Spála: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (Překlep) |
|||
| (Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 9 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
| mortalita ve světě = | | mortalita ve světě = | ||
| mortalita v ČR = | | mortalita v ČR = | ||
| MKN = {{MKN | | MKN = {{MKN|A38}} | ||
| MeSH ID = {{MeSH ID|D012541}} | | MeSH ID = {{MeSH ID|D012541}} | ||
| OMIM = | | OMIM = | ||
| Řádek 27: | Řádek 27: | ||
}} | }} | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
[[Soubor:Scarlet fever 2.jpg| | [[Soubor:Scarlet fever 2.jpg|náhled|Spálový exantém]] | ||
'''Spála''', ''scarlatina'', je [[Infekční exantémová onemocnění v dětském věku|infekční exantémové onemocnění]] vyvolané beta-hemolytickým [[Infekce streptokoky skupiny A|streptokokem skupiny A]] – ''[[Streptococcus pyogenes]]'', které nejčastěji postihuje děti předškolního a školního věku. Jedná se o [[ | '''Spála''', ''scarlatina'', je [[Infekční exantémová onemocnění v dětském věku|infekční exantémové onemocnění]] vyvolané beta-hemolytickým [[Infekce streptokoky skupiny A|streptokokem skupiny A]] – ''[[Streptococcus pyogenes]]'', které nejčastěji postihuje děti předškolního a školního věku. Jedná se o streptokokovou angínu se spálovou vyrážkou a [[Horečka|horečkou]]. | ||
Spála vznikne u dítěte vnímavého k danému sérotypu streptokoka a k jeho pyrogennímu exotoxinu. V průběhu onemocnění vznikají dlouhodobě perzistující specifické antitoxické protilátky (ASLO).<ref>http://www.szu.cz/tema/prevence/spala-manual-iv</ref> | Spála vznikne u dítěte vnímavého k danému sérotypu streptokoka a k jeho '''pyrogennímu exotoxinu''' (erytrogenní toxin). Vzniklý [[exantém]] je výsledkem interakce mezi exotoxinem a [[protilátka]]mi na úrovni kapilár. | ||
V průběhu onemocnění vznikají dlouhodobě perzistující specifické antitoxické protilátky proti cytolitickému toxinu '''Streptolysin O''' ([[ASLO]]).<ref>http://www.szu.cz/tema/prevence/spala-manual-iv</ref> | |||
== Původce == | == Původce == | ||
[[Streptococcus pyogenes]] – beta-hemolytický streptokok skupiny A; | [[Streptococcus pyogenes]] – beta-hemolytický streptokok skupiny A(Bakterie jsou G+, oválné až kulaté, nepohyblivé a nesporulující).; | ||
Jako povrchové antigeny pouzdra působí M-protein(podle ktorého struktury má asi 80 sérotypů) a kyselina hyaluronová. Které zvyšují virulenci a vykazují imunologicky zkříženou reaktivitu ke kardiálnímu myozinu a sarkolemě.<ref name="muntau">{{Citace |typ = kniha |příjmení1 = Muntau |jméno1 = Ania Carolina |kolektiv = ne |titul = Pediatrie |vydání = 4 |místo = Praha |vydavatel = Grada |rok = 2009 |strany = 158-159 |isbn = 978-80-247-2525-3}}</ref>; | |||
Tvoří 3 druhy '''''pyrogenního exotoxinu''''' (A, B, C) – dříve se označoval jako ''spálový'', tedy ''erytrogenní toxin'' (funkčně [[superantigen]]). | |||
== Epidemiologie == | == Epidemiologie == | ||
| Řádek 42: | Řádek 46: | ||
* '''vstupní cesta''': nosohltan, ale i porušená kůže („ranná spála“); | * '''vstupní cesta''': nosohltan, ale i porušená kůže („ranná spála“); | ||
* '''incidence v ČR''' (2000–2009): 3000–4500/rok, tzn. 28–43 nemocných na 100 000 obyvatel a rok.;<ref>{{Citace| typ = web| příjmení1 = Státní zdravotní ústav| kolektiv = ano| url = http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-1998-2007-absolutne| název = Vybrané infekční nemoci v ČR v letech 2000-2009| rok = 2010| citováno = 2010-08-15}}</ref> | * '''incidence v ČR''' (2000–2009): 3000–4500/rok, tzn. 28–43 nemocných na 100 000 obyvatel a rok.;<ref>{{Citace| typ = web| příjmení1 = Státní zdravotní ústav| kolektiv = ano| url = http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-1998-2007-absolutne| název = Vybrané infekční nemoci v ČR v letech 2000-2009| rok = 2010| citováno = 2010-08-15}}</ref> | ||
* | * Typicky se vyskytuje v menších epidemiích v dětských kolektivech (nejvíce ve věku 4–12 let).<ref name="solen">{{Citace| typ = sborník| příjmení1 = ROTTENBERG| jméno1 = Jan| titul = Diferenciální diagnostika, terapie a komplikace akutních tonzilitid| sborník = Jaro a léto v ordinaci a lékárně| autor_sborníku = solen.cz| url = www.solen.cz| vydání = 1| místo = Olomouc| vydavatel = Solen| rok = 2010| rozsah = 138| strany = 48-57| isbn = 978-80-87327-32-6}}</ref> | ||
* '''inkubační doba''': 2–5 dní. | * '''inkubační doba''': 2–5 dní. | ||
== Klinický obraz == | == Klinický obraz == | ||
[[Soubor:Scharlach.JPG| | [[Soubor:Scharlach.JPG|náhled|Malinový jazyk]] | ||
* ''' | * '''Streptokoková angína (katarální až lakunární se spálovým exantémem)'''; | ||
* [[horečka]], [[zvracení (pediatrie)|zvracení]], [[bolesti břicha (pediatrie)|bolesti břicha]];<ref name="handbook"/> | * {{symptom|horečka|[[horečka]]}}, [[zvracení (pediatrie)|zvracení]], [[bolesti břicha (pediatrie)|bolesti břicha]];<ref name="handbook"/> | ||
* exantém je především v podbřišku, tříslech, na vnitřní straně stehen, v podpaží a v loketních jamkách; | * exantém je především v podbřišku, tříslech, na vnitřní straně stehen, v podpaží a v loketních jamkách (embolizační predilekce); | ||
* kůže je na pohmat drsná (příznak „husí kůže“); | * kůže je na pohmat drsná (příznak „husí kůže“); | ||
* v obličeji je '''difúzní erytém s cirkumorálním výbledem''' ( | * v obličeji je '''difúzní erytém s cirkumorálním výbledem''' („[[Filatovův příznak]]“); | ||
* '''malinový jazyk, na patře [[petechie]]''', edematózní uvula;<ref name="handbook"/> | * '''malinový jazyk, na patře [[petechie]]''', edematózní uvula;<ref name="handbook"/> | ||
* drobné papulky v oblasti lůžek nehtů a na boltcích ( | * drobné papulky v oblasti lůžek nehtů a na boltcích („[[Šrámkův příznak]]“);<ref name="solen">{{Citace| typ = sborník| příjmení1 = ROTTENBERG| jméno1 = Jan| titul = Diferenciální diagnostika, terapie a komplikace akutních tonzilitid| sborník = Jaro a léto v ordinaci a lékárně| autor_sborníku = solen.cz| url = www.solen.cz| vydání = 1| místo = Olomouc| vydavatel = Solen| rok = 2010| rozsah = 138| strany = 48-57| isbn = 978-80-87327-32-6}}</ref> | ||
* mírná '''lymfadenopatie''' předních krčních uzlin;<ref name="handbook"/> | * mírná [[Nenádorové lymfadenopatie|'''lymfadenopatie''']] předních krčních uzlin;<ref name="handbook"/> | ||
* v současnosti je '''průběh lehký''': | * v současnosti je '''průběh lehký''': | ||
** angína je katarální, horečka nízká; | ** angína je katarální, horečka nízká; | ||
| Řádek 63: | Řádek 68: | ||
* '''Kultivace''' výtěru z mandlí; | * '''Kultivace''' výtěru z mandlí; | ||
* krevní obraz: leukocytóza, posun doleva, mírná eosinofilie; | * krevní obraz: leukocytóza, posun doleva, mírná eosinofilie; | ||
* sérologický průkaz vzestupu antistreptokokových protilátek (ASLO) v rekonvalescentním séru (''antistreptolysinu O'' | * sérologický průkaz vzestupu antistreptokokových protilátek ([[ASLO]]) v rekonvalescentním séru ('''''antistreptolysinu O''''', ''antideoxyribonukleázy, hyaluronidázy a streptokinázy B''). | ||
