Placebo
Placebo je objektivně neutrální látka, která vyvolává fyziologickou odpověď. Má vliv na symptomy či onemocnění, ačkoliv nemá specifický vztah k tomu, co by měla léčit. K ozdravným procesům dojde pravděpodobně na základě sugesce (ovlivňování myšlení či představ). Můžeme ho také vysvětlit pomocí jednoduchého podmiňování, kde se tvoří mezi podáváním léku a pocitům úlevy.
Účinek léku je daný jednak jeho stránkou chemickou (aktivní látkou), ale také zde hraje roli sugestivní faktor - placebo. Při testování nových léků se sleduje, jak je nově vyvíjená látka účinná oproti placebu. Nejvýrazněji se projevuje při mírnění bolestí a při úzkostech. Vzhledem k nynějším právním úpravám není použití placeba dovoleno, výjimkou však jsou kontrolované studie se souhlasem pacienta. [1]
Nocebo[upravit | editovat zdroj]
Jedná se také v podstatě o placebo-efekt, avšak nocebo zdravotní stav pacienta zhoršuje. Jako příklad můžeme uvést studii z roku 1987.[2] Zkoumali efekt informovaného souhlasu na možné vedlejší účinky léků. Jedna skupina pacientů byla na tyto vedlejší účinky upozorněna, druhá nikoliv. U první skupiny se vedlejší účinky objevovali šestkrát častěji.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ TELEC, Ivo. Zdravotní služby a placebo: porozumění, nebo zamlžení problému? [online]. [cit. 2020-10-17]. <https://zdravotnickepravo.info/zdravotni-sluzby-a-placebo-porozumeni-nebo-zamlzeni-problemu/>.
- ↑ MYERS,. The consent form as a possible cause of side effects [online]. [cit. 2020-10-17]. <https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/3621780/>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- JAN, Vymětal,. Lékařská psychologie. - vydání. PORTÁL s. r. o., 2008. 400 s. ISBN 9788071787402.
- HONZÁK, Radkin. Psychosomatická prvouka. - vydání. Vyšehrad, 2017. 335 s. ISBN 9788074299124.
