Krevní plazma

Z WikiSkript

(přesměrováno z Krevní plasma)

Krevní plazma je nažloutlý, slabě zásaditý roztok bílkovin, elektrolytů a malých organických molekul. Její objem odpovídá 5 %[1] tělesné hmotnosti. Tvoří přibližne 55 %[1] objemu krve a 25 %[1] objemu extracelulární tekutiny. Není uzavřená pouze v extracelulárním prostoru, ale dochází k její výměně s intracelulární tekutinou – za jednu minutu se vymění 70 %[1] krevní plasmy.

Základní parametry krevní plazmy [1]

Parametr Hodnota
Objem 2,8–3,5 litru
pH 7,4 ± 0,04
Osmolalita 280–300 mosm/l
Osmotický tlak 5150 mmHg

Složení[upravit | editovat zdroj]

Složení plasmy
Iontové složení tělních tekutin

Krevní plasma se skládá z vody (93 %) a z rozpuštěných látek. Rozpuštěné látky v krevní plazmě můžeme dělit na organické (6 %) a anorganické (1 %). [2]

Anorganické látky [1][upravit | editovat zdroj]

Látka Koncentrace Význam
Kationty Sodík 136–148 mmol/l Pro udržení stálého osmotického tlaku, objemu a pH ECT.
Draslík 3,7–5,0 mmol/l Pro excitabilitu nervů a svalů (hlavně myokardu); hlavní kation ICT.
Vápník 2,15–2,61 mmol/l Vyskytuje se přibližně z jedné poloviny ionizovaný (biologicky aktivní) a z druhé poloviny neionizovaný (vázaný na bílkoviny krevní plazmy)
Pro nervosvalový přenos, stažitelnost srdečního svalu, srážení krve. Ovlivňuje propustnost buněčných membrán.
Hořčík 0,66–0,94 mmol/l Má tlumivé účinky na nervovou dráždivost; pro aktivitu enzymů.
Železo muži
Železo ženy
12–27 μmol/l
10–24 μmol/l
Pro tvorbu Hb v kostní dřeni; součást enzymů uplatňujících se při biologických oxidacích.
Měď 12–22 μmol/l Součást některých enzymů; význam pro krvetvorbu.
Anionty Chloridy 95–110 mmol/l S Na+ se podílí na udržování osmolality, stálého objemu a pH ECT;
Pro tvorbu HCl žaludeční šťávy.
Hydrogen-karbonát
[HCO3]-
22–26 mmol/l Pro transport CO2 + součást nárazníkové soustavy (pufrů);
Pro udržování pH ECT; nestálý, snadno zaniká a snadno se tvoří.
Anorganický fosfor 0,6–1,4 mmol/l Součást nárazníkové soustavy (pufrů); udržuje pH ECT.
Jód 276–630 μmol/l Pro tvorbu hormonů štítné žlázy.

Organické látky [1][upravit | editovat zdroj]

Bílkoviny[upravit | editovat zdroj]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Plazmatické bílkoviny.
Celkové množství: 60–80 g/l
Kategorie Bílkovina Průměrná
koncentrace
(g/l)
Význam
Oddělené Prealbumin 0,3 Transport tyroxinu a trijodtyroninu, vit A.
Albumin 42 Onkotický tlak; transport MK, bilirubinu, léků; sekundární nosič pro hem, tyroxin, kortizol; reverzibilní bílkovina.
Apolipoproteiny (globuliny) 4–9 Transport triacylglycerolů, fosfolipidů, cholesterolu.
Fibrinogen 4 Srážení krve
α-globuliny Transkortin (α1-globulin) 0,04 transport kotrizolkortizolu
Transkobalamin 94 x 10-8 Transport vitaminu B12.
α1-antitrypsin 2,5 Inhibice proteináz (trypsinu, chymotrypsinu).
Protein vázající kovy
(α1-globulin)
0,055 Transport barya, stroncia, niklu.
Antitrombin III (α2-globulin) 0,2 Inhibice trombinu.
α2-makroglobulin 2,5 Inhibice plazminu a proteináz; nosič některých cytokinů a hormonů.
Haptoglobin (α2-globulin) 0,4–1,8 Váže Hb uvolněný při intravaskulárním rozpadu erytrocytů.
Ceruloplazmin
(α2-globulin)
0,35 Transport mědi; enzym ferroxidáza.
β-globuliny Hemopexin (β1-globulin) 0,7 Váže hem (z Hb).
Transferin (β1-globulin) 2,9 Transport železa.
γ-globuliny Imunoglobuliny 15–16 Protilátky

Ostatní[upravit | editovat zdroj]

Látka Koncentrace
Glukóza 3,3–6,1 mmol/l
Aminokyseliny 2,3–3,9 mmol/l
Močovina 3,0–7,6 mmol/l
Lipidy (celková lipémie) 4–9 g/l
Triacylglyceroly 0,5–1,8 mmol/l
Fosfolipidy 1,8–2,5 g/l
Kreatinin 55–110 μmol/l
Cholesterol (celkový) 3,5–5,2 mmol/l
Bilirubin 3,3–18,0 μmol/l
Laktát 0,55–2,22 mmol/l

Funkce[upravit | editovat zdroj]

  • Udržování objemu plazmy;
  • transportní funkce;
  • udržování izohydrie;
  • nutriční význam;
  • proteolytické systémy;
  • plazmatické inhibitory proteáz;
  • obrana organizmu proti infekci.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g TROJAN, Stanislav a ET AL.. Lékařská fyziologie. 4. vydání. Praha : Grada, 2003. 772 s. s. 111-113. ISBN 80-247-0512-5.
  2. KITTNAR, Otomar a ET AL.. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. s. 121. ISBN 978-80-247-3068-4.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4., přeprac. a uprav vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.
  • KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. ISBN 978-80-247-3068-4.