Vědecké a politické problémy v dietologii

Biopotraviny a geneticky modifikované potraviny

 Podrobnější informace naleznete na stránce Geneticky modifikované potraviny.

Některé problémy současné dietologie jsou spíše problémy politickými (snaha zvýhodnit či znevýhodnit některé producenty) či názorovými (snaha neohrožovat životní prostředí). Tyto názory se neopírají vždy o vědecké podklady. Správné by například bylo omezovat potraviny nezdravé a zvýhodňovat zdravé.

Pohled na zdravé a nezdravé potraviny je ale například rozdílný v Evropě a Americe. Spojené státy začaly např. označovat na potravinách obsah aterosklerózu vyvolávajících tzv. transmastných kyselin na potravinách. Evropa to zatím neprovádí. Jde přitom o jedny z nejvíce škodlivých (aterogenních) látek a jejich obsah např. v některých čokoládách a polevách je značný.

Ve Spojených státech a i v dalších zemích se užívají geneticky modifikované rostliny. Ty nemohou lidskému organizmu nijak škodit, ale lidé se jich často bojí. V Evropě se prodávají zatím málo (v poslední době například některé rostlinné oleje). Jde přitom o efektivněji a ekologicky čistěji pěstované rostliny pro potravinářství, které například méně alergizují.

Evropa naopak zažívá nesmyslný boom tzv. biopotravin vyráběných bez průmyslových hnojiv, bez prostředků proti škůdcům a bez konservačních přísad. Jejich produkce je paradoxně složitější a zcela jistě více zatěžuje přírodu. Většina konservačních látek v potravinách má za sebou desítky let používání a monitorování jejich vlivu na člověka. V medicíně se může stát vše, ale že by náhle byla prokázána škodlivost jejich konzumace je velmi nepravděpodobné. Škodlivost konzervačních látek se připouští jen u malých dětí. Jistě je více pravděpodobné, že by mohl mít závažné vedlejší účinky třeba lék, užívaný a v klinických zkouškách testovaný třeba jen deset let. Naopak je jisté, že i ten, kdo jí drahé biopotraviny a utrácí tím za potraviny více než ostatní, přijímá spoustu škodlivin, které vznikají stejně v biopotravině jako v potravině běžné nevhodnou domácí úpravou například pečením či smažením. Pojem biopotravina se nevztahuje jen na obilniny, mléko či ovoce, ale i třeba na masité výrobky. S názvem biopotraviny je přitom možné konzumovat i potraviny zcela prokazatelně škodící lidskému zdraví jako uzeniny či tučné vepřové. Kuriózní je tak například pojem biošpekáček či smažený řízek připravený z biomasa. Rozumnější je tedy dbát na zdravou přípravu potravin a nezabývat se tím, zda potravina je biopotravinou.

Funkční potraviny

 Podrobnější informace naleznete na stránce Funkční potraviny.

Pojem funkční potraviny je relativně nový a ne zcela jasně definovaný. Obvykle se za funkční potraviny považují potraviny, které mají kromě své nutriční (výživové) hodnoty příznivý účinek navíc. Pojem je často zneužíván a funkční význam je přikládán mnoha potravinám, které jasný efekt nemají. Funkční efekty také mohou být rychlé (ve dnech či týdnech), nebo dlouhodobé (léta a desetiletí). V úzkém slova smyslu je funkční potravinou třeba jodizovaná sůl nebo margarín, obohacený rostlinnými steroly snižujícími cholesterol. V širším slova smyslu je funkční potravinou ovoce a zelenina, neboť snižují výskyt aterosklerózy a nádorů. Pojem funkční potraviny bude nabývat na významu, pravděpodobně však budou připravovány cílenými genetickými či výrobními modifikacemi.

Polychlorované bifenyly

Polychlorované bifenyly a řada dalších strukturálně podobných látek představují závažnou kontaminaci potravin. Jsou lipofilní a v tělesném tuku dlouho setrvávají. Známé byly aféry s kontaminovaným masem kuřat v Belgii v roce 1999. Vyšší kontaminace z tepelných výměníků byla i na Slovensku. Kontaminaci prostředí lze nejlépe sledovat vyšetřováním mateřského mléka, v němž množství těchto látek trvale klesá a česká populace již těmito látkami není významně zasažena. Bifenyly působí také na receptory, mohou fungovat jako endokrinní disruptory i jako kancerogeny. Z potravin je největší zamoření v rybách, masu a mléce. Více polychlorovaných bifenylů kumulují ryby dravé, jež se nedoporučují zejména těhotným ženám. Ostatní ryby jsou při běžné konzumaci neškodné.

Odkazy

Související články

• Dietoterapie
• Biopotraviny
• Geneticky modifikované potraviny

Zdroj

• SVAČINA, Štěpán. Dietologie a klinická výživa [online]. [cit. 2012-03-15]. <https://el.lf1.cuni.cz/p66466615/>.