Sympatolytika
Sympatolytika jsou léky tlumící činnost sympatického nervového systému. Přímým i nepřímým působením blokují adrenergní reakce. Rozdělujeme je na alfa a beta sympatolytika dle toho, které receptory blokují.
Přímo působící sympatolytika[upravit | editovat zdroj]
Alfa-sympatolytika[upravit | editovat zdroj]
Nejdéle používáme námelové alkaloidy. Indikací je nejčastěji porucha periferního prokrvení, hypertenze, plicní edém a jako premedikace před anestezií.
Neselektivní alfa-sympatolytika[upravit | editovat zdroj]
- Blokují alfa-1 i alfa-2 receptory
- syntetická alfa-sympatolytika jsou tolazolin, fentolamin, fenoxybenzamin
- námelové alkaloidy se dříve používaly na migrény, dihydroergokristin
- syntetické: stimulace HCl, na feochromocytom, léčba retence moče
Alfa-1-sympatolytika[upravit | editovat zdroj]
- snižují krevní tlak
- používají se u hypertenze a srdečního selhání, obstrukce močových cest, hyperplazie prostaty
- používané látky jsou prazosin, terazosin, metazosin, urapidil, indoramin, alfuzosin
Alfa-2-sympatolytika[upravit | editovat zdroj]
- používanou látkou je yohimbin
- zvyšuje výdej noradrenalinu, má vazodilatační účinky v oblasti pánve
- používá se u poruch erekce (psychického rázu)
Beta-sympatolytika[upravit | editovat zdroj]
Mechanismus účinku sympatolytik je v omezení vlivu sympatiku na srdce (snížení síly a frekvence, snížení vodivosti, snižují tak spotřebu kyslíku myokardem). Dále také antagonizují nepříznivý efekt sympatiku na lipolýzu a glykogenolýzu.
Indikace[upravit | editovat zdroj]
- hypertenze – dlouhodobě zlepšují prognozu díky regresi hypertrofie levé komory
- arytmie
- angina pectoris
- glaukom, feochromocytom, prevence migrény...
Nežádoucí účinky[upravit | editovat zdroj]
Dochází k změnám hladin plazmatických lipidů, bronchokonstrikci, alergie, arytmie. Při náhlém vysazení může dojít k tzv. rebound fenoménu (rychlé zvýšení krevního tlaku).
Rozdělení[upravit | editovat zdroj]
Beta-sympatolytika dělíme na selektivní a neselektivní. Dále je dělíme dle přítomnosti vnitřní sympatomimetické aktivity (VSA).
Neselektivní beta-sympatolytika bez VSA
Řadíme sem propranolol, sotalol a metipranol.
Neselektivní beta-sympatolytika s VSA
Řadíme sem pindolol a bopindolol.
Selektivní beta-1-sympatolytika
Jsou velice důležité zejména pro užití při angině pectoris a hypertenzi. Mají méně nežádoucích účinků. Řadíme sem látky bez VSA (atenolol, metoprolol, betaxolol, esmolol) a látky s VSA (acebutol, celipropol).
Selektivní beta-2-sympatolytika
Tato léčiva jsou spíše jen experimentální.
Patří sem bisoxamin.
Alfa/Beta − kombinovaná sympatolytika[upravit | editovat zdroj]
Patří sem labetalol, karvedilol, delevalol
Nepřímo působící sympatolytika[upravit | editovat zdroj]
Řadíme sem tři skupiny látek:
- falešné prekurzory – alfa-methyldopa
- látky vedoucí k depleci katecholaminů – reserpin
- látky blokující uvolňování katecholaminů z nervových zakončení – guanetidin, guanadrel a bretylium
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. 2. vydání. Praha : Triton, 2001. 520 s. ISBN 80-7254-181-1.