== Diferenciální diagnostika == | == Diferenciální diagnostika == | ||
| Řádek 76: | Řádek 81: | ||
== Léčba == | == Léčba == | ||
Lékem volby je '''[[Peniciliny|Penicilin V]]''' 100 000 IU/kg/d p.o.nejméně 10 dní(obtíže by měly ustoupit po 24–48 hod), při alergii [[makrolidy]], [[cefalosporiny]](5 dní) a [[erythromycin]]. Rezistence na erythromycin je však stále častější.<ref name="Goering">{{Citace | |||
| typ = kniha | |||
| isbn = 978-80-7387-928-0 | |||
| příjmení1 = Goering | |||
| jméno1 = Richard V | |||
| příjmení2 = Dockrell | |||
| jméno2 = Hazel M | |||
| titul = Mimsova lékařská mikrobiologie | |||
| vydání = 5 | |||
| místo = Praha | |||
| vydavatel = Triton | |||
| rok = 2016 | |||
| rozsah = 568 | |||
| strany = 351 | |||
}}</ref> | |||
{{Cave|aminopeniciliny nepodávat při podezření na [[infekční mononukleóza|infekční mononukleózu]]}}<ref name="muntau"/>. | |||
* symptomatická terapie; | * symptomatická terapie; | ||
* izolace nemocného (na infekčním oddělení nebo doma). | * izolace nemocného (na infekčním oddělení nebo doma). | ||
== Komplikace == | == Komplikace == | ||
* [[peritonzilární absces]] | * [[peritonzilární absces]], | ||
* [[retrofaryngeální absces]] | * [[retrofaryngeální absces]], | ||
* [[akutní glomerulonefritida]] | * [[akutní glomerulonefritida]] – hematurie 6–10 dní po infektu<ref name="muntau"/>, | ||
* [[revmatická horečka]] <ref name="handbook">{{Citace |typ = kniha|příjmení1 = Tasker|jméno1 = Robert C.|příjmení2 = McClure|jméno2 = Robert J.|příjmení3 = Acerini|jméno3 = Carlo L.|titul = Oxford Handbook od Paediatrics|vydání = 1|místo = New York|vydavatel = Oxford University Press|rok = 2008|strany = 685|isbn = 978-0-19-856573-4}}</ref> | * [[revmatická horečka]] <ref name="handbook">{{Citace |typ = kniha|příjmení1 = Tasker|jméno1 = Robert C.|příjmení2 = McClure|jméno2 = Robert J.|příjmení3 = Acerini|jméno3 = Carlo L.|titul = Oxford Handbook od Paediatrics|vydání = 1|místo = New York|vydavatel = Oxford University Press|rok = 2008|strany = 685|isbn = 978-0-19-856573-4}}</ref> – s latencí 10–20 dní (Pankarditida, artritida, erythema anulare, [[chorea minor]]).. | ||
== Prevence == | == Prevence == | ||
* při výskytu se provádí u kontaktů výtěr mandlí → při pozitivním nálezu streptokoka A léčba [[Peniciliny|penicilinem]] | * při výskytu se provádí u kontaktů výtěr mandlí → při pozitivním nálezu streptokoka A léčba [[Peniciliny|penicilinem]] | ||
* '''podléhá hlášení''' | * '''podléhá hlášení''' | ||
=== Nosičství Streptococcus pyogenes === | |||
Prevalence nosičství ''Streptococcus pyogenes'' v dětské populaci je (v závislosti na oblasti) 15 až 20 %, v dospělé populaci nižší. Asymptomatičtí nosiči nejsou v riziku vzniku supurativních ani non-supurativních komplikací. Zároveň nejsou považováni za podstatný rezervoár pro šíření streptokokové infekce. Tyto asymptomatické nosiče tedy není třeba identifikovat ani léčit. Provádět kontrolní kultivace po terapii není doporučeno (cost-benefit).<ref>Bisno AL, Stevens DL. Streptococcus pyogenes. In Mandell, Bennett, & Dolin: Principles and Practice of Infectious Diseases, 6th ed. 2005: 2362–2390.</ref><ref>Fisher RG, Boyce TG. Nose and Throat Syndromes. In Lippincott Williams & Wilkins: Moff et‘s Pediatric Infectious Diseases: A Problem-Oriented Approach, 4th Edition 2005: 14–43.</ref> | |||
