Erysipel: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (odstranění odkazu vedoucího na komerční web) |
(typo, prolinky) |
||
| (Není zobrazeno 25 mezilehlých verzí od 11 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - onemocnění | |||
'''Erysipel''' neboli '''růže''' (lat. ''erysipelas'') je akutní lokalizovaný [[zánět]] kůže s alterací celkového stavu, jehož původcem jsou typicky beta hemolytické | | česky = Růže | ||
| obrázek = Erysipel.JPG | |||
| popisek = Erysipel na horní končetině | |||
| anglicky = Erysipelas | |||
| latinsky = | |||
| původce = ''[[Streptococcus pyogenes]]''<ref name="beneš">{{Citace | |||
| typ = kniha | |||
| isbn = 978-80-7262-644-1 | |||
| příjmení1 = Beneš | |||
| jméno1 = Jiří | |||
| kolektiv = ano | |||
| titul = Infekční lékařství | |||
| vydání = 1 | |||
| vydavatel = Galén | |||
| rok = 2009 | |||
| rozsah = 651 | |||
| strany = 204, 205, 494 | |||
}}</ref> | |||
| přenos = kapénkami, kontaktem s infikovaným člověkem či kontaminovanými předměty | |||
| inkubační doba = 2–4 dny | |||
| klinický obraz = náhlý začátek, zimnice, horečka, třesavka, nauzea, slabost, zarudnutí a otok v místě postižení<ref name="beneš"/> | |||
| diagnostika = | |||
| infekčnost = | |||
| léčba = [[penicilin]] intravenózně, při alergii cefalosporiny 1. generace nebo linkosamidy<ref name="beneš"/> | |||
| komplikace = postižení lymfatických cév, lymfostáza, flebotrombóza<ref name="beneš"/> | |||
| očkování = | |||
| incidence v ČR = 36,4/100 000 obyvatel (ČR rok 2014)<ref>{{Citace | |||
| typ = web | |||
| korporace = Státní zdravotní ústav | |||
| url = http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-2003-2012-relativne | |||
| název = Vybrané infekční nemoci v ČR v letech 2005-2014 - relativně | |||
| rok = 2014 | |||
| citováno = 2015-12-02 | |||
}}</ref> | |||
| prevalence v ČR = | |||
| mortalita ve světě = | |||
| mortalita v ČR = | |||
| MKN = {{MKN|A46}} | |||
| MeSH ID = {{MeSH ID|D004886}} | |||
| MedlinePlus = {{MedlinePlus|000618}} | |||
| Medscape = {{Medscape|1052445}} | |||
}} | |||
__NOTOC__ | |||
'''Erysipel''' neboli '''růže''' (lat. ''erysipelas'') je akutní lokalizovaný [[zánět]] kůže s alterací celkového stavu, jehož původcem jsou typicky [[Streptococcus|beta-hemolytické streptokoky typu A]] <ref>MUDr. Petr Herle, MUDr. Jiří Appelt,odborná společnost všeobecného lékařství,<http://www.cls.cz/dokumenty2/resitele/t092.rtf></ref> (''[[Streptococcus pyogenes]]''), méně často skupiny C, G a B (''[[Streptococcus agalactiae]]''), kultivačně mohou být někdy prokázány [[Staphylococcus aureus|zlaté stafyloky]] či [[Gramnegativní anaerobní tyčinky a koky|G<sup>-</sup> bakterie]]. Nejčastěji se erysipel vyskytuje na nohou a v obličeji. Vstupní bránou infekce je porušená kožní bariéra (macerace, [[bércové vředy]], ragády, eroze). Přenáší se od nemocného člověka nebo endogenně z nazofaryngu do poraněné kůže, u [[Novorozenec|novorozenců]] do pupečníku. Inkubační doba je krátká, většinou 1–3 dny.<ref name="Rozsypal">{{Citace | |||
| typ = kniha | |||
| korporace = Rozsypal, Hanuš | |||
| titul = Základy infekčního lékařství | |||
| podnázev = | |||
| vydání = - | |||
| vydavatel = Charles University in Prague, Karolinum Press | |||
| rok = 2015 | |||
| isbn = 8024629321 | |||
| rozsah = 572 | |||
| strany = 293–293 | |||
}}</ref> Onemocnění má sklon k recidivám, recidivy vznikají většinou endogenní reaktivací bakterií. Po erysipelu se může po období latence (1–4 týdny) vyvinout akutní [[glomerulonefritida]]. V České republice je povinné hlášení erysipelu.<ref name="szu">http://www.szu.cz/tema/prevence/erysipel-manual-iv</ref> | |||
== Klinický obraz == | == Klinický obraz == | ||
Prudký rozvoj celkových příznaků se projeví jako horečka se zimnicí, [[bolest hlavy]], někdy [[nauzea]] a celková vyčerpanost. | |||
Prudký rozvoj celkových příznaků | |||
Lokálně se po několika hodinách v místě vstupu infekce rozvinou zánětlivé až [[flegmóna|flegmonózní]] změny (zčervenání, pálení, svědění, citlivost až bolestivost, otok), ložisko má nepravidelný tvar, může se jazykově rozšiřovat. Rovněž je přítomna regionální [[lymfadenitidy|lymfadenitida]]. | |||
<center><gallery> | |||
Facial erysipelas.jpg|Erysipel v obličeji | |||
Ausgeprägte Wundrose des Unterschenkels, Übersicht, 12. 01. 2014 - panoramio.jpg|Erysipel na noze | |||
Erysipel bullös.jpg|Erysipelas phlegmonosum | |||
Lymphedema̠ right leg.jpg|Lymfedém na pravé dolní končetině po recidivujícím erysipelu | |||
</gallery></center> | |||
== Druhy == | == Druhy == | ||
* ''Erysipelas bullosum'' – v ložisku vznikají vezikuly a buly | * ''Erysipelas bullosum'' – v ložisku vznikají vezikuly a buly | ||
* ''Erysipelas migrans'' – primární ložisko se zhojí, ale v okolí se objeví nová ložiska | * ''Erysipelas migrans'' – primární ložisko se zhojí, ale v okolí se objeví nová ložiska | ||
* ''Erysipelas haemorrhagicum'' | * ''Erysipelas haemorrhagicum'' – krvácení do puchýřů | ||
* ''Erysipelas gangrenosum'' | * ''Erysipelas gangrenosum'' – odumírání kůže | ||
* ''Erysipelas phlegmonosum'' | * ''Erysipelas phlegmonosum'' – propagace do hloubky (možný vznik [[celulitis|celulitidy]] nebo [[nekrotizující fasciitida|nekrorizující fasciitidy]]) | ||
* ''Erysipelas recidivans'' – recidivující infekce | |||
==Diagnostika== | == Diagnostika == | ||
Dle klinického obrazu. Dále provádíme stěry na '''kultivaci''' z oblasti erysipelu. Vzorek lze rovněž získat aspirací, či biopsií (nižší záchyt původce). Může být zvýšen titr '''protilátky proti deoxyribonukleáze''' B.<ref name="szu"/>. Titr ASLO (antistreptolyzinu O) bývá zvýšen jen zřídka, protože streptolyzin O je při lokální infekci inaktivován lipidy obsaženými v kůži. | |||
== Terapie == | == Terapie == | ||
'''[[Peniciliny#Základní peniciliny|Krystalický penicilin]] i.v.''', po zlepšení stavu [[Peniciliny#Základní peniciliny|prokain penicilin]] i.m. | |||
Dále symptomatická léčba a klid na lůžku. U starších osob je nutno sledovat kardiovaskulární funkce | |||
== Komplikace == | == Komplikace == | ||
Mezi komplikace patří:<ref>{{Citace| typ = článek| příjmení1 = Drlík| jméno1 = L| příjmení2 = Škodová| jméno2 = H| článek = Erysipel se závěžnými interními komplikacemi| časopis = Dermatologie pro praxi| url = http://solen.cz/pdfs/der/2008/03/10.pdf | |||
| rok = 2008| ročník = 2| svazek = 3| strany = 154-155| issn = -}}</ref> | | rok = 2008| ročník = 2| svazek = 3| strany = 154-155| issn = -}}</ref> | ||
* [[Myokarditida]], [[endokarditida]] nebo [[perikarditida]], | |||
* [[glomerulonefritida]], | |||
* [[revmatická horečka|revmatické postižení kloubů]], | |||
* [[pyartros]], | |||
* [[pneumonie|metastatická pneumonie]], | |||
* [[lymfedém]], | |||
* lokální devastace tkáně, [[flebitida]] nebo [[flebotrombóza]]. | |||
<noinclude> | <noinclude> | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
===Související články=== | === Související články === | ||
*[[Infekce streptokoky skupiny A]] | * [[Impetigo]] | ||
===Reference=== | * [[Infekce streptokoky skupiny A]] | ||
* [[Pyodermie]] | |||
* [[Ektyma]] | |||
=== Reference === | |||
<references/> | <references/> | ||
===Použitá literatura=== | === Použitá literatura === | ||
*{{Citace | typ = kniha|korporace =|příjmení1 = Havlík |jméno1 = Jiří|kolektiv = ano|titul = Infektologie|vydání = 2 |místo = Praha|vydavatel = Avicenum |rok = 1990 |rozsah = 393|edice = |svazek =|isbn = 80-201-0062-8 |strany =|url =}} | * {{Citace | typ = kniha|korporace =|příjmení1 = Havlík |jméno1 = Jiří|kolektiv = ano|titul = Infektologie|vydání = 2 |místo = Praha|vydavatel = Avicenum |rok = 1990 |rozsah = 393|edice = |svazek =|isbn = 80-201-0062-8 |strany =|url =}} | ||
</noinclude> | </noinclude> | ||
Aktuální verze z 11. 4. 2023, 16:08
| Růže | |
| Erysipelas | |
 Erysipel na horní končetině | |
| Původce | Streptococcus pyogenes[1] |
|---|---|
| Přenos | kapénkami, kontaktem s infikovaným člověkem či kontaminovanými předměty |
| Inkubační doba | 2–4 dny |
| Klinický obraz | náhlý začátek, zimnice, horečka, třesavka, nauzea, slabost, zarudnutí a otok v místě postižení[1] |
| Léčba | penicilin intravenózně, při alergii cefalosporiny 1. generace nebo linkosamidy[1] |
| Komplikace | postižení lymfatických cév, lymfostáza, flebotrombóza[1] |
| Incidence v ČR | 36,4/100 000 obyvatel (ČR rok 2014)[2] |
| Klasifikace a odkazy | |
| MKN | A46 |
| MeSH ID | D004886 |
| MedlinePlus | 000618 |
| Medscape | 1052445 |
Erysipel neboli růže (lat. erysipelas) je akutní lokalizovaný zánět kůže s alterací celkového stavu, jehož původcem jsou typicky beta-hemolytické streptokoky typu A [3] (Streptococcus pyogenes), méně často skupiny C, G a B (Streptococcus agalactiae), kultivačně mohou být někdy prokázány zlaté stafyloky či G- bakterie. Nejčastěji se erysipel vyskytuje na nohou a v obličeji. Vstupní bránou infekce je porušená kožní bariéra (macerace, bércové vředy, ragády, eroze). Přenáší se od nemocného člověka nebo endogenně z nazofaryngu do poraněné kůže, u novorozenců do pupečníku. Inkubační doba je krátká, většinou 1–3 dny.[4] Onemocnění má sklon k recidivám, recidivy vznikají většinou endogenní reaktivací bakterií. Po erysipelu se může po období latence (1–4 týdny) vyvinout akutní glomerulonefritida. V České republice je povinné hlášení erysipelu.[5]
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Prudký rozvoj celkových příznaků se projeví jako horečka se zimnicí, bolest hlavy, někdy nauzea a celková vyčerpanost.
Lokálně se po několika hodinách v místě vstupu infekce rozvinou zánětlivé až flegmonózní změny (zčervenání, pálení, svědění, citlivost až bolestivost, otok), ložisko má nepravidelný tvar, může se jazykově rozšiřovat. Rovněž je přítomna regionální lymfadenitida.
Erysipel v obličeji
Erysipel na noze
Erysipelas phlegmonosum
Lymfedém na pravé dolní končetině po recidivujícím erysipelu
Druhy[upravit | editovat zdroj]
- Erysipelas bullosum – v ložisku vznikají vezikuly a buly
- Erysipelas migrans – primární ložisko se zhojí, ale v okolí se objeví nová ložiska
- Erysipelas haemorrhagicum – krvácení do puchýřů
- Erysipelas gangrenosum – odumírání kůže
- Erysipelas phlegmonosum – propagace do hloubky (možný vznik celulitidy nebo nekrorizující fasciitidy)
- Erysipelas recidivans – recidivující infekce
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Dle klinického obrazu. Dále provádíme stěry na kultivaci z oblasti erysipelu. Vzorek lze rovněž získat aspirací, či biopsií (nižší záchyt původce). Může být zvýšen titr protilátky proti deoxyribonukleáze B.[5]. Titr ASLO (antistreptolyzinu O) bývá zvýšen jen zřídka, protože streptolyzin O je při lokální infekci inaktivován lipidy obsaženými v kůži.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Krystalický penicilin i.v., po zlepšení stavu prokain penicilin i.m.
Dále symptomatická léčba a klid na lůžku. U starších osob je nutno sledovat kardiovaskulární funkce
Komplikace[upravit | editovat zdroj]
Mezi komplikace patří:[6]
- Myokarditida, endokarditida nebo perikarditida,
- glomerulonefritida,
- revmatické postižení kloubů,
- pyartros,
- metastatická pneumonie,
- lymfedém,
- lokální devastace tkáně, flebitida nebo flebotrombóza.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 204, 205, 494. ISBN 978-80-7262-644-1.
- ↑ Státní zdravotní ústav. Vybrané infekční nemoci v ČR v letech 2005-2014 - relativně [online]. ©2014. [cit. 2015-12-02]. <http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-2003-2012-relativne>.
- ↑ MUDr. Petr Herle, MUDr. Jiří Appelt,odborná společnost všeobecného lékařství,<http://www.cls.cz/dokumenty2/resitele/t092.rtf>
- ↑ Rozsypal, Hanuš. . Základy infekčního lékařství. - vydání. Charles University in Prague, Karolinum Press, 2015. 572 s. s. 293–293. ISBN 8024629321.
- ↑ Skočit nahoru k: a b http://www.szu.cz/tema/prevence/erysipel-manual-iv
- ↑ DRLÍK, L a H ŠKODOVÁ. Erysipel se závěžnými interními komplikacemi. Dermatologie pro praxi [online]. 2008, roč. 2, vol. 3, s. 154-155, dostupné také z <http://solen.cz/pdfs/der/2008/03/10.pdf>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
