Parasympatolytika
Parasympatolytika jsou látky, které antagonizují účinky podráždění parasympatiku. Tohoto účinku dosahují reverzibilní blokádou muskarinových receptorů parasympatiku. Typickým příkladem je atropin.
Farmakologické účinky[upravit | editovat zdroj]
Žlázová sekrece:
- snížení sekrece slinných, slzných, potních a bronchiálních žlaz.
Oko:
- dilatace pupily,
- paralýza akomodace,
- zvýšení nitroočního tlaku,
- snížení lakrimace.
Kardiovaskulární systém:
- snížení účinků n. vagus na srdce,
- zvýšení srdeční frekvence.
Dýchací systém:
- bronchodilatace,
- inhibice mukociliární funkce.
Trávící ústrojí:
- relaxace dutých orgánů,
- snížení motility a tonu.
CNS:
- dle typu stimulační i inhibiční účinky,
- ovlivnění extrapyramidového systému,
- mohou zvyšovat teplotu,
- snížení třesu a svalové rigidity.
Klinické využití[upravit | editovat zdroj]
- spazmolytika – jsou upřednostňovány látky s kvartérním dusíkem,
- bronchodilatancia – výhodou je, že se účinek nesnižuje s dlouhodobým podáváním,
- antiarytmika – léčiva volby u bradyarytmií,
- ke snížení žlázové sekrece,
- mydriatika – slouží k vyšetření očního pozadí,
- premedikace před celkovou anestezií – blokáda nežádoucích vagových reflexů
- antiemetika – především u kinetóz, pro tuto indikaci však dnes žádná parasympatolytika registrována nejsou,
- antiparkinsonika – jsou účiná proti třesu, slouží však pouze jako doplňková terapie,
- při otravě organofosfáty nebo přímými muskariniky,
- podání atropinu při terapii myastenia gravis antagonizuje nežádoucí účinky inhibitorů acetylcholinesterázy.
Nežádoucí účinky[upravit | editovat zdroj]
Také vyplývají z blokády M receptorů. Jsou to:
- sucho v ústech,
- hypertermie vzniklá zábranou pocení,
- účinky na oko: zvýšení nitroočního tlaku (glaukom), mydriáza, cykloplegie,
- účinky na srdce: tachykardie, parasymaptolytika mohou vyvolat záchvat anginy pectoris či zhoršit srdeční selhávání,
- GIT nežádoucí účinky: především zácpa,
- močové cesty: obtíže při močení, retence moči,
- CNS: stimulace, může vést k halucinacím, křečím, komatu.
Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]
- glaukom,
- benigní hyperplazie prostaty, retence moči,
- atonie střev,
- tachykardie,
- ischemická choroba srdeční (relativní KI, ale je na místě opatrnost).
Lékové interakce[upravit | editovat zdroj]
Lékové interakce nastávají s léčivy, která mohou potencovat antimuskarinový účinek. Mezi taková patří antihistaminika, neuroleptika, antidepresiva, chinidin nebo antiparkinsonika.
Terapeuticky používaná parasympatolytika[upravit | editovat zdroj]
Látky s terciárním dusíkem[upravit | editovat zdroj]
Vyznačují se dobrou absorbcí a distribucí do CNS.
Atropin[upravit | editovat zdroj]
Je to přirozený alkaloid. Podává se především u bradyarytmií, před celkovou anestezií, při intoxikaci inhibitory acetylcholinesterázy, spazmolytikum trávicích a močových cest.
Skopolamin[upravit | editovat zdroj]
Je to přirozený alkaloid podobný atropinu. Do CNS prostupuje snadněji než atropin. Vyvolává útlum CNS. Skopolamin se vyznačuje účinky antiemetickými, dnes v ČR však není registrován.
Homatropin[upravit | editovat zdroj]
Je to ester kyseliny mandlové s tropinem. Využití je nejvíce v očním lékařství.
Benzatropin a biperiden[upravit | editovat zdroj]
Jsou indikovány při parkinsonismu jako doplňková terapie.
Parasympatolytika s kvarterním dusíkem[upravit | editovat zdroj]
Mají silný spazmolytický účinek. Kvůli přítomnosti kvartérního dusíku nepronikají do CNS, pro svou nízkou absorbci z GIT musí však být podávána parenterálně. Používají se u funkčních poruch trávícího a močového ústrojí nebo inhalačně jako bronchodilatancia.
Zástupci[upravit | editovat zdroj]
- ipratropium – neselektivní muskarinový antagonista, účinek trvá 4–6 hodin, bronchodilatans,
- tiotropium – dlouhodobě účinný M1 a M3 antagonista – účinek trvá 24–36 hodin, používá se také jako bronchodilatans,
- butylskopolaminium (N-butylskopolamin) – používá se k relaxaci svaloviny trávícího traktu, urogenitálního traktu či močového měchýře.
Látky používané při inkontinenci:
Další zástupci:
Selektivní parasympatolytika[upravit | editovat zdroj]
Zástupcem je pirenzepin. Zlepšuje mikrocirkulaci v žaludeční sliznici. Použití je převážně při žaludečních vředech, vředech dvanáctníku a dalších gastropatiích.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- MLADĚNKA, Přemysl. Parasympatomimetika, nikotin, parasympatolytika - seminář [přednáška k předmětu Farmakologie, obor Farmacie, FaF HK UK v Praze]. Hradec Králové. 13. 4. 2011.
Doporučená literatura[upravit | editovat zdroj]
- LINCOVÁ, Dagmar, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 1. vydání. GALÉN, 2002. 601 s. ISBN 80-7262-168-8.