Krevní obraz
(přesměrováno z Celkový krevní obraz)
(Celkový) krevní obraz (KO) je běžné screeningové vyšetření. Provádí se při každém příjmu do nemocnice, stejně jako při podezření na hematologické nebo vážnější infekční onemocnění.
Součásti KO:
- Leukocyty (Leu, WBC) + tzv. diferenciál, tj. percentuální zastoupení lymfocytů, monocytů, neutrofilních, bazofilních a eosinofilních granulocytů.
- Erytrocyty (Ery, RBC).
- Parametry erytrocytů, tj. jejich objem (MCV), obsah hemoglobinu v buňce (MCH), jeho koncentrace v buňce (MCHC), distribuční šíře objemu erytrocytů (RDW).
- Obsah hemoglobinu na objem krve (Hb) a hematokrit (Hct).
- Trombocyty (Tr, PLT).
Postup a použité metody[upravit | editovat zdroj]
Žilní krev je odebrána do zkumavky s EDTA. Počty a relativní zastoupení jednotlivých buněčných řad jsou analyzovány za pomocí průtokové cytometrie. Průtoková cytometrie určí nejenom množství buněk jednotlivých buněčných typů v jednotce objemu, ale také objemy daného typu. Některé abnormální buňky mohou být identifikovány nepřesně (schistocyty, nezralé a leukemické formy leukocytů). V případě podezření na přítomnost abnormálních buněčných typů je nutné vyhodnocení pod mikroskopem zkušeným laboratorním pracovníkem (tzv. „manuální“ diferenciál). Hb koncentrace je určena s použitím kolorimetrie (= absorpční spektrometrie). Hct je stanoven po centrifugaci vzorku jako poměr (procentuální hodnota) kondenzovaného („namačkaného“) objemu buněčných elementů (Ery + Leu + Tr) vzhledem k celkovému objemu. Parametry erytrocytů (MCV, MCH, MCHC) jsou vypočítány pomocí jednoduchých rovnic.
Fyziologické hodnoty[upravit | editovat zdroj]
| Parametr | Muži | Ženy | Jednotka a komentář |
|---|---|---|---|
| Ery | 5±0,7 | 4,6±0,7 | × 106/µl (= 1012/l) |
| Hb | 150±20 | 140±20 | × g/l (také se vyjadřuje g/dL) |
| Hct | 0,46±0,06 | 0,43±0,06 | (nebo × 100 v procentech) |
Retikulocyty: 0,5–1,5 %
- Odráží dynamiku změn v počtu erytrocytů. Snížené hodnoty obvykle znamenají anémii z nedostatečné produkce, zatímco zvýšené hodnoty anémii ze zvýšených ztrát.
| Parametr | Výpočet | Hodnota |
|---|---|---|
| MCV | Hct/Ery | 90±5 fL |
| MCH | Hb/Ery | 31±3 pg |
| MCHC | MCH/MCV = Hb/Hct | 34±3 g/dl |
MCV (mean corpuscular volume, střední objem erytrocytu),
- dělí anémie na mikrocytární, normocytární a makrocytární.
MCH (mean corpuscular hemoglobin, průměrné množství Hb v buňce),
- dělí anémie na hypochromní a normochromní.
MCHC (mean corpuscular hemoglobin concentration, střední koncentrace Hb v erytrocytech).
RDW (distribuční šíře erytrocytů): 11,5–14,5 %,
- podává přehled o variabilitě ve velikosti červených krvinek (anizocytóze).
Leu: 4000–10 000/µl (děti asi o 25 % více, batolata – asi o 50 % více)
- Diferenciální rozpočet leukocytů:
- Neutrofily: 30–85 % (děti méně);
- Lymfocyty: 20–40 % V absolutním počtu: 1500–4000/µl (děti více, až 10 000);
- Monocyty: 1–12 %;
- Eozinofily: 3±3 %;
- Bazofily: 1±1 %.
