Nepřímá parasympatomimetika
Feedback

Z WikiSkript

(přesměrováno z Inhibitory acetylcholinesterasy)

Mechanizmus účinku reversibilných a irreversibilných AChE inhibítorov.

Nepřímá parasympatomimetika jsou látky, které inhibují acetylcholinesterázu (AChE). Nepůsobí na receptor, ale inhibicí AChE zvýší množství acetylcholinu v synapsi. Využívá se při pooperační atonii, k vyvolání miózy a snížení nitroočního tlaku, ke zvýšení stimulace na nervosvalové ploténce (při léčbě Myasthenia gravis).

Účinkují jak na nikotinový receptor (N), tak na muskarinový receptor (M).[1] Rozlišujeme:

  1. Krátkodobé inhibitory AChE (reverzibilní);
  2. Dlouhodobé inhibitory AChE (ireverzibilní).

Nežádoucí účinky[upravit | editovat zdroj]

Nadměrná stimulace CNS acetylcholinem může vést ke zmatenosti, ataxii, křečím a eventuálně ke kómatu. Nadměrná stimulace N receptoru v sympatických gangliích může vést k paradoxnímu zvýšení krevního tlaku a tachykardii.

Krátkodobé inhibitory acetylcholinesterázy[upravit | editovat zdroj]

Používají se k léčbě:

  1. Myasthenia gravis.
  2. Antidotum pro kompetitivní periferní myorelaxancia.
  3. Pooperační atonie GIT a močového měchýře.
  4. Miotikum a antiglaukomatikum.

Fysostigmin[upravit | editovat zdroj]

Neostigmin[upravit | editovat zdroj]

  • Neprochází hematoencefalickou bariérou.
  • Využití při myasthenia gravis (zvyšuje ACH na nervosvalové ploténce).
  • Antidotum blokátorů ploténky (myorelaxancia).

Edrofonium[upravit | editovat zdroj]

  • Velmi rychlý nástup účinku.
  • Využívá se k diagnóze myasthenia gravis (stav se po podání zlepší, pacient byl poddávkován a je třeba zvýšit dávku).

Dlouhodobé inhibitory acetylcholinesterázy[upravit | editovat zdroj]

Používají se k léčbě demence při Alzheimerově nemoci.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Alzheimerova choroba/Inhibitory cholinesteráz.

Další mají toxikologický význam – organofosfáty.

Intoxikace organofosfáty[upravit | editovat zdroj]

  • Probíhá rychle.
  • Trvale fosforylují ACHE.
  • Projevuje se jako nauzea, křeče, zvracení, zvýšená salivace, bradykardie, slzení, anorexie, slabost kosterních svalů, snížené dýchání až smrt (zástava dechu či zhroucení oběhu).

Terapie intoxikace organofosfáty[upravit | editovat zdroj]

  • Zamezení vstřebávání.
  • Řízené dýchání, protikřečová léčba.
  • Podání atropinu (blok M receptorů).
  • Preventivně krátkodobé inhibitory (Neostigmin).
  • Reaktivace cholinesterázy – oximy.

Oximy[upravit | editovat zdroj]

Jsou schopné navázat organofosfát, který má všechny postranní struktury, a odtrhnout ho od ACHE. Jakmile je ztratí, dojde ke kovalentní vazbě s ACHE, vazba je ireverzibilní. Musí se oximy podat včas (např. trimedoxim, pralidoxim).


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. 2. vydání. Praha : Triton, 2001. ISBN 80-7254-181-1.
  1. MANIATIS, Stavros, Emanuel F. FRITSCH a Joseph SAMBROOK. Molecular Cloning: A Laboratory Manual. Cold Spring Harbor Protocols [online]. 2013, roč. 2013, no. 5, s. 315-335, dostupné také z <https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3648782/>. ISSN 1559-6095.