Antibiotika (neonatologie)
Z WikiSkript
(přesměrováno z ATB (neonatologie))
Počáteční klinické známky infekce u novorozence bývají nespecifické, nicméně zpoždění v zahájení léčby může mít závažné důsledky. Proto by při klinickém podezření na infekci měla být zahájena empirická antibiotická terapie ihned po odebrání vzorků na kultivaci. Délka léčby se odvíjí od klinické odpovědi, typu patogenu a lokalizace infekce. Často se podává kombinace antibiotik s cílem pokrýt širší spektrum patogenů, využít synergického efektu a předejít rozvoji rezistence.
V neonatologii se nejčastěji používají tyto skupiny antibiotik:
- Beta-laktamová:
- úzkospektré peniciliny: penicilin G, oxacilin;
- širokospektré peniciliny: ampicilin, amoxicilin;
- peniciliny s inhibitory beta-laktamáz: kyselina klavulanová (Amoksiklav®, Augmentin®), sulbaktam (Unasyn®), tazobaktam (Tazocin®);
- cefalosporiny 3. generace: ceftriaxon, cefotaxim, ceftazidim
- → gramnegativní meningitida, pneumokokové infekce atd.; ceftazidim → pseudomonádové infekce.
- karbapenemy: meropenem
- → velmi širokospektré (všechny bakterie kromě Enterococcus faecium, Burkholderia cepacia, MRSA); pouze parenterální podání.
- Aminoglykosidy: gentamicin, amikacin
- → gramnegativní aerobní bakterie; pouze parenterální podání; baktericidní.
- Glykopeptidy: vankomycin, teikoplanin;
- → grampozitivní bakterie;
- Nitroimidazoly: metronidazol;
- → anaerobní bakterie.
- Makrolidy: azithromycin.
Empirická antibiotická terapie[upravit | editovat zdroj]
Časná novorozenecká sepse[upravit | editovat zdroj]
- rozvoj sepse v prvních 48 (72) hodinách života;
- nejčastěji způsobená bakteriemi přenesenými od matky (Streptococcus agalactiae, Escherichia coli);
- antibiotika 1. volby: penicilin + gentamicin, při podezření na Listeria monocytogenes ampicilin + gentamicin;
- empirická antibiotická terapie by se měla vysadit po 36-48 hodinách, pokud je hemokultura negativní a novorozenec nemá klinické známky infekce.[1]
Pozdní novorozenecká sepse[upravit | editovat zdroj]
- rozvoj sepse po prvních 48 (72) hodinách života;
- nejčastěji způsobená stafylokoky (CoNS, S. aureus) či enterobakteriemi;
- antibiotika 1. volby: oxacilin + gentamicin;
- při suspektní sepsi s negativní hemokulturou („klinická sepse“) se antibiotika podávají obvykle 5 dní;
- při pozitivní hemokultuře se antibiotika podávají minimálně 10 dní; při léčbě St. aureus alespoň 14 dní - dle konzultace s mikrobiologem;
- při pozitivní kultivaci z likvoru či klinických známkách meningitidy trvá léčba minimálně 21 dní;
- léčba osteomyelitidy, endokarditidy či hlubokého abscesu trvá řádově týdny.[1]
Podrobnější informace naleznete na stránce Novorozenecká sepse.
Meningitida[upravit | editovat zdroj]
- antibiotika: cefotaxim + amoxicilin či penilin G ± gentamicin.[1]
Podrobnější informace naleznete na stránce Hnisavá meningitida (pediatrie).
Nekrotizující enterokolitida[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Nekrotizující enterokolitida.
Infekce močových cest[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Infekce močových cest.
