Katarakta

Katarakta
Cataract
Katarakta
Rizikové faktory	DM 2. typu, kouření, alkohol a vystavování na slunci
Klasifikace a odkazy
MKN	senilní katarakta:H25jiné katarakty:H26,H28, vrozená katarakta:Q12.0
MeSH ID	D002386
OMIM	610019,604307
MedlinePlus	001001
Medscape	1210914

Katarakta (neboli šedý zákal) je onemocnění oka, přesněji čočky. Čočka má schopnost akomodace, umožňuje nám tak sledovat jak blízké, tak i vzdálené předměty. Slouží také jako přirozená ochrana před UV zářením.

Při šedém zákalu dochází ke zhoršení vidění vlivem zakalení čočky, kdy postižený vidí zamlženě (jako by se díval přes zamlžené či špinavé sklo). Dochází k chemickým změnám bílkovin, které tvoří čočku, kdy se jinak průhledná tkáň čočky začne zneprůhledňovat – „kalit“, což se navenek jeví jako zbělání či zešednutí prostoru zornice.

Dalšími příznaky bývá nepříjemné oslňování a zvýšená citlivost na silnější světlo. Barvy okolí nebývají tak syté jako na druhém oku. Může narůstat krátkozrakost, klesá schopnost ostrého vidění, dochází k postupnému omezování zorného pole. Při pohledu postiženým okem se mohou předměty zdát i zdvojené. Tento proces trvá měsíce až roky.

Katarakta je nejčastější příčinou léčitelné slepoty na světě.

• 

  Normální visus

• 

  Visus s kataraktou

• 

  Vrozená katarakta

• 

  Kortikální katarakta

• 

  Nukleární katarakta

• 

  Maturitní katarakta

Příčiny

Onemocnění má více příčin (tzv. multifaktoriální onemocnění).

Nejčastější příčinou bývá stárnutí (tzv. senilní katarakta) – většina operovaných šedých zákalů. Již ve věku nad 65 let je znát určitý stupeň zkalení čočky až u 50 % obyvatel a nad 75 let šedým zákalem trpí až 70 % obyvatel. Častěji bývají postiženy ženy.

Příčinou vzniku také bývá metabolické, systémové nebo oční onemocnění, např. cukrovka, zarděnky, toxoplazmóza, oční úraz, zánět duhovky, glaukom (zelený zákal) apod. Dále může vzniknout při dlouhodobém užívání léků, nejčastěji kortikosteroidů (u astmatiků, pacientů léčících se na různé druhy systémových zánětlivých onemocnění). Nakonec může vzniknout také jako pooperační komplikace např. po odchlípení sítnice. Zvláštní skupinou jsou vrozené katarakty.

Rizikové faktory

• Sluneční záření (UVB záření) a další záření
• Radiační působení
• Kouření a alkohol
• Genetická zátěž (výskyt v rodině ovlivňuje, zda šedý zákal nastoupí dříve nebo později)

Klasifikace

Rozlišujeme vrozenou kataraktu, získanou kataraktu a sekundární kataraktu.

Získaná katarakta se dělí na:

• Senilní kataraktu
• Traumatickou kataraktu (mechanické, chemické či radiační poškození)
• Komplikovanou kataraktu (komplikace jiné primární choroby oka, systémové choroby či farmakoterapie, viz výše)

K sekundární kataraktě může docházet jednotky let po operaci odstraňující zakalenou hmotu původní čočky (viz níže). Jedná se buďto o zakalení čočkového pouzdra (u 5–30 % pacientů) nebo o proliferativní typ sekundární katarakty, při kterém proliferují buňky původní čočky, které zůstaly pod pouzdrem.

Senilní katarakta

Senilní katarakta se objevuje po 50. roku života bez zjistitelné příčiny. V rozvinutých zemích je kvůli delší době života postižen a pro kataraktu operován každý třetí člověk.

Patogeneze není příliš jasná, v každém případě čočka během stárnutí tvrdne a ztrácí svou průhlednost. Důvodem mohou být změny koncentrace iontů, chemické změny čočkových proteinů nebo zvýšená hydratace.

