Laxativa
Léčiva podporující odchod stolice. Původně určená k terapii zácpy se stala široce používanou skupinou. Pravděpodobně tento jev souvisí se změnou životosprávy a smýšlení lidí, podle kterého každý „zdravý“ člověk by měl mít pravidelně alespoň 1–3 stolice denně. Fyziologicky však mezi jedinci existují značné rozdíly. Za normální lze považovat počet 3x denně – 3x týdně. Diagnostická je u každého nemocného hlavně změna proti normálnímu rytmu. Nemocného je vždy potřeba poučit o dostatečném přívodu tekutin a vlákniny v potravě + tělesná aktivita. Všeobecně je lepší vyhnout se medikamentózní terapii. Tato naopak musí být zahájena je-li diagnostikována:
- strangulující stolice (např. pooperačně);
- hemoroidy – nutno změkčovat stolici;
- jaterní selhání – redukuje se množství vstřebaných neurotoxických látek;
- úporná zácpa vyvolaná medikamentózně.
Upozornění – laxativa jsou kontraindikována u mechanické obstrukce střeva. Podle mechanismu účinku je lze rozdělit do několika kategorií:
Kontaktní laxativa[upravit | editovat zdroj]
Podle mechanizmu účinku to jsou iritační nebo stimulační laxativa. Jsou vhodné pouze pro krátkodobé podávání. Chronická stimulace vede k atrofii sliznice, distenzi střeva a toleranci – nutí nemocné zvyšovat dávku. Příčinou je poškození slizniční nervové pleteně, které obyčejně není plně reverzibilní. Kontraindikací je podání v těhotenství a laktaci.
- Ricinový olej
- Senna
Rostlina obsahující glykosidy, které jsou činností střevní flóry hydrolyzovány na aktivní sennosid A a sennosid B. Tyto látky zvyšují odpověď střeva na normální stimuly, proto je důležité podávat současně objemová laxativa (která zde působí jako fyziologický stimulus). Pravděpodobně však mají i přímý stimulační vliv na stěnu střeva. Po podání jsou rychle absorbovány a do tlustého střeva se dostávají aktivní sekrecí. Účinek proto nastupuje asi s osmihodinovým zpožděním.
Nežádoucí účinky – kolika a průjem při předávkování. Barví moč do žluta nebo červeně. Melanosis coli – benigní pigmentace střevní sliznice způsobená ukládáním antrchinonových pigmentů (uvolněných z léčiva), do sliznice střeva.
- Aloe, cascara
Obsahují emodin – přirozený alkaloid, který je v tenkém střevě vstřebáván a následně aktivně secernován do lumina tlustého střeva – stimuluje motilitu. Účinek nastupuje se zpožděním 6–8 hodin.
- Fenolftalein, bisacodyl, pikosulfát
Chemicky podobné syntetické látky. Výrazná enterohepatální cirkulace prodlužuje jejich účinek a zpožďuje jeho nástup o 10 hodin.
- Glycerinové čípky
Uvolnění glycerinu dráždí sliznici rekta. Účinek je prakticky okamžitý.
Objemová laxativa[upravit | editovat zdroj]
- Hydrofilní koloidy, agar, tragant, methylcelulóza, otruby
Obsahují nestravitelné částí ovoce, zeleniny a obilovin. Ve střevě při kontaktu s obsahem bobtnají a vytvoří objemnou gelovitou hmotu, což vede k distenzi střeva a stimulaci motility. Současně vážou organické látky (např. soli žlučových kyselin – eliminace cholesterolu z těla, karcinogenů atd.). Otruby jsou kontraindikovany u glutenové enteropatie.
Osmotická laxativa[upravit | editovat zdroj]
Osmoticky aktivní neresorbovatelné látky – zadržují vodu ve střevě a následnou distenzí střeva a stimulací motility.
- Síran hořečnatý, hydroxid horečnatý, síran sodný
Neabsorbovatelné anorganické soli. U solí obsahujících hořčík do dochází k jeho částečnému vstřebání (jsou kontraindikovány u selhání ledvin) a následnému uvolnění cholecystokininu, což facilituje prokinetický účinek na střevo.
- Laktulóza
Syntetický nevstřebatelný disacharid (galaktóza-fruktóza). V tlustém střevě je činností kvasné mikroflóry přeměňován na nevstřebatelné anionty (většinou octovou a mléčnou kyselinu), které udržují vodu v luminu střeva. Současně klesá pH střevního obsahu. Tato vlastnost je výhodná v terapii selhání jater, kde pokles pH inhibuje proliferaci mikroorganizmů produkujících amoniak. Kyselelé pH prostředí rovněž zabraňuje vstřebání již vzniklého amoniaku a jeho odchod stolicí. Podává se perorálně 1x denně po snídani. Účinek nastupuje do 2–3 dnů.
- Sorbitol
Laxativa změkčující stolici[upravit | editovat zdroj]
Měkké emulgující látky– usnadňují pasáž střevem a defekaci.
- Minerální oleje (parafinový olej)
Dnes již obsoletní skupina léčiv – jedinou indikací je intoxikace silně lipofilními látkami (benzín, petrolej, organofosfáty) – zabrání jejich absorpci a urychlením pasáže akceleruje eliminaci stolicí.
Laxativa stimulující motilitu[upravit | editovat zdroj]
Léčiva přímo stimulující hladkou svalovinu střeva. Využívaná hlavně v terapii funkční zácpy na podkladě hypomotility a náhle vzniklých poruch pasáže (paralytických – např. pooperační paréza)
- Metoclopramid, alizaprid, domperidon, cisaprid
Prokinetika používaná v terapii poruch pasáže v oblasti žaludku.
- Distigmin, neostigmin, pyridostigmin
Inhibitory cholinesterázy. Indikovány v terapii a profylaxi pooperační atonie střev
- Naloxon
V terapii zácpy provázející nadprodukci endorfinů.
- Yohimbin
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- MARTÍNKOVÁ, Jiřina, Stanislav MIČUDA a Jolana ČERMÁKOVÁ. Vybrané kapitoly z klinické farmakologie pro bakalářské studium : Terapie peptického vředu, zvracení, zácpy a průjmu [online]. ©2001. [cit. 2010-07-16]. <https://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/bak/kapitoly/git-bak.doc/>.