Příčiny náhlé slepoty
Mezi příčiny náhlé slepoty patří:
- zánět zrakového nervu (neuritida optiku)
- sklivcové hemoragie
- odchlípení sítnice
- cévní okluze (cerebrální, retinální a terče zrakového nervu)
- akutní chorioretinitida v makule
- akutní glaukomový záchvat
Zánět zrakového nervu
Neuritida zrakového nervu postihuje převážně mladé jedince (ve věku 20−40 let). Nejčastěji se vyskytuje u roztroušené mozkomíšní sklerózy a dalších demyelinizací (neuromyelitis optica - m. Devic) a může být prvním příznakem této choroby. Často recidivuje.
Dvě význačné infekce mohou být rovněž příčinou retrobulární neuritis n. optici (neurosyfilis – tabes, progresivní paralýza, taboparalýza; neuroborrelióza). Výjimečně může stav nastat i v rámci toxoplazmózy, flegmóny orbity nebo tuberkulózy.
Pacient pociťuje bolest při pohybech bulbu nejčastěji retrobulbárně a periokulárně. Ke ztrátě zraku dochází do dvou týdnů (centrální skotom šířící se do periferie), rekonvalescence nastává za 4−6 týdnů, typicky zůstává temporální nablednutí papily zrakového nervu.
Léčí se kortikosteroidy, resp. podle příčiny a podle imunopatologického mechanismu.
Retrobulbární neuritida (za bulbem)
Při prvním projevu onemocnění se nenajde na terči zrakového nervu nic, u recidiv blednutí papily. Častější výskyt je u dospělých, zejména žen ve věku 15–40 let. To je kvůli tomu, že nejčastější etiologií je roztroušená skleróza.
Dochází k porušení fotoreakce zornice. Zpočátku je nález na papile negativní, ale zraková ostrost může poklesnout jen na pohyb a světlocit během několika dní.
Intraokulární neuritida (uvnitř bulbu)
Terč zrakového nervu je edematózní, jsou přítomny zánětlivé změny na sklivci, častěji u dětí. Klinicky se tak projevuje meningeom optiku a pituitární tumor. Častou etiologií jsou i infečkní onemocnění, mozkové abscesy a meningitidy.
Od počátku je výrazně snížená zraková ostrost a je přítomna bolestivost. Oftalmoskopicky vidíme překrvenou papilu a prosáknutí se ztrátou kresby. Hranice papily jsou méně zřetelné a papila prominuje. Na papile a okolí jsou paprskovitě uspořádané hemoragie. Po odeznění zánětu se papila zabarvuje bledě a okraje zůstávají neostré, v důsledku pozánětlivé atrofie.
Intraokulární neuritidu odlišíme pomocí rentgenového vyšetření nebo CT.
Terapie probíhá kauzálně (léčbou příčiny), při krátkém trvání zánětu může zraková ostrost dosáhnout zpět na původní hodnotu.
Sklivcové hemoragie
Sklivcové hemoragie nastávají nejčastěji u diabetes mellitus a u hypertenze. Při vyšetření u oftalmologa nelze vybavit červený reflex pozadí. Krev se rychle sráží a je zachycována pomocí sklivcových kolagenních fibril. Po rozpadu krevní sraženiny dochazí k odplavení erytrocytů trámčinou − může dojít k zánětu duhovky, popřípadě při ucpání trámčiny k hemolytickému glaukomu. Resorbce ve sklivci nastáva během několika dnů nebo týdnů.
Příčiny krvácení
- porucha krvácivosti a srážlivosti (postiženy obě oči, předávkování se antikoagulačními léky)
- zvýšený arteriální krevní tlak
- záněty retinálních cév
- zvýšený venózní tlak
- nitrooční trauma
- trhliny sítnice
- trauma
- nitrooční nádory
- vitreoretinální trakce
Terapie
V připadě, že nedochází k resorbci krve nebo nacházíme fibrotické proliferativní tkáně ve sklivci, je indikována pars plana vitrektomie.
Cévní okluze
Okluze v karotidách a vertebrobazilárních arteriích způsobují přechodné nebo trvalé zrakové poruchy.
Amaurosis fugax
Pacient přestává vidět přibližně na 5 minut, potom se jeho vízus zlepšuje. Dochází k uvolnění murálních trombů z aterosklerotických karotid, které způsobují lokální ischemii, fragmentují se a jsou odplavovány. Na bifurkacích retinálních arteriol jsou v lumen vidět žluté částice (krystalky cholesterolu).
Retinální arteriální okluze
Nejčastější příčinou retinální arteriální okluze je embolizace, popřípadě enormně zvýšený nitrooční tlak. Tento zvýšený nitrooční tlak může nastat buď při angulárním glaukomu, nebo tlakem na stěnu bulbu během operací.
Příčiny embolů
- infekční endokarditida
- murální trombus
- fibrilace síní
- ateromatózně změněné karotické arterie
Okluze a. centralis retinae (CRAO)
K embolizaci dochází v oblasti lamina cribrosa. Pacientovi se náhle zhorší zrak, nakonec rozezná jen světlo a pohyb. Dochází k bělavému zbarvení sítnice a ke vzniku ischemického edému v oblasti bipolárních a gangliových buněk, které jsou odkázané na zásobení z arteria centralis retinae. Jelikož ve fovee jsou pouze tyčinky a čípky a nenacházejí se tam bipolární a gangliové buňky, vidíme takzvanou třešňovou skvrnu. Je to způsobeno tím, že fotoreceptory jsou zásobeny z cév choriodey, které nejsou poškozeny. Po několika týdnech edém vymizí a nastane atrofie terče zrakového nervu.
