Mozek
Centrální nervový systém anatomicky dělíme na mozek (encephalon, cerebrum) a míchu. Mozek je část uložená v lebeční dutině, která jej ochraňuje před zraněním. Anatomicky se mozek skládá z několika částí, které vznikly v embryogenezi z neurální trubice. Na míchu navazuje prodloužená mícha (medulla oblongata), Varolův most (pons Varoli), mezencephalon, diencephalon a telencephalon. Na mozkový kmen (prodloužená mícha + pons + mezencephalon) nasedá dorzálně mozeček. Struktury jsou u něj oddělené pouze anatomicky, funkčně je mezi nimi široká plejáda drah a spojů nejrůznějšího významu. V mozku se rozlišuje tzv. šedá a bílá hmota mozková. Šedá hmota, kterou tvoří převážně těla nervových buněk neuronů, pokrývá jako mozková kůra povrch velkého mozku a vytváří tzv. jádra, uložená uvnitř dalších oddílů mozku. Bílou hmotu tvoří výběžky nervových buněk axony. Uvnitř mozku existují čtyři mozkové komory, mezi nimiž a prostorem okolo mozku (encephalon, cerebrum)a míchy viz mozkové obaly, meningy koluje likvor. Funkce mozku jsou velmi složité.
Mozkový kmen
Mozkový kmen navazuje rostrálně na hřbetní míchu (medulla spinalis) a sestává se z prodloužené míchy (medulla oblongata), Varolova mostu (pons Varoli) a středního mozku (mesencephalon). Mozkový kmen má řadu struktur společnou a řada drah či jader probíhají skrz celý kmen a vůbec nerespektují jeho členění na prodlouženou míchu, most a střední mozek.
Prodloužená mícha (medulla oblongata)
Prodloužená mícha (medulla oblongata) je pokračováním hřbetní míchy ve směru rostrálním a patří již, jakožto jeho nejkaudálnější část, k mozku. Předělem hřbetní míchy a prodloužené míchy je decussatio pyramidum. Hranicí prodloužené míchy a Varolova mostu je sulcus bulbopontinus, rýha vedoucí horizontálně na rostrálním konci prodloužené míchy. Ventrálně je prodloužená mícha vyklenutá ve dva rovnoběžné, podélné valy – pyramides medullae oblongatae, které obsahují bílé hmoty pyramidové dráhy, čili tractus corticospinalis. Mezi nimi vede fissura mediana anterior.
Laterálně se na prodloužené míše nacházejí párová vyvýšení, zvaná oliva. Dorsálně od olivy leží pedunculi cerebellares inferiores. Pedunculi cerebellares jsou obecně tlusté snopce bílých hmot, kterými vedou dráhy, spojující kmen (v tomto případě prodlouženou míchu) s mozečkem. Pedunculi se rozbíhají do tvaru V a mezi nimi je rozepjato velum medullare inferius, což je jemná ploténka, výchlipka ependymu. Na volný konec vela navazuje tela choroidea ventriculi quartii, vazivová ploténka obsahující plexus choroideus, který tvoří mozkomíšní mok, zde do IV. komory mozkové.
Tela choroidea ventriculi IV. není celistvá, obsahuje několik otvorů. Jsou to apertura mediana ventriculi quarti (foramen Magendi) a párové aperturae laterales ventriculi quartii (foramina Luschkae). Tyto otvory tvoří komunikaci mezi komorovým systémem a subarachnoideálním prostorem mozku a umožňují cirkulaci likvoru. