součást některých enzymů; význam pro krvetvorbu. | |
Anionty | Chloridy | 95–110 mmol/l | S Na+ se podílí na udržování osmolality, stálého objemu a pH ECT; Pro tvorbu HCl žaludeční šťávy. |
Hydrogen-karbonát [HCO3]- |
22–26 mmol/l | Pro transport CO2 + součást nárazníkové soustavy (pufrů); Pro udržování pH ECT; nestálý, snadno zaniká a snadno se tvoří. | |
Anorganický fosfor | 0,6–1,4 mmol/l | Součást nárazníkové soustavy (pufrů); udržuje pH ECT. | |
Jód | 276–630 μmol/l | Pro tvorbu hormonů štítné žlázy. |
Organické látky [1][upravit | editovat zdroj]
Bílkoviny[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Plazmatické bílkoviny.
Celkové množství: 60–80 g/l
Kategorie | Bílkovina | Průměrná koncentrace (g/l) |
Význam |
---|---|---|---|
Oddělené | Prealbumin | 0,3 | Transport tyroxinu a trijodtyroninu, vit A. |
Albumin | 42 | Onkotický tlak; transport MK, bilirubinu, léků; sekundární nosič pro hem, tyroxin, kortizol; reverzibilní bílkovina. | |
Apolipoproteiny (globuliny) | 4–9 | Transport triacylglycerolů, fosfolipidů, cholesterolu. | |
Fibrinogen | 4 | Srážení krve | |
α-globuliny | Transkortin (α1-globulin) | 0,04 | transport kotrizolkortizolu |
Transkobalamin | 94 x 10-8 | Transport vitaminu B12. | |
α1-antitrypsin | 2,5 | Inhibice proteináz (trypsinu, chymotrypsinu). | |
Protein vázající kovy (α1-globulin) |
0,055 | Transport barya, stroncia, niklu. | |
Antitrombin III (α2-globulin) | 0,2 | Inhibice trombinu. | |
α2-makroglobulin | 2,5 | Inhibice plazminu a proteináz; nosič některých cytokinů a hormonů. | |
Haptoglobin (α2-globulin) | 0,4–1,8 | Váže Hb uvolněný při intravaskulárním rozpadu erytrocytů. | |
Ceruloplazmin (α2-globulin) |
0,35 | Transport mědi; enzym ferroxidáza. | |
β-globuliny | Hemopexin (β1-globulin) | 0,7 | Váže hem (z Hb). |
Transferin (β1-globulin) | 2,9 | Transport železa. | |
γ-globuliny | Imunoglobuliny | 15–16 | Protilátky |
Ostatní[upravit | editovat zdroj]
Látka | Koncentrace |
---|---|
Glukóza | 3,3–6,1 mmol/l |
Aminokyseliny | 2,3–3,9 mmol/l |
Močovina | 3,0–7,6 mmol/l |
Lipidy (celková lipémie) | 4–9 g/l |
Triacylglyceroly | 0,5–1,8 mmol/l |
Fosfolipidy | 1,8–2,5 g/l |
Kreatinin | 55–110 μmol/l |
Cholesterol (celkový) | 3,5–5,2 mmol/l |
Bilirubin | 3,3–18,0 μmol/l |
Laktát | 0,55–2,22 mmol/l |
Funkce[upravit | editovat zdroj]
- Udržování objemu plazmy;
- transportní funkce;
- udržování izohydrie;
- nutriční význam;
- proteolytické systémy;
- plazmatické inhibitory proteáz;
- obrana organizmu proti infekci.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Krev
- Krevní elementy
- Odběry krve na vyšetření
- Krevní obraz
- Hemokoagulace ▪ Vyšetření krevní srážlivosti ▪ Vyšetření krvácivosti ▪ Sedimentace erytrocytů
- Biochemická analýza krve ▪ Laboratorní vyšetření acidobazické rovnováhy
- Hemokultura ▪ CRP ▪ PCT
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g TROJAN, Stanislav a ET AL.. Lékařská fyziologie. 4. vydání. Praha : Grada, 2003. 772 s. s. 111-113. ISBN 80-247-0512-5.
- ↑ KITTNAR, Otomar a ET AL.. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. s. 121. ISBN 978-80-247-3068-4.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4., přeprac. a uprav vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.
- KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. ISBN 978-80-247-3068-4.