Blast syndrom
Blast syndrom je syndrom (soubor příznaků) vznikající při explozi. Jedná se o poranění vznikající působením tlakové/rázové vlny na lidský organismus. Podstatou výbuchu je prudká přeměna energie (chemické, jaderné, apod.), která vede k prudkému růstu teploty a tlaku plynu v místě exploze a k expanzi zplodin výbuchu do okolí.
Mechanismus vzniku[upravit | editovat zdroj]
Energie rázové vlny se při šíření uvolňuje vždy, když prochází rozhraním, na němž se mění akustická impedance. Typicky tedy na rozhraní "měkká tkáň – vzduch", nebo "měkká tkáň – kost". Rozsah poranění závisí na intenzitě a době působení.
Dle mechanismu se poškození při blast syndromu dělí na primární, sekundární a terciární.
Primární jsou způsobena dopadem tlakové vlny, nejčastěji když je osoba blízko zdroje exploze. Dochází především k poranění orgánů, jež obsahují vzduch - nejprve se projeví poraněné střední ucho, pak plíce (kontuze, krvácení, poškození alveolů) a střevo (zde se může poranění projevit až po několika hodinách). Traumatizován je též mozek a oční bulby. Je charakteristická absence zevních poranění, tudíž jsou často nerozpoznána nebo podceněna závažnost a rozsah zranění.
Sekundární způsobují zbytky předmětů, jež jsou výbuchem odmrštěny do okolí. Patří sem penetrující a perforující traumata s viditelným krvácením nebo s krvácením do vnitřních orgánů. Prezence šrapnelů výrazně komplikuje ošetření.
Terciární vznikají prudkým nárazem vzduchu či nárazem lidského těla proti překážce. Jedná se o poranění až do rozsahu amputací, často jsou doprovázena penetrujícími poraněními.
Nepřímá jsou poranění vznikající v jiné souvislosti (např. zřícení staveb, ušlapání davem), popáleniny, crush syndrom.
Závislost na vzdálenosti od epicentra[upravit | editovat zdroj]
- epicentrum – devastující, ztrátová, smrtelná poranění
- primární zóna – tlaková vlna působící na střední ucho či plíce
- v otevřeném prostoru se rázová vlna šíří sféricky, odráží se od země a od stojících objektů; přetlak je následován vlnou podtlaku a rychlou normalizací tlakových poměrů
- v uzavřeném prostoru se tlaková vlna odráží a přetlak trvá déle, zvětšuje se podíl primárních poranění; naopak vlivem překážek (např. sedadla v autobusu) klesá podíl střepinových poranění
- immersion blast syndrome (šíření tlakové vlny v kapalině)
- především kontuze břicha s rupturami kliček, kontuze očních bulbů
- solid blast syndrome (šíření tlakové vlny v pevném prostředí)
- vícečetné zlomeniny končetin (u těch, kdo v okamžiku výbuchu stáli), pánve a páteře (u těch, kdo seděli)
Poranění jednotlivých orgánů[upravit | editovat zdroj]
Ucho |
Perforace bubínku, poranění kůstek středouší, komoce labyrintu, případné poškození sluchu. |
Hrudník |
Ruptura alveolokapilární membrány provázená krvácením a vzduchovou embolizací do tepen mozku a srdce; výjimečným nálezem není ani emfyzém či pneumotorax. Kontuze a otok plic vedou k rozvoji ARDS, což se projevuje jako apnoe, bradykardie a hypotenze a představuje největší riziko při blast syndromu. |
GIT |
Kontuze až perforace stěny střevní, která může vest k rozvoji peritonitidy v rámci hodin. |
Oko |
Perforace bulbu, zanesení cizího tělesa. |
Srdce |
Kontuze myokardu, může být následně provázena poruchami srdečního rytmu. |
CNS |
Kraniocerebrální traumata, poranění páteře. |
Končetiny |
Zlomeniny, rozvoj kompartment syndromu a crush syndromu, okluze tepen, amputace periferních částí končetin. |
Ošetření poraněných při explozi[upravit | editovat zdroj]
Při ošetření pacienta s blast syndromem je nutné se řidit postupy při polytraumatu (algorytmus ABCDE), v případě většího množství zraněných se zapojuje systém přednemocniční triage. Zásadní je zajištění dýchacích cest (intubace, koniotomie, oxygenoterapie) a oběhu (kardiotonika, léčba šoku), prevence a léčba plicních komplikací. Chirurgicky se řeší krvácení, perforace GIT a peritonitida, provádí se stabilizace fraktur, fasciotomie při rozvoji kompartment syndromu, event. nekrektomie. Rány při blast syndromu jsou většinou kontaminované, v důsledku čehož se zvážuje technika odložené sutury s podáním antibiotik.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 17.04.2010]. <https://langenbeck.webs.com/>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- JANOVSKÝ, B. a D MAKOVIČKA. Protivýbuchová ochrana staveb : Šíření a útlum vzdušných rázových vln [online]. [cit. 2011-02-09]. <http://pvoch.cvut.cz/ke_stazeni/>.
- PACLÍK, Aleš. Poranění měkkých tkání – kůže, podkoží, svaly, šlachy, vazy [online]. [cit. 21.12.2024]. <https://lf1.cz/07-poraneni-mekkych-tkani-kuze-podkozi-svaly-slachy-vazy/>.
- JANOVSKÝ, B.. Protivýbuchová ochrana staveb : Fyzikální výbuch [online]. [cit. 2011-02-09]. <http://pvoch.cvut.cz/ke_stazeni/>.
- JANOVSKÝ, B.. Protivýbuchová ochrana staveb : Výbuchy plynů [online]. [cit. 2011-02-09]. <http://pvoch.cvut.cz/ke_stazeni/>.
- ZEMAN, Miroslav, et al. Chirurgická propedeutika. 2. vydání. Praha : Grada, 2000. 524 s. ISBN 80-7169-705-2.
- Wikipedia, The Free Encyclopedia. Blast injury [online]. [cit. 2010]. <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Blast_injury&oldid=309971144>.