Okluze větve centrální arterie (BRAO)
- Pacient udává ve svém zorném poli skotom, který ukazuje místo uzávěru cévy. Zraková ostrost je však dobrá. Pokud nenastane obnova průtoku krve sítnicí do 2 hodin, tyto změny jsou irreverzibilní.
Diagnostika
Diagnostika se provádí oftalmoskopií (bledá sítnice a červená skvrna v makule), fluorescenční angiografií (potvrzení zablokovaného přítoku krve) nebo optickou koherentní tomografií – OCT (zobrazení vrstev sítnice a jejich ischemického poškození).
Terapie
- V akutní fázi snaha o vazodilataci − masáž oka, oční kapky (β-blokátory), vdechování amylnitritu.
- Dlouhodobě se věnujeme léčbě základního onemocnění (hypertenze, trombofilní stav apod.).
- Někdy se v časných stádiích uplatňuje hyperbarická oxygenoterapie.
Retinální venózní okluze
Retinální venózní okluze jsou častější než ty arteriální. Postihují převážně starší jedince (kolem 60−70 let). Jelikož arterie a vény mají společný adventiciální obal, v místě jejich křížení dochází k utlačení vény skleroticky změněnou arterií. Nastává stáza krve a vznik trombu.
Okluze v. centralis retinae (CRVO)
Rozlišujeme dva typy podle rozsahu útlaku:
Neischemické
Dochází k parciální okluzi centrální vény. Zde dojde jen k malému poklesu centrální zrakové ostrosti. Žíly jsou dilatované a tortuózní, vidíme roztroušené hemoragie, v makule edém různé intenzity. Hemoragie se mohou resorbovat.
Ischemické
Úplná okluze centrální vény. Retinální žíly jsou vinuté, na sítnici jsou četné hemoragie s vatovitými ložisky. Terč zrakového nervu je překrvený a edematózní. V důsledku ischemie se tento stav komplikuje do tří měsíců rubeózou duhovky a vzniká neovaskulární glaukom.
Okluze větve v. centralis retinae (BRVO)
Nejčastěji bývá postižena horní temporální větev v místě křížení arterie a vény. V místě uzávěru větve je hemoragie, véna je dilatovaná a vinutá. Jsou zde také vatovitá ložiska. Makula je edematózní. Pokud je okluze distálněji od makuly, její postižení je menší.
Diagnostika
Diagnostika se provádí stejnými metodami jako u retinálních arteriálních okluzí, tedy oftalmoskopií, fluorescenční angiografií a OCT.
Terapie
- Antikoagulační léčba warfarinem − brání vzniku neovaskulárního glaukomu.
- Panretinální koagulace argonovým laserem (léčba neovaskularizací).
- Intravitrální injekce anti-VEGF pro zamezení neovaskularizace.
- Steroidní injekce
Odchlípení sítnice
Podstatou odchlípení je odloučení sensorické části sítnice od pigmentového epitelu. Pokud dochází k odchlípení sítnice v periferii, centrální zraková ostrost nemusí být snížena. V případě, že se odchlípení šíří od makulární oblasti, vízus je výrazně zhoršen. Nejvíce se vyskytuje u dospělých (50−60 let), avšak děti mohou být také postiženy. Pacienti s těžší myopií a po operaci katarakt mají zvýšené riziko vzniku odloučení sítnice.
Klasifikace
- Primární
- rhegmatogenní (díra nebo trhlina v důsledku degenerace na sítnici)
- Sekundární
- trakční (vznik fibrózních pruhů ve sklivci a elevací sítnice např. po úraze, při proliferativní diabetické retinopatii, větší sklivcové krvácení, u nedonošených dětí)
- exsudativní tekutina (subretinální, při poškození pigmentového epitelu tumorem - maligní melanom cévnatky, nebo zánětem - uveitida)
Symptomy
- fotopsie (blesky, jitření) − pohyb sklivce
- muscae volitantes (tmavé šmouhy, až hemoftalmus) - zamlžené rozostřené vidění
- clona (tmavý stín) − výpadek zorného pole
Terapie
- laserová baráž, nebo uzavření ruptury našitím episklerální silikonové plombáže či bukláže
- kryogulace okrajů trhliny (vyvolání aseptického zánětu − vytvoření pevné jizvy)
- v některých případech volíme i pars plana vitrektomii (přitlačení pigmentového epitelu expanzivním plynem nebo silikonovým olejem)
Akutní chorioretinitida v makule
Ke ztrátě vízu dochází během několika dnů.
Příčiny
- toxoplazmóza
- metastázy ze vzdálených bakteriálních a virových infekcí
- autoimunitní reakce
Oftalmolog zjistí žlutobělavé ložisko na zadním pólu a zákaly ve sklivci. Přední segment je bez známek zánětu.
Terapie
Kortikosteroidy (Prednison)
Akutní glaukomový záchvat
Odkazy
Související články
Použitá literatura
- ROZSÍVAL, Pavel, et al. Oční lékařství. 1. vydání. Galén, Karolinum, 2006. 0 s. ISBN 80-7262-404-0.
- BOGUSZAKOVÁ, Jarmila a Šárka PITROVÁ. Akutní stavy v oftalmologii. 1. vydání. Praha : Galén, 2006. ISBN 80-7262-368-0.