Zakalení má různou intenzitu v různých částech čočky a jeho vývoj se liší v čase. Zakalená čočka má vyšší index lomu než čočka čirá, a zvyšuje se tak její optická mohutnost o několik dioptrií (myopický posun). Lidem, kteří trpí dalekozrakostí, se tak v důsledku tohoto jevu přechodně zlepšuje vidění do blízka.

Presenilní katarakta

Nastává už před 50. rokem života a je často spojená s diabetem, myotonickou dystrofií, atopickou dermatitidou nebo artritidou.

Dělení dle lokalizace

Senilní katarakta se dělí dle lokalizace na:

• Zadní subkapsulární – migrace a zvětšení epitelových buněk čočky v ekvatoriální části na zadní pól.
• Kortikální – vakuoly a klínovité zakalení v přední a zadní kortikální vrstvě, později homogenní zakalení kortikální vrstvy.
• Nukleární – zakalení jádra čočky, pacienti vidí hůře při intenzivním osvětlení kvůli mióze a průchodu světla pouze přes střed čočky
• Smíšená

Dělení podle intenzity zákalu

• Brunescetní – tmavohnědá
• Rubra – hnědočervená (progrese)
• Nigra – černá (další progrese)
• Intumescentní – husté zakalení s perleťovým leskem, redukuje zrakovou ostrost na světelnou projekci
• Matura – homogenní bílé zakalení s matným leskem, sklerotizace celé čočky
• Hypermatura (morganiana) – zkapalnění hmoty čočky, posun jádra dolů, zvlněné pouzdro, vápenaté soli v kortexu

Léčba

Léčba je pouze operativní a spočívá v nahrazení zakalené čočky tenkou umělou čočkou. Vzhledem k vysoké prevalenci v populaci s různorodou intenzitou postižení se k operaci přistupuje obvykle až v situaci, kdy zákal ovlivňuje běžné denní aktivity pacienta.

Operace se dnes provádí bezstehovou chirurgií speciálními řezy rohovky pod 3 mm v tzv. topické anestézii, kdy se aplikují anestetické kapky na rohovku a spojivku. Dochází ke znecitlivění oka, pacient je během operaci při plném vědomí. Zkalené jádro čočky se odstraní rozmělněním pomocí ultrazvuku a odsáním zbytků řízeným podtlakem − tzv. fakoemulzifikace. Do průhledného čočkového pouzdra se vkládá umělá nitrooční čočka vytvořená podle požadavků pacienta, která nahrazuje dioptrickou sílu původní čočky a umožňuje tak po operaci ostré vidění do konkrétní vzdálenosti (většinou do dálky) i bez brýlí (extrakapsulární extrakce). Potřebná optická mohutnost umělé čočky je určena před operací ultrazvukem (biometricky). Dříve používanou operativní metodou byla intrakapsulární extrakce, při které došlo k odstranění celé čočky.

Po operaci bývá vidění mírně zamlžené, avšak do čtyř až šesti týdnů tento efekt odezní.

Při oboustranné kataraktě se operace druhého oka vykonává s časovým odstupem několika týdnů (3–4), nikoli společně s prvním okem.

Po dvou letech od operace může dojít k opětovnému zamlžení vidění, které je následkem vazivových změn zadní kapsy čočky (sekundární katarakta, viz výše). Problém se řeší dodatečně velice krátkou ambulantní laserovou operací (laserová kapsulotomie).

Pokud není chirurgická léčba dočasně možná, lze po nějakou dobu podávat mydriatika.

Prevence

Brzkému nástupu šedého zákalu lze předcházet, ne však zcela zabránit. A to ochranou očí především před UV zářením a vyváženou stravou bohatou na antioxidanty (zpomalují stárnutí tkaní) – především vitamin A, C a E, které chrání čočku před působením oxidantů.

Odkazy

Související články

• Vrozená katarakta
• Sekundární katarakta
• Operace katarakty a komplikace
• Odchlípení sítnice

Externí odkazy

• Katarakta (česká wikipedie)
• Cataract (anglická wikipedie)

Cataract surgery – YouTube prezentace (anglicky) Pořad ČT: Diagnóza – Šedý zákal

Použitá literatura

• KRAUS, Hanuš, et al. Kompendium očního lékařství. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 1997. 341 s. ISBN 80-7169-079-1.