Odchlípení sítnice

	Odchlípení sítnice
	Retinal detachment
	Amotio retinae
	; Trakční amoce
Klasifikace a odkazy
MKN	H33
MeSH ID	D012163
MedlinePlus	001027

Retina neboli sítnice je průhledná blána o síle od 0,1 do 0,25 mm vystýlající vnitřní stranu očního bulbu. Můžeme jí rozdělit na dvě základní části:

pars optica, která obsahuje světločivné buňky (tyčinky, čípky),
pars caeca, která vystýlá vnitřní stranu řasnatého tělesa a zadní plochu duhovky; na této části se obraz nepromítá jak již vyplývá z názvu caeca = slepá.

Obě části jsou odděleny linií pilovitého charakteru – ora serrata. Retina je volně přiložena k cévnatce a pevně lne jen v okolí papily a ora serrata. Vzhledem k embryonálnímu vývoji je rozdělena na stratum pigmentosum (pigmentový epitel) a neuroretinu. Vzhledem k patologiím popsaných u amoce je důležitá oblast macula lutea s fovea centralis, kde je místo nejostřejšího vidění.

Amoce[upravit | editovat zdroj]

Odchlípení sítnice je závažné onemocnění vratně i nevratně ohrožující visus. Spočívá v odloučení sensorické části od pigmentového epitelu, který zůstává fixován k cévnatce. Mezi neuroretinou a pigmentovým epitelem se hromadí tekutina - ze sklivcového prostoru (transsudát) nebo z cévnatky (exsudát). Amoce vždy znamená vážné narušení výživy pro fotoreceptory, na jejich obnově má podíl včasná diagnostika a léčba. Při delším trvání onemocnění končí slepotou. Dva základní typy amoce:

Primární rhegmatogenní (idiopatické, s trhlinou)[upravit | editovat zdroj]

Incidence zhruba 7–10 onemocnění na 100 000 obyvatel ročně,
predisponovaní jedinci – periferní degenerativní změny sklivce, retiny, cévnatky,
faktory patogenese – trhlina sítnice, tah odlučujícího se sklivce vpřed, adheze mezi smyslovým a pigment. epitelem,
rozlišujeme díry a trhliny – rozhodující je síla trakce sklivce, která je rozhodující u trhlin,
trhlina bez odchlípení – asymptomatická, léčba ambulantně laserem,
trhlina s odchlípením – symptomatická, nutné chirurgické řešení,
amoce je pacientem vnímána hlavně jako zvětšující se „clona“ postupující od periferie ke středu zorného pole,
pokud je amocí zasažena macula lutea výrazně se zhoršuje zraková ostrost,
25 % případů je způsobeno posttraumaticky,
predisponující faktory – ablace zadní plochy sklivce (jeho zkapalnění, typické pro vyšší věk), abnormální vitreoretinální adheze, mřížkovitá degenerace (oválně ekvatoriálně uložená ložiska ztenčené sítnice s bělavými liniemi), myopie (nejrizikovější faktor, 10x větší riziko než u heterotropa, emetropa), familiární výskyt, amoce druhého oka.

Sekundární (bez trhliny, nerhegmatogenní)[upravit | editovat zdroj]

Následek jiného očního onemocnění,
trakční – komplikace u perforujících poranění, krvácení do sklivce, diabetická retinopatie, okluze sítnicové žíly, Ealsovy choroby, terminální stádium retinopatie nedonošených,
exsudativní – hromadění transsudátu nebo exsudátu v subretinálním prostoru, nádor cévnatky, uveitidy, těhotenská retinopatie.

Rhegmatogenní amoce
Odchlípení sítnice – syndrom von Hippel-Lindau
CT – totální exsudativní odchlípení sítnice
Odchlípení sítnice – histologie

Léčba amoce[upravit | editovat zdroj]

Odchlípení sítnice se řeší výhradně chirurgicky. Základním principem je uzavření trhliny. Na včasné diagnostice a léčbě závisí funkční výsledek. Klasický postup se provádí zevní cestou tzv. episklerální plombáž, která tamponuje trhlinu přiblížením cévnatky a pigmentového epitelu k retině, eliminuje tah sklivce. Jako implantační materiál se používá např. silikonový kaučuk. U 10−15 % případů není tato léčba úspěšná. Dalším řešením je pars plana vitrektomie. Provádí se u komplikovanějších amocí. Často spojena s vnitřní tamponádou sítnice. Její přiložení zpět k pigmentovému epitelu se provádí pomocí expanzivního plynu nebo silikonového oleje. Plyn nevyžaduje další chirurgický zákrok, silikonový olej ano. Délka implantace oleje v bulbu je individuální (až 1 rok).

Indikace PPV – rhegmatogenní odchlípení s krvácení do sklivce, velké trhliny a trhliny zadního pólu oka. Léčba je spojena s pooperačními komplikacemi, mezi nejčastější patří katarakta, hyphema, nitrooční záněty. Do pooperační péče spadá prioritně monitorace nitroočního tlaku (jeho zvýšení – riziko glaukomu), polohování hlavy a aplikace očních kapek s antiseptickým účinkem. Po PPV by se měl pacient vyvarovat nárazům do hlavy a těžké fyzické práci.