Gastroskopie

Z WikiSkript

Endoskopický obraz peptického vředu žaludku.
Endoskopický obraz Barrettova jícnu.

Gastroskopie se řadí mezi endoskopická vyšetření trávící trubice, při kterém lze vyšetřit žaludek a jícen. Je to běžné vyšetření, které s sebou nese jen malá rizika, má přitom velký přínos v diagnostice i léčbě mnoha nemocí.

Princip[upravit | editovat zdroj]

Pacientovi se do úst vsune tenká ohebná hadička endoskopu a opatrně se zavede do jícnu. Pak se zasunuje hlouběji, až se dostane do žaludku. Na konci hadice je drobná videokamera, která promítá obraz sliznice jícnu a žaludku na obrazovku, kde ji vidí lékař. Pomocí ovládacího aparátu lze konec endoskopu různě natáčet a tím si zobrazit celou dutinu žaludku.

Endoskop navíc umožňuje použití drobných klíštěk, kterými se dá bezbolestně odštípnout drobný vzorek sliznice (biopsie), který se zasílá k histologickému vyšetření.

Význam[upravit | editovat zdroj]

Velký význam má endoskopický přístroj i při zástavě krvácení ze sliznice jícnu a žaludku – endoskopem lze například uzavírat krvácení svorkami nebo slabým elektrickým proudem „zavařit“ krvácející cévku.

Příprava[upravit | editovat zdroj]

Pacient by asi 6 hodin před výkonem neměl jíst ani pít, protože dutina žaludku by měla být při vyšetření prázdná (lepší přehlednost). Těsně před vyšetřením se do dutiny ústní nastříká speciální znecitlivující látka, která v ideálním případě zablokuje dávivý reflex. To pak na druhou stranu znamená, že pacient by po provedené gastroskopii neměl nějakou dobu zase nic jíst ani pít – se znecitlivělou sliznicí v dutině ústní a v hltanu má narušený i polykací reflex a mohl by potravu a nápoje snadno vdechnout (nebezpečí udušení, vzniku aspirační pneumonie).

Pokud je někdo příliš úzkostný, může požádat o analgosedace. Ta však s sebou nese tu nevýhodu, že člověk po její aplikaci má kvůli snížené pozornosti na 24 hodin zákaz řídit motorová vozidla.

Význam[upravit | editovat zdroj]

Cizí těleso v žaludku (zubní kartáček)

Prohlédnutí stěny jícnu a žaludku spolu s odběrem vzorků má význam pro diagnostiku rakoviny jícnu, rakoviny žaludku, achalázie jícnu, žaludečních vředů a mnoha dalších onemocnění těchto orgánů. Endoskopicky lze léčit krvácení do jícnu a žaludku, ať už je jeho příčina jakákoliv. Stejně tak lze pomocí endoskopu vytáhnout nejrůznější spolknuté předměty, což je časté u dětí a psychiatrických pacientů.

Komplikace[upravit | editovat zdroj]

Gastroskopie je velmi bezpečné a bezbolestné vyšetření, které však s sebou samozřejmě nese jisté problémy a rizika. Mnozí lidé hůře snášejí zavádění endoskopu do jícnu a mají dávivý reflex. Znecitlivující roztok nastříkaný do dutiny ústní není vždy stoprocentním řešením tohoto problému. Po gastroskopii může dojít ke krvácení sliznice po jejím podráždění hadicí endoskopu, či po odběru vzorku. Nejvážnější, zato však velmi vzácnou komplikací je protržení stěny jícnu endoskopem. Obvykle se tak stává u jícnu narušeného nějakým patologickým procesem. Je to život ohrožující stav, který musí obvykle řešit chirurgové.

Výhody[upravit | editovat zdroj]

Velkou výhodou vyšetření je, že lékař vidí stav sliznice „na vlastní oči“ a že může odebrat vzorky. Pacient není při tomto vyšetření zatížen žádným škodlivým zářením a výhodou je i relativní bezbolestnost tohoto vyšetření.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 24.03.2010]. <https://www.stefajir.cz/>.