<noinclude> | <noinclude> | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
| Řádek 96: | Řádek 116: | ||
* '''[[Rod Streptococcus]]''': [[Streptococcus pyogenes]] • [[Streptococcus agalactiae]] • [[Streptococcus pneumoniae]] • [[Streptococcus mutans]] • [[Orální streptokoky]] | * '''[[Rod Streptococcus]]''': [[Streptococcus pyogenes]] • [[Streptococcus agalactiae]] • [[Streptococcus pneumoniae]] • [[Streptococcus mutans]] • [[Orální streptokoky]] | ||
* '''[[Streptokokové infekce]]''': [[Infekce streptokoky skupiny A]] • [[Spála]] • [[Spálová angína]] • [[Erysipel]] • [[Impetigo]] • [[Infekce vyvolané viridujícími streptokoky]] • [[Komplikace a léčba streptokokových infekcí]] • [[Revmatická horečka]] | * '''[[Streptokokové infekce]]''': [[Infekce streptokoky skupiny A]] • [[Spála]] • [[Spálová angína]] • [[Erysipel]] • [[Impetigo]] • [[Infekce vyvolané viridujícími streptokoky]] • [[Komplikace a léčba streptokokových infekcí]] • [[Revmatická horečka]] | ||
* [[ | * [[Angíny]] ▪ [[Diferenciální diagnostika povlakových angin]] | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
* [ | * [https://www.dermnetnz.org/bacterial/scarlet-fever.html, DermNet Scarlet fever] | ||
* [http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2008/06/03.pdf Pediatrie pro praxi: Virové exantémy dětského věku] | * [http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2008/06/03.pdf Pediatrie pro praxi: Virové exantémy dětského věku] | ||
* [http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2009/03/09.pdf Pediatrie pro praxi: Infekční exantémová onemocnění v dětském věku] | * [http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2009/03/09.pdf Pediatrie pro praxi: Infekční exantémová onemocnění v dětském věku] | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
<references/> | <references/> | ||
{{Navbox - exantémová onemocnění}} | |||
</noinclude> | </noinclude> | ||
[[Kategorie:Mikrobiologie]] | [[Kategorie:Mikrobiologie]] | ||
[[Kategorie:Pediatrie]] | [[Kategorie:Pediatrie]] | ||
[[Kategorie:Infekční | [[Kategorie:Infekční lékařství]] | ||
[[Kategorie:Dermatologie]] | [[Kategorie:Dermatologie]] | ||
[[Kategorie:Patologie]] | [[Kategorie:Patologie]] | ||
[[Kategorie:Otorhinolaryngologie]] | |||
[[Kategorie:Infekční nemoci]] | |||
Aktuální verze z 28. 11. 2024, 07:34
| Spála | |
| Scarlet Fever | |
| Scarlatina | |
 Lakunární angína | |
| Původce | Streptococcus pyogenes |
|---|---|
| Přenos | kapénkami |
| Inkubační doba | 2-5 dní |
| Klinický obraz | streptokoková angína se spálovým exantémem, malinový jazyk, petechie na patře, mírná lymfadenopatie, Šrámkův příznak |
| Diagnostika | kultivace výtěru, KO, sérologie |
| Léčba | PNC/erythromycin, symptomatická, izolace |
| Komplikace | absces (peritonzilární, retrofaryngeální), akutní glomerulonefritida, revmatická horečka |
| Incidence v ČR | 3000–4500/rok, tzn. 28–43 nemocných na 100 000 obyvatel a rok |
| Klasifikace a odkazy | |
| MKN | A38 |
| MeSH ID | D012541 |
| MedlinePlus | 000974 |
| Medscape | 1053253 |
Spála, scarlatina, je infekční exantémové onemocnění vyvolané beta-hemolytickým streptokokem skupiny A – Streptococcus pyogenes, které nejčastěji postihuje děti předškolního a školního věku. Jedná se o streptokokovou angínu se spálovou vyrážkou a horečkou.
