Kostní dřeň

Kostní dřeň (medulla ossium) představuje od 7. měsíce prenatálního období hemopoetický orgán (tzv. medullo-lymfatická perioda). Nachází se v tělech dlouhých kostí a v prostorech mezi trámci spongiosy. Vyplňuje dřeňovou dutinu (cavitas medullaris). Měkká, makroskopicky různá tkáň tvořená retikulárním vazivem. Pro mikroskopické vyšetření se získává sternální punkcí.

Složení kostní dřeně

Kostní dřeň s promyelocyty ve středu a dvěma metamyelocyty a neutrofily

Červená kostní dřeň[upravit | editovat zdroj]

Medulla ossium rubra je orgánem krvetvorby. Skládá se z prostorové sítě retikulárního vaziva (retikulární buňky, vlákna), makrofágů a širokých kapilár. V okách vaziva jsou kmenové buňky pro tvorbu erytrocytů, většinu leukocytů a krevní destičky. Červená kostní dřeň zůstává ve spongiose kloubních konců dlouhých kostí, ve spongiose krátkých kostí, v pánevních kostech, ve sternu, žebrech a v diploe lebečních kostí.

Obsahuje:

retikulární buňky – tvoří síť, ve které jsou umístěné kmenové buňky;
tukové buňky – jejich množství se může měnit v závislosti na potřebě krvetvorby;
makrofágy - fagocytují apoptotické nezralé krvinky a staré erythrocyty a podílejí se na řízení hemopoesy uvolňováním faktorů

Žlutá kostní dřeň[upravit | editovat zdroj]

Medulla ossium flava vzniká z červené kostní dřeně. Ve dřeni dlouhých kostí během růstu ustává krvetvorba, retikulární vazivo je prostupováno tukovými buňkami a červená dřeň se mění ve žlutou. Ve 20 letech je žlutá kostní dřeň v dutinách všech dlouhých kostí (výjimka – proximální konec těla humeru a femuru). Je schopna reaktivace na červenou kostní dřeň.