Nejčastěji používaná antibiotika[upravit | editovat zdroj]
Antibiotikum | Intenzita a mechanismus účinku | Spektrum účinku | Nežádoucí účinky | Poznámky | |
---|---|---|---|---|---|
Penicilin G | základní penicilin | Gram-pozitivní koky (kromě St. aureus) včetně všech senzitivních druhů streptokoků (ne enterokoků), Gram-pozitivní bacily (Clostridium tetani, Corynebacterium diphtheriae), některé Gram-negativní organismy (Neisseria meningitidis, Haemophilus influenzae, Neisseria gonorrhoeae), enterobakterie jsou rezistentní, E. coli a další Gram-negativní organismy jsou rezistentní díky schopnosti produkovat beta-laktamázu | špatná prostupnost hematoencefalickou bariérou; | ||
Ampicilin | semi-syntetický penicilináza-senzitivní penicilin (aminopenicilin) | baktericidní; inhibuje syntézu buněčné stěny | streptokoky, pneumokoky, enterokoky, penicilinázu-neprodukující stafylokoky, Listeria, meningokoky, některé druhy Haemophilus influenzae, Proteus mirabilis, Salmonella, Shigella, E. coli, Enterobacter, Klebsiella | ||
Oxacilin | semi-syntetický penicilináza-rezistentní penicilin; antistafylokokový penicilin | baktericidní | osteomyelitida, septikémie, endokarditida a infekce CNS způsobené senzitivními druhy stafylokoků produkujících penicilinázu | ||
Flucloxacilin | antistafylokokový penicilin | ||||
Piperacilin/tazobaktam (Tazocin) | kombinace acylureidopenicilinu a inhibitoru beta-laktamázy (tazobaktam) | sepse, nitrobřišní infekce, infekce kůže, dolních cest dýchacích a močových cest způsobené senzitivními beta-laktamázu produkujícími druhy St. aureus, H. influenzae, Bacteroides fragilis, Klebsiella, Pseudomonas, Proteus mirabilis, E. coli a Acinetobacter | elevace sérové hladiny urey a kreatininu, intersticiální nefritida, renální selhání, leukopenie, trombocytopenie, neutropenie, pokles hemoglobinu/hematokritu, eosinofilie, elevace AST a ALT, hyperbilirubinemie, cholestatický ikterus, hypokalemie | dobrá prostupnost do tkání a tělesných tekutin včetně plic, střevní sliznice, intersticiální tekutiny, žlučníku a žluči, špatná prostupnost do mozkomíšního moku bez přítomnosti meningitidy | |
Ampicilin/sulbaktam (Unasyn) | kombinace aminopenicilinu a inhibitoru beta-laktamázy (sulbaktam) | baktericidní | organismy produkující beta-laktamázy – St. aureus, H. influenzae, E. coli, Klebsiella, Acinetobacter, Enterobacter a anaeroby | ||
Amoxicilin/klavulanát (Augmentin) | kombinace aminopenicilinu a inhibitoru beta-laktamázy (klavulanát) | ||||
Cefotaxim | cefalosporin 3. generace | ||||
Ceftazidim | cefalosporin 3. generace | baktericidní | Gram-negativní aerobní bakterie včetně Neisseria, H. influenzae, některé Enterobakterie, Pseudomonas | synergický účinek s aminoglykosidy; dobrá prostupnost do mozkomíšního moku | |
Meropenem | karbapenem | pneumokoková a pseudomonádová meningitida, Klebsiella pneumoniae ESBL (extended-spectrum beta-lactamase), multirezistentní Gram-negativní organismy a Gram-pozitivní aerobní a anaerobní patogeny | dobrá prostupnost do mozkomíšního moku a většiny tělesných tkání |
Antibiotikum | Intenzita a mechanismus účinku | Spektrum účinku | Nežádoucí účinky | Poznámky | |
---|---|---|---|---|---|
Gentamicin | aminoglykosid | baktericidní | Gram-negativní aerobní bakterie včetně Pseudomonas, Proteus, Serratia | ||
Metronidazol | nitroimidazol | meningitida, ventrikulitida a endokarditida způsobená Bacteroides fragilis a dalšími anaeroby rezistentními vůči penicilinu; závažné nitrobřišní infekce; kolitida způsobená Clostridium difficile | |||
Vankomycin | glykopeptid | baktericidní (bakteriostatický vůči enterokokům) | Gram-pozitivní koky a bacily včetně streptokoků, stafylokoků (včetně meticilin-rezistentní stafylokok, MRSA), klostridií, korynebakterií a Listeria monocytogenes | ototoxicita, nefrotoxicita, tromboflebitida v místě podání, alergie (vyrážka, horečka) | |
Rifampicin | rifamycin | bakteriostatický | mykobakterie, Neisseria meningitidis, Gram-pozitivní koky; eliminace meningokoků u symptomatických nosičů; profylaxe kontaktů pacientů s infekcí H. influenzae typu B; v kombinaci k léčbě aktivní tuberkulózy a stafylokokových infekcí | nechutenství, zvracení, průjem, vyrážka, svědění, eosinofilie, leukopenie, trombocytopenie, hemolytická anémie, vzácně hepatitida, elevace sérové hladiny urey a kyseliny močové, červeno-oranžové zbarvení tělesných tekutin | dobrá prostupnost hematoencefalickou bariérou a do tělesných tkání a tekutin, hepatální metabolismis, podléhá enterohepatálnímu oběhu; vždy by se měl užívat v kombinaci, protože při monoterapii se rychle rozvíjí rezistence |
Bakteriální rezistence[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránkách Rezistence na antibiotika, Beta-laktamázy, Rezistence k makrolidům a k linkosamidům (hlavní příčiny rezistence, eflux).
Nežádoucí účinky antibiotik[upravit | editovat zdroj]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- Mechanisms in Medicine: ß-Lactams - Mechanisms of Action and Resistance (video)
- JJ Medicine: Aminoglycosides | Bacterial Targets, Mechanism of Action, Side Effects (video)
- Mechanisms in Medicine: Macrolides - Mechanisms of Action and Resistance (video)
- Mechanisms in Medicine: The Role of Amphotericin (video)
- Mechanisms in Medicine: The Role of Azoles (video)
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c RENNIE, JM, et al. Textbook of Neonatology. 5. vydání. Churchill Livingstone Elsevier, 2012. s. 1025. ISBN 978-0-7020-3479-4.
- ↑ a b GOMELLA, TL, et al. Neonatology : Management, Procedures, On-Call Problems, Diseases, and Drugs. 7. vydání. Lange, 2013. s. 944-1001. ISBN 978-0-07-176801-6.