Typy vazeb mezi atomy

Mezi atomy se vytvoří vazba jen tehdy, když má nově vzniklá molekula nižší energii (vyšší stabilitu) než původní atom. Vnitřní elektrony jsou zpravidla vazbou nedotčeny. Molekula jako celek podléhá Pauliho principu, pokud by tedy byly atomy nuceny přemístit své elektrony do vyšších energetických stavů, k jejich vzájemné interakci nedojde. V praxi to znamená, že reagují jenom elektrony valenčních vrstev atomu, tj. z nejvrchnější elektronové slupky.

Iontová vazba – NaCl

Iontová vazba

Při vzájemném přiblížení může elektron přejít z jednoho atomu do druhého a vzniklé ionty se přitahují -> vazba tvořena coulombickými přitažlivými silami a vzdálenost mezi atomy je větší než součet jejich poloměrů. Vazba je to tzv. nenasycená, tzn. počet iontů, které se navzájem přitahují není omezený => vznik krystalů. V polárním rozpouštědle se vazba rozruší a látka se rozpustí. Viz Iontová vazba.

Kovalentní vazba

Kovalentní vazba – H₂

Jedna nebo více dvojic elektronů v této vazbě patří oběma atomům (sdílení elektronů, vazba na krátkou vzdálenost). Vazba je velmi silná, pokud jsou ve dvojici elektronů spiny antiparalelní. Vazby se mohou účastnit jen elektrony z vnější a ne zcela nasycené slupky. V případě této vazby není elektrický náboj v molekule rozložen symetricky a molekula má tak charakter dipólu. K čistě kovalentní vazbě dochází např. v molekule H₂.

Odkazy

Související články

• Koordinačně kovalentní vazba

Zdroj

• KUBATOVA, Senta. Biofot [online]. [cit. 2011-01-31]. <https://uloz.to/!CM6zAi6z/biofot-doc>.