Erysipel: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (úprava iboxu) |
(typo, prolinky) |
||
| (Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 26: | Řádek 26: | ||
| komplikace = postižení lymfatických cév, lymfostáza, flebotrombóza<ref name="beneš"/> | | komplikace = postižení lymfatických cév, lymfostáza, flebotrombóza<ref name="beneš"/> | ||
| očkování = | | očkování = | ||
| incidence = 36,4/100 000 obyvatel (ČR rok 2014)<ref>{{Citace | | incidence v ČR = 36,4/100 000 obyvatel (ČR rok 2014)<ref>{{Citace | ||
| typ = web | | typ = web | ||
| | | korporace = Státní zdravotní ústav | ||
| url = http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-2003-2012-relativne | | url = http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-2003-2012-relativne | ||
| název = Vybrané infekční nemoci v ČR v letech 2005-2014 - relativně | | název = Vybrané infekční nemoci v ČR v letech 2005-2014 - relativně | ||
| Řádek 34: | Řádek 34: | ||
| citováno = 2015-12-02 | | citováno = 2015-12-02 | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
| prevalence = | | prevalence v ČR = | ||
| mortalita ve světě = | | mortalita ve světě = | ||
| mortalita v ČR = | | mortalita v ČR = | ||
| MKN | | MKN = {{MKN|A46}} | ||
| MeSH ID = {{MeSH ID|D004886}} | | MeSH ID = {{MeSH ID|D004886}} | ||
| MedlinePlus = {{MedlinePlus|000618}} | | MedlinePlus = {{MedlinePlus|000618}} | ||
| Řádek 43: | Řádek 43: | ||
}} | }} | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
'''Erysipel''' neboli '''růže''' (lat. ''erysipelas'') je akutní lokalizovaný [[zánět]] kůže s alterací celkového stavu, jehož původcem jsou typicky beta hemolytické | '''Erysipel''' neboli '''růže''' (lat. ''erysipelas'') je akutní lokalizovaný [[zánět]] kůže s alterací celkového stavu, jehož původcem jsou typicky [[Streptococcus|beta-hemolytické streptokoky typu A]] <ref>MUDr. Petr Herle, MUDr. Jiří Appelt,odborná společnost všeobecného lékařství,<http://www.cls.cz/dokumenty2/resitele/t092.rtf></ref> (''[[Streptococcus pyogenes]]''), méně často skupiny C, G a B (''[[Streptococcus agalactiae]]''), kultivačně mohou být někdy prokázány [[Staphylococcus aureus|zlaté stafyloky]] či [[Gramnegativní anaerobní tyčinky a koky|G<sup>-</sup> bakterie]]. Nejčastěji se erysipel vyskytuje na nohou a v obličeji. Vstupní bránou infekce je porušená kožní bariéra (macerace, [[bércové vředy]], ragády, eroze). Přenáší se od nemocného člověka nebo endogenně z nazofaryngu do poraněné kůže, u [[Novorozenec|novorozenců]] do pupečníku. Inkubační doba je krátká, většinou 1–3 dny.<ref name="Rozsypal">{{Citace | ||
| typ = kniha | |||
| korporace = Rozsypal, Hanuš | |||
| titul = Základy infekčního lékařství | |||
| podnázev = | |||
| vydání = - | |||
| vydavatel = Charles University in Prague, Karolinum Press | |||
| rok = 2015 | |||
| isbn = 8024629321 | |||
| rozsah = 572 | |||
| strany = 293–293 | |||
}}</ref> Onemocnění má sklon k recidivám, recidivy vznikají většinou endogenní reaktivací bakterií. Po erysipelu se může po období latence (1–4 týdny) vyvinout akutní [[glomerulonefritida]]. V České republice je povinné hlášení erysipelu.<ref name="szu">http://www.szu.cz/tema/prevence/erysipel-manual-iv</ref> | |||
== Klinický obraz == | == Klinický obraz == | ||
Prudký rozvoj celkových příznaků se projeví jako horečka se zimnicí, [[bolest hlavy]], někdy [[nauzea]] a celková vyčerpanost. | |||
Prudký rozvoj celkových příznaků | |||
Lokálně se po několika hodinách v místě vstupu infekce rozvinou zánětlivé až [[flegmóna|flegmonózní]] změny (zčervenání, pálení, svědění, citlivost až bolestivost, otok), ložisko má nepravidelný tvar, může se jazykově rozšiřovat. Rovněž je přítomna regionální [[lymfadenitidy|lymfadenitida]]. | |||
<center><gallery> | |||
Facial erysipelas.jpg|Erysipel v obličeji | |||
Ausgeprägte Wundrose des Unterschenkels, Übersicht, 12. 01. 2014 - panoramio.jpg|Erysipel na noze | |||
Erysipel bullös.jpg|Erysipelas phlegmonosum | |||
Lymphedema̠ right leg.jpg|Lymfedém na pravé dolní končetině po recidivujícím erysipelu | |||
</gallery></center> | |||
== Druhy == | == Druhy == | ||
* ''Erysipelas bullosum'' – v ložisku vznikají vezikuly a buly | * ''Erysipelas bullosum'' – v ložisku vznikají vezikuly a buly | ||
* ''Erysipelas migrans'' – primární ložisko se zhojí, ale v okolí se objeví nová ložiska | * ''Erysipelas migrans'' – primární ložisko se zhojí, ale v okolí se objeví nová ložiska | ||
* ''Erysipelas haemorrhagicum'' | * ''Erysipelas haemorrhagicum'' – krvácení do puchýřů | ||
* ''Erysipelas gangrenosum'' | * ''Erysipelas gangrenosum'' – odumírání kůže | ||
* ''Erysipelas phlegmonosum'' | * ''Erysipelas phlegmonosum'' – propagace do hloubky (možný vznik [[celulitis|celulitidy]] nebo [[nekrotizující fasciitida|nekrorizující fasciitidy]]) | ||
* ''Erysipelas recidivans'' – recidivující infekce | |||
== Diagnostika == | == Diagnostika == | ||
Dle klinického obrazu. Dále provádíme stěry na '''kultivaci''' z oblasti erysipelu. Vzorek lze rovněž získat aspirací, či biopsií (nižší záchyt původce). Může být zvýšen titr '''protilátky proti deoxyribonukleáze''' B.<ref name="szu"/>. Titr ASLO (antistreptolyzinu O) bývá zvýšen jen zřídka, protože streptolyzin O je při lokální infekci inaktivován lipidy obsaženými v kůži. | |||
== Terapie == | == Terapie == | ||
'''[[Peniciliny#Základní peniciliny|Krystalický penicilin]] i.v.''', po zlepšení stavu [[Peniciliny#Základní peniciliny|prokain penicilin]] i.m. | |||
Dále symptomatická léčba a klid na lůžku. U starších osob je nutno sledovat kardiovaskulární funkce | |||
== Komplikace == | == Komplikace == | ||
| Řádek 83: | Řádek 94: | ||
* lokální devastace tkáně, [[flebitida]] nebo [[flebotrombóza]]. | * lokální devastace tkáně, [[flebitida]] nebo [[flebotrombóza]]. | ||
<noinclude> | <noinclude> | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
| Řádek 89: | Řádek 99: | ||
* [[Infekce streptokoky skupiny A]] | * [[Infekce streptokoky skupiny A]] | ||
* [[Pyodermie]] | * [[Pyodermie]] | ||
* [[Ektyma]] | |||
=== Reference === | === Reference === | ||
<references/> | <references/> | ||
Aktuální verze z 11. 4. 2023, 16:08
| Růže | |
| Erysipelas | |
 Erysipel na horní končetině | |
| Původce | Streptococcus pyogenes[1] |
|---|---|
| Přenos | kapénkami, kontaktem s infikovaným člověkem či kontaminovanými předměty |
| Inkubační doba | 2–4 dny |
| Klinický obraz | náhlý začátek, zimnice, horečka, třesavka, nauzea, slabost, zarudnutí a otok v místě postižení[1] |
| Léčba | penicilin intravenózně, při alergii cefalosporiny 1. generace nebo linkosamidy[1] |
| Komplikace | postižení lymfatických cév, lymfostáza, flebotrombóza[1] |
| Incidence v ČR | 36,4/100 000 obyvatel (ČR rok 2014)[2] |
| Klasifikace a odkazy | |
| MKN | A46 |
| MeSH ID | D004886 |
| MedlinePlus | 000618 |
| Medscape | 1052445 |
Erysipel neboli růže (lat. erysipelas) je akutní lokalizovaný zánět kůže s alterací celkového stavu, jehož původcem jsou typicky beta-hemolytické streptokoky typu A [3] (Streptococcus pyogenes), méně často skupiny C, G a B (Streptococcus agalactiae), kultivačně mohou být někdy prokázány zlaté stafyloky či G- bakterie. Nejčastěji se erysipel vyskytuje na nohou a v obličeji. Vstupní bránou infekce je porušená kožní bariéra (macerace, bércové vředy, ragády, eroze). Přenáší se od nemocného člověka nebo endogenně z nazofaryngu do poraněné kůže, u novorozenců do pupečníku. Inkubační doba je krátká, většinou 1–3 dny.[4] Onemocnění má sklon k recidivám, recidivy vznikají většinou endogenní reaktivací bakterií. Po erysipelu se může po období latence (1–4 týdny) vyvinout akutní glomerulonefritida. V České republice je povinné hlášení erysipelu.[5]
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Prudký rozvoj celkových příznaků se projeví jako horečka se zimnicí, bolest hlavy, někdy nauzea a celková vyčerpanost.
Lokálně se po několika hodinách v místě vstupu infekce rozvinou zánětlivé až flegmonózní změny (zčervenání, pálení, svědění, citlivost až bolestivost, otok), ložisko má nepravidelný tvar, může se jazykově rozšiřovat. Rovněž je přítomna regionální lymfadenitida.
Erysipel v obličeji
Erysipel na noze
Erysipelas phlegmonosum
Lymfedém na pravé dolní končetině po recidivujícím erysipelu
Druhy[upravit | editovat zdroj]
- Erysipelas bullosum – v ložisku vznikají vezikuly a buly
- Erysipelas migrans – primární ložisko se zhojí, ale v okolí se objeví nová ložiska
- Erysipelas haemorrhagicum – krvácení do puchýřů
- Erysipelas gangrenosum – odumírání kůže
- Erysipelas phlegmonosum – propagace do hloubky (možný vznik celulitidy nebo nekrorizující fasciitidy)
- Erysipelas recidivans – recidivující infekce
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Dle klinického obrazu. Dále provádíme stěry na kultivaci z oblasti erysipelu. Vzorek lze rovněž získat aspirací, či biopsií (nižší záchyt původce). Může být zvýšen titr protilátky proti deoxyribonukleáze B.[5]. Titr ASLO (antistreptolyzinu O) bývá zvýšen jen zřídka, protože streptolyzin O je při lokální infekci inaktivován lipidy obsaženými v kůži.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Krystalický penicilin i.v., po zlepšení stavu prokain penicilin i.m.
Dále symptomatická léčba a klid na lůžku. U starších osob je nutno sledovat kardiovaskulární funkce
Komplikace[upravit | editovat zdroj]
Mezi komplikace patří:[6]
- Myokarditida, endokarditida nebo perikarditida,
- glomerulonefritida,
- revmatické postižení kloubů,
- pyartros,
- metastatická pneumonie,
- lymfedém,
- lokální devastace tkáně, flebitida nebo flebotrombóza.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 204, 205, 494. ISBN 978-80-7262-644-1.
- ↑ Státní zdravotní ústav. Vybrané infekční nemoci v ČR v letech 2005-2014 - relativně [online]. ©2014. [cit. 2015-12-02]. <http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-2003-2012-relativne>.
- ↑ MUDr. Petr Herle, MUDr. Jiří Appelt,odborná společnost všeobecného lékařství,<http://www.cls.cz/dokumenty2/resitele/t092.rtf>
- ↑ Rozsypal, Hanuš. . Základy infekčního lékařství. - vydání. Charles University in Prague, Karolinum Press, 2015. 572 s. s. 293–293. ISBN 8024629321.
- ↑ Skočit nahoru k: a b http://www.szu.cz/tema/prevence/erysipel-manual-iv
- ↑ DRLÍK, L a H ŠKODOVÁ. Erysipel se závěžnými interními komplikacemi. Dermatologie pro praxi [online]. 2008, roč. 2, vol. 3, s. 154-155, dostupné také z <http://solen.cz/pdfs/der/2008/03/10.pdf>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
