Dietoterapie

Z WikiSkript

Nutriční pyramida

Úvod[upravit | editovat zdroj]

Dietoterapie neboli léčba dietou je významnou součástí léčby. Historicky byla léčba dietou dokonce jedním z nejvýznamnějších léčebných postupů. Zejména v dobách, kdy byla medicína jen spekulativní a empirickou vědou, byla dietní léčba součástí každého terapeutického doporučení. Část efektu takové léčby byla jistě typickým placebo efektem. Farmakoterapie minulosti však měla také principy často velmi pochybné. Právě dietní postupy a úsilí o změnu životního stylu byly pravděpodobně v historii medicíny nejvíce efektivní v léčbě i prevenci většiny nemocí.

Dnes je postavení dietologie jiné. Nemoci léčíme mnoha moderními léčebnými postupy, především farmakoterapií či chirurgicky. Význam diety v léčbě a prevenci nemocí se postupně mění. Onemocnění je tak možno z tohoto hlediska rozdělit na 3 skupiny:

  1. nemoci, kde má dieta stále zásadní význam a onemocnění bez dietní edukace léčit nelze;
  2. nemoci, kde dieta je stále v léčbě důležitá, ale jejího významu ubývá;
  3. nemoci, kde dietní léčba svůj význam ztratila a je snad jen doplňková.

ad 1.[upravit | editovat zdroj]

Do první skupiny, kde bez diety nemoc prakticky léčit nelze, patří např. léčba obezity, cukrovky, podvýživy, nemocí pankreatu, celiakie, fenylketonurie, potravinových alergií, laktázové insuficience, střevních zánětů idiopatických i infekčních, pooperačních stavů po výkonech na trávicím traktu. Samostatnou oblastí je pak enterální výživa, jejíž význam výrazně stoupá a omezuje v nemocnicích léčbu parenterální. Tato a další problematika klinické výživy prováděné sondou či parenterálně stojí částečně již mimo klasickou dietologii.

Do skupiny dietních postupů, které jsou pro medicínu zásadní, patří stále i preventivní dietní postupy bránící vzniku aterosklerózy a eliminace nádory vyvolávajících vlivů v dietě. Významná jsou i dietní opatření doporučovaná těhotným a při výživě dětí.

ad 2.[upravit | editovat zdroj]

Do skupiny onemocnění, kde význam diety významně poklesl, patří však stále mezi léčebná opatření, spadá např. léčba dny, hypertenze, dyslipoproteinemií, otoků, nedostatku železa a vápníku, dieta u ledvinných onemocnění, dieta u onemocnění žaludku, žlučníku i jater a léčba avitaminóz. U těchto skupin nemocí umíme často zasáhnout efektivněji jinou léčbou. Lze podávat účinnou farmakoterapii, resp. suplementaci chybějících faktorů v lékové formě.

ad 3.[upravit | editovat zdroj]

Dietologie ztratila význam v léčbě neurologických onemocnění, např. u epilepsie, neexistují dostatečné důkazy o jejím efektu o pokročilých stadií maligních onemocnění a ztratila na významu dietní opatření u autoimunitních onemocnění. Velmi sporná jsou dietní opatření u onemocnění kloubních a pohybových.

Dietní systém[upravit | editovat zdroj]

Život je dlouhý a pobyt v nemocnici většinou krátký. Dietní systémy nemocnic mají tedy význam zejména výchovný. Nemocný se naučí se svou nemocí žít. Význam ambulantní edukace a diskuse nad konkrétním jídelníčkem nemocného s nutričním terapeutem v diabetologické, obezitologické, gastroenterologické poradně či u praktického lékaře má větší smysl. Dietní systém nemocnic je však i součástí léčby řady nemocí zejména v období kolem operace. Systém se v minulosti mnohokrát měnil s rozvojem poznatků o výživě. Dietní systém dnes není závazný a je používán pouze jako doporučení. Dietní léčba v nemocnicích se týká nejen diet, ale i výživy do sondy, parenterální výživy infuzní i tzv. sipping (popíjení) nutričních přípravků.

Nemocnice musí zajistit nejen technologickou přípravu diety, ale i její distribuci a odborný kontakt s nemocným. I v rámci diet by měl být nemocnému po konzultaci s nutričním terapeutem (dříve dietní sestrou) umožněn výběr jídel.

Značení diet je dnes obvykle následující[upravit | editovat zdroj]

  • Dieta NPO (N) – Nic Per Os (Nic) - Nemocný bude o hladu
  • Dieta 0S – čajová – čaj neslazený nebo slazený; u nemocných s nemožností příjmu per os.
  • Dieta 2 – šetřící; u nemocných s poruchami trávicího traktu, u nemocných ve stresových a zátěžových stavech, např. při akutním cévním onemocnění.
  • Dieta 3 – základní, racionální strava; u dospělých pacientů a starších dětí, kteří nevyžadují dietní omezení.
  • Dieta 4S – s vyloučením volného tuku; u nemocných s akutním zánětem slinivky břišní a záněty žlučníku v období převodu na příjem ústy.
  • Dieta 4 – s omezením tuku; u chronických onemocnění jater, slinivky a žlučníku, obvykle po převodu z přísnější 4S.
  • Dieta 5 - bezezbytková - při onemocnění dolní části GIT
  • Dieta 6 – nízkobílkovinná; u nemocných s chronickým selháváním ledvin.
  • Dieta 8 – redukční; u nemocných s obezitou nevyžadujících šetřící úpravu diety, u nemocných s hyperlipoproteinemií, u obézních diabetiků 1. a 2. typu, obvykle obsahuje stále přes 5 000kJ na den a je tedy poměrně málo přísná.
  • Dieta 9 – diabetická; u nemocných s DM 1. typu a u diabetiků 2. typu bez potřeby redukovat.
  • Dieta 9S – diabetická šetřící; diabetická varianta šetřící diety.
  • Dieta 10 – neslaná; obvykle již není součástí dietního systému, neboť všechny diety se primárně připravují bez příměsi soli a dle potřeby se dosolují.
  • Dieta 11 – výživná; u nemocných s vyšší energetickou potřebou a snahou o vzestup hmotnosti.
  • Dieta 12 – batolecí; u dětí od 1,5–3 let věku.
  • Dieta 13 – dětská; u dětí od 3–15 let.
  • Dieta BLP - bezlepková; u nemocných, kteří trpí nesnášenlivostí lepku (celiakie).
  • Dieta dialyzační s nízkým obsahem fosforu; u nemocných léčených hemodialýzou, peritoneální dialýzou.

Obvykle dnes existují i vegetariánské varianty diet.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Dietoterapie&oldid=288011“