Trombocyty: 150 000–350 000/µl
Nomenklatura změn počtu buněk v KO[upravit | editovat zdroj]
| Buněčný typ | Vzestup | Pokles |
|---|---|---|
| Erytrocyty | polyglobulie / polycytémie | anémie |
| Leukocyty | leukocytóza | leukopenie |
| lymfocyty | lymfocytóza | lymfocytopenie |
| granulocyty | granulocytóza | granulocytopenie až agranulocytóza |
| neutrofily | neutrofilie | neutropenie |
| eozinofily | eozinofilie | eozinopenie |
| Trombocyty | trombocytóza | trombocytopenie |
| Všechny řady | pancytopenie |
Příčiny změn v krevním obraze[upravit | editovat zdroj]
Červená krevní řada[upravit | editovat zdroj]
| Parametr | Zvýšen | Snížen[1] |
|---|---|---|
| Hemoglobin | polycytémie, pobyt ve výškách, stavy spojené s hypoxií, nádory produkující erytropoetin (např. karcinom ledviny), stresové stavy, kuřáctví, dehydratace | anémie, hemolýza, renální insuficience, krevní ztráty, aplázie dřeně, léky (chloramfenikol, zlato), gravidita (převládá hemodiluce nad pouze mírným vzestupem erytromasy) |
| Počet erytrocytů | polycytémie, pobyt ve výškách, srdeční onemocnění, nádory produkující erytropoetin, stres, kuřáctví, hemokoncentrace | anémie, hemolytické stavy, renální insuficience, krevní ztráty, aplázie dřeně, toxické látky (benzol), léky (chloramfenikol) |
| MCV | karence B12 (perniciózní anémie), nedostatek kyseliny listové, jaterní onemocnění, abuzus alkoholu, myxedém, aplázie dřeně, retikulocytóza (mladé formy erytrocytů jsou větší), myelofibróza (v nátěrech typické slzičkové erytrocyty – dakryocyty), léky (antikonvulziva) | karence Fe, hemoglobinopatie (talasemie), anémie chronických onemocnění, sideroblastické anémie, otrava olovem |
| Distribuční šíře erytrocytů | vyšší MCV: karence vitaminu B12 nebo kyseliny listové, jaterní onemocnění, imunohemolytické anémie, nemoc z chladových aglutininů | |
| nižší MCV: sideropenie, DIC (diseminovaná intravaskulární koagulace), konsumpční koagulopatie a stavy spojené s fragmentací erytrocytů (schistocyty), hemoglobinopatie | ||
| Počet retikulocytů | hemolytické anémie, akutní krevní ztráty, anémie v průběhu terapie | aplastické anémie, anémie s poruchou vyzrávání červené řady, jaterní onemocnění, posttransfuzní stavy, stavy po chemoterapii |
Bílá krevní řada[upravit | editovat zdroj]
| Parametr | Zvýšen | Snížen[1] |
|---|---|---|
| Počet neutrofilů | akutní bakteriální infekce, akutní a chronické myeloidní leukemie, myeloproliferace, generalizovaná maligní onemocnění, stresové stavy – bolest, chlad, teplo (tzv. distribuční leukocytóza s přesunem leukocytů z marginálního poolu do cirkulujícího), nekrózy tkáně (infarkt myokardu), vaskulitidy, dekompenzace diabetu s acidózou, léky (G-CSF a GM-CSF – faktory stimulující kolonie granulocytů, resp. granulocytů a makrofágů, lithium, kortikoidy, adrenalin), leukemoidní reakce (nad 30 000 segmentovaných i mladších granulocytů) u sepsí, endokarditid, miliární tuberkulózy a metastáz nádorů | virové infekce, aplastické anémie, rtg záření, agranulocytóza, imunosuprese, léky (antibiotika, chemoterapeutika, tyreostatika, analgetika, psychofarmaka), lymfatické a monocytové leukémie
CAVE! Při hodnocení neutropenií je podstatný pokles jejich absolutního počtu. |
| Počet lymfocytů | chronické infekce, tuberkulóza, chronická lymfadenóza, infekční mononukleóza, další virózy, chronická lymfadenóza, Hodgkinova choroba, hypokortikalizmus, idiopatická proktokolitida, idiopatická trombocytopenická purpura | AIDS a přidružená onemocnění, poškození kostní dřeně po chemo- a radioterapii, léčba steroidy, hyperkortikalizmus, aplastická anémie, neurologická onemocnění (roztroušená skleróza) |
| Počet monocytů | virové, protozoární a parazitární infekce, granulomatózní choroby (sarkoidóza, Crohnova choroba), nádory (maligní lymfomy, monocytová leukemie) | aplastické anémie, chronická lymfadenóza, terapie glukokortikoidy |
| Počet eosinofilů | alergická onemocnění, bronchiální astma, parazitární infekce (u nás nejčastěji toxokaróza, trichinelóza a střevní helmintózy), lékové alergie, kolagenózy, angioneurotický edém, Hodgkinova choroba a další generalizované malignity, kožní choroby (urticaria, pemphigus) | |
| Počet bazofilů | chronická myeloidní leukemie, hypotyreóza, mastocytom, event. systémová mastocytóza |
Krevní destičky[upravit | editovat zdroj]
| Parametr | Zvýšen | Snížen[1] |
|---|---|---|
| Počet trombocytů | maligní onemocnění (zejm. oblast GIT), zánětlivá střevní onemocnění, stavy po splenektomii, myeloproliferativní onemocnění (trombocytemie, polycythemia vera), infekce, po ztrátách krve, sideropenie, pankreatitidy | hypersplenizmus (zejm. při cirhóze jater), poškození dřeně, alkohol, imunitní poruchy (nejčastěji polékové), infekce (např. Helicobacter pylori), kolagenózy, DIC a jiné konsumpční koagulopatie, septické stavy |
Fyziologické změny v krevním obraze a v diferenciálním počtu v dětství[upravit | editovat zdroj]
Normální hodnoty červených a bílých krvinek v periferní krvi se u dětí mění v závislosti na věku.
