Haemophtalmus
Jako hemoftamus označujeme krvácení do sklivce.
Patogeneze
Hemoftalmus vzniká nejčastěji při patologické novotvorbě cév sítnice či papily zrakového nervu. Příčinou neovaskularizace bývá často chronická hypoxie sítnice, která vede k tvorbě vazoproliferačního faktoru. Nejčastěji vzniká při DM, Ealesově chorobě, okluzi centrální retinální vény, vaskulitidách i retinopatii nedonošených dětí.
Jiným důvodem hemoftalmu může být celková choroba − AH, AS, SAK, leukémie, hemofilie, trombocytopenie nebo úraz oka − traumatické krvácení sítnicových cév nemusí být jen pro jejich přímé mechanické poškození, ale také v důsledku trhlin retiny při rhegmatogenním odchlípení.
Klinický projev
Podoba hemoftalmu se různí podle velikosti a zdroje krvácení i stavu sítnice. Nejčastější jsou hemoragie intravitreální, kdy koagula postupně sedimentují. Retrovitreální hemoragie jsou ohraničené s vodorovnou hladinkou. Pacienti popisují zákaly padajících sazí či závojů, prakticky může ale dojít až ke slepotě. Resorpce bývá značně pomalá (měsíce až roky).
Terapie
Metodou léčby je pars plana vitrektomie.
Odkazy
Související články
Zdroj
- ROZSÍVAL, Pavel, et al. Oční lékařství. 1. vydání. Galén, Karolinum, 2006. 373 s. ISBN 80-7262-404-0.