Spála vznikne u dítěte vnímavého k danému sérotypu streptokoka a k jeho pyrogennímu exotoxinu (erytrogenní toxin). Vzniklý exantém je výsledkem interakce mezi exotoxinem a protilátkami na úrovni kapilár.
V průběhu onemocnění vznikají dlouhodobě perzistující specifické antitoxické protilátky proti cytolitickému toxinu Streptolysin O (ASLO).[1]
Původce[upravit | editovat zdroj]
Streptococcus pyogenes – beta-hemolytický streptokok skupiny A(Bakterie jsou G+, oválné až kulaté, nepohyblivé a nesporulující).;
Jako povrchové antigeny pouzdra působí M-protein(podle ktorého struktury má asi 80 sérotypů) a kyselina hyaluronová. Které zvyšují virulenci a vykazují imunologicky zkříženou reaktivitu ke kardiálnímu myozinu a sarkolemě.[2];
Tvoří 3 druhy pyrogenního exotoxinu (A, B, C) – dříve se označoval jako spálový, tedy erytrogenní toxin (funkčně superantigen).
Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]
- Zdroj: nemocný nebo nosič streptokoka tvořícího exotoxin;
- přenos: kapénkami;
- vstupní cesta: nosohltan, ale i porušená kůže („ranná spála“);
- incidence v ČR (2000–2009): 3000–4500/rok, tzn. 28–43 nemocných na 100 000 obyvatel a rok.;[3]
- Typicky se vyskytuje v menších epidemiích v dětských kolektivech (nejvíce ve věku 4–12 let).[4]
- inkubační doba: 2–5 dní.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
- Streptokoková angína (katarální až lakunární se spálovým exantémem);
horečka, zvracení, bolesti břicha;[5]- exantém je především v podbřišku, tříslech, na vnitřní straně stehen, v podpaží a v loketních jamkách (embolizační predilekce);
- kůže je na pohmat drsná (příznak „husí kůže“);
- v obličeji je difúzní erytém s cirkumorálním výbledem („Filatovův příznak“);
- malinový jazyk, na patře petechie, edematózní uvula;[5]
- drobné papulky v oblasti lůžek nehtů a na boltcích („Šrámkův příznak“);[4]
- mírná lymfadenopatie předních krčních uzlin;[5]
- v současnosti je průběh lehký:
- angína je katarální, horečka nízká;
- vyrážky málo, trvá krátce;
- komplikace jsou vzácné.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- Kultivace výtěru z mandlí;
- krevní obraz: leukocytóza, posun doleva, mírná eosinofilie;
- sérologický průkaz vzestupu antistreptokokových protilátek (ASLO) v rekonvalescentním séru (antistreptolysinu O, antideoxyribonukleázy, hyaluronidázy a streptokinázy B).
Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- Skarlatiformní exantém mohou vyvolat:
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Lékem volby je Penicilin V 100 000 IU/kg/d p.o.nejméně 10 dní(obtíže by měly ustoupit po 24–48 hod), při alergii makrolidy, cefalosporiny(5 dní) a erythromycin. Rezistence na erythromycin je však stále častější.[6]
aminopeniciliny nepodávat při podezření na infekční mononukleózu[2].
- symptomatická terapie;
- izolace nemocného (na infekčním oddělení nebo doma).
Komplikace[upravit | editovat zdroj]
- peritonzilární absces,
- retrofaryngeální absces,
- akutní glomerulonefritida – hematurie 6–10 dní po infektu[2],
- revmatická horečka [5] – s latencí 10–20 dní (Pankarditida, artritida, erythema anulare, chorea minor)..
Prevence[upravit | editovat zdroj]
- při výskytu se provádí u kontaktů výtěr mandlí → při pozitivním nálezu streptokoka A léčba penicilinem
- podléhá hlášení
Nosičství Streptococcus pyogenes[upravit | editovat zdroj]
Prevalence nosičství Streptococcus pyogenes v dětské populaci je (v závislosti na oblasti) 15 až 20 %, v dospělé populaci nižší. Asymptomatičtí nosiči nejsou v riziku vzniku supurativních ani non-supurativních komplikací. Zároveň nejsou považováni za podstatný rezervoár pro šíření streptokokové infekce. Tyto asymptomatické nosiče tedy není třeba identifikovat ani léčit. Provádět kontrolní kultivace po terapii není doporučeno (cost-benefit).[7][8]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Rod Streptococcus: Streptococcus pyogenes • Streptococcus agalactiae • Streptococcus pneumoniae • Streptococcus mutans • Orální streptokoky
- Streptokokové infekce: Infekce streptokoky skupiny A • Spála • Spálová angína • Erysipel • Impetigo • Infekce vyvolané viridujícími streptokoky • Komplikace a léčba streptokokových infekcí • Revmatická horečka
- Angíny ▪ Diferenciální diagnostika povlakových angin
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- DermNet Scarlet fever
- Pediatrie pro praxi: Virové exantémy dětského věku
- Pediatrie pro praxi: Infekční exantémová onemocnění v dětském věku
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ http://www.szu.cz/tema/prevence/spala-manual-iv
- ↑ Skočit nahoru k: a b c MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 158-159. ISBN 978-80-247-2525-3.
- ↑ STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV,, et al. Vybrané infekční nemoci v ČR v letech 2000-2009 [online]. ©2010. [cit. 2010-08-15]. <http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-1998-2007-absolutne>.
- ↑ Skočit nahoru k: a b ROTTENBERG, Jan. Diferenciální diagnostika, terapie a komplikace akutních tonzilitid [online] . In solen.cz. Jaro a léto v ordinaci a lékárně. 1. vydání. Olomouc : Solen, 2010. 138 s. s. 48-57. Dostupné také z <www.solen.cz>. ISBN 978-80-87327-32-6
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d TASKER, Robert C., Robert J. MCCLURE a Carlo L. ACERINI. Oxford Handbook od Paediatrics. 1. vydání. New York : Oxford University Press, 2008. s. 685. ISBN 978-0-19-856573-4.
- ↑ GOERING, Richard V a Hazel M DOCKRELL. Mimsova lékařská mikrobiologie. 5. vydání. Praha : Triton, 2016. 568 s. s. 351. ISBN 978-80-7387-928-0.
- ↑ Bisno AL, Stevens DL. Streptococcus pyogenes. In Mandell, Bennett, & Dolin: Principles and Practice of Infectious Diseases, 6th ed. 2005: 2362–2390.
- ↑ Fisher RG, Boyce TG. Nose and Throat Syndromes. In Lippincott Williams & Wilkins: Moff et‘s Pediatric Infectious Diseases: A Problem-Oriented Approach, 4th Edition 2005: 14–43.