- Hemoglobin
V perinatálním období je hemoglobin (Hb) složen z 80 % z fetálního hemoglobinu (HbF – řetězce α2 γ2) a z 20 % z hemoglobinu dospělých (HbA1 – řetězce α2 β2). Po narození dochází během 6–12 měsíců k výměně fetálního hemoglobinu za hemoglobin dospělých.
- Erytrocyty
V prvních dnech po narození je přítomna krátkodobá polyglobulie (relativní polycytémie) s koncentrací hemoglobinu kolem 195 g/l v důsledku redukce objemu krve, zvýšený počet retikulocytů na 3 % a makrocytóza erytrocytů. Po novorozeneckém období dochází k plynulému poklesu hladiny hemoglobinu v důsledku utlumené erytropoézy. Ve věku 10 týdnů je dosaženo nejnižší hodnoty hladiny hemoglobinu (až 95 g/l, průměrně 115 g/l) – tento jev se někdy nazývá „anémie tříměsíčního období“. Následuje plynulý vzestup až do dosažení hodnot dospělých po skončení puberty. Normální hodnota retikulocytů se pohybuje kolem 1 % a doba životnosti erytrocytu v krvi je 120 dní. U nedonošených dětí je pokles hemoglobinu výraznější díky nedostatečné produkci erytropoetinu – „anémie nedonošených“. Pokles Hb je kompenzován posunem disociační křivky kyslíku doprava a lehčím výdejem kyslíku do tkání. Mění se také objem erytrocytů. Po narození je 119 fl (makrocytóza), poté klesá na 70-77 fl v 6 měsících a postupně stoupá na 80-90 fl v dospělosti.[2][3]
| Věk | Hemoglobin (g/l) | Hematokrit (%) | Erytrocyty (1012/l) | Retikulocyty (‰) | MCV (μm3) | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 den | 140–240 | 58–62 | 4,5–6,5 | 15–65 | 106±7 | polyglobulie |
| 1 měsíc | 110–170 | 30–37 | 3,9–5,3 | 3–13 | 100±6 | |
| 3 měsíce | 100–130 | 30–37 | 3,2–4,3 | 10–35 | 88±6 | „anémie tříměsíčního období“ |
| 1 rok | 110–150 | 33–40 | 4,2–5,5 | 3–13 | 73±8 | |
| 13–17 let muži | 130–160 | 39–47 | 4,8–5,7 | 1–13 | 78±8 | |
| 13–17 let ženy | 110–160 | 36–44 | 4,3–5,5 | 1–15 | 78±8 |
- Leukocyty
Počet leukocytů během prvních dnů života prudce stoupá až na hodnoty okolo 20×109/l (leukocytóza tvořená granulocyty – neutrofily, eosinofily a bazofily) – neutrofilie s posunem doleva. Asi po jednom týdnu opět ubývá leukocytů („první překřížení“v 5. dni)[3] a objevuje se převaha lymfocytů (relativní lymfocytóza) do věku 4. roku, pak se poměr neutrofily/lymfocyty vyrovnává a později převažují granulocyty až do stáří („druhé překřížení“ v 5. roce). Monocyty tvoří v diferenciálním rozpočtu 5-10 % buněk.[2][3]
- Trombocyty
Normální počet je 140-400×109/l bez závislosti na věku, objem 7-11 fl a doba jejich života v cirkulaci 7-10 dní.[3]
Podrobnější informace naleznete na stránce Fyziologické a patofyziologické poznámky k dětské hematologii (pediatrie).
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Krev
- Krevní plazma
- Odběry krve na vyšetření
- Hemokoagulace ▪ Vyšetření krevní srážlivosti ▪ Vyšetření krvácivosti ▪ Sedimentace erytrocytů
- Biochemická analýza krve ▪ Laboratorní vyšetření acidobazické rovnováhy
- Hemokultura ▪ CRP ▪ PCT
- Fyziologické hodnoty krevních elementů
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c KRČ, I. HEMATOLOGIE – HODNOCENÍ KREVNÍHO OBRAZU. UROLÓGIA PRE PRAX [online]. 2007, roč. -, vol. 5-6, s. 231-232, dostupné také z <http://www.solen.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=2830>.
- ↑ a b MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 233. ISBN 978-80-247-2525-3.
- ↑ a b c d LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 529-530. ISBN 978-80-7262-772-1.
- ↑ MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. XX. ISBN 978-80-247-2525-3.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- NEČAS, Emanuel. Patologická fyziologie orgánových systémů, část I. 2. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1291-1.
