Parasympatomimetika
Obecné vlastnosti[upravit | editovat zdroj]
Parasympatomimetika napodobují účinky, které vznikou podrážděním parasympatiku. Jsou to látky, které působí na tři typy muskarinových receptorů (M-receptory). Jejich účinek je podobný acetylcholinu. Můžeme je proto také nazvat synergisty acetylcholinu na M receptorech. Většina parasympatomimetik jsou neselektivní látky, které můžeme využít v terapii některých nemocí.
Rozdělení[upravit | editovat zdroj]
Parasympatomimetika můžeme rozdělit na dvě velké skupiny a to:
- Přímá parasympatomimetika – přímo působící, stimulují M receptory.
- Nepřímá parasympatomimetika – nepřímo působící, blokují ACHE (acetylcholinesterázu) a tím zvyšují množství neurotranstmiteru (ACH).
Účinky[upravit | editovat zdroj]
PSM mají nejvýraznější účinky v oblasti hladkého svalstva. Využívají se ke zvýšení tonu a motility GIT. Nepřímo působící PSM zlepšují stav u myasthenia gravis.
Nežádoucí účinky[upravit | editovat zdroj]
Při užití se můžou projevit nežádoucí účinky průjem, zvracení,nauzea, žaludeční křeče, pocení, mióza, zvýšená salivace.
Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]
Neužívat při obstrukci močových cest!
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. 2. vydání. Praha : Triton, 2001. ISBN 80-7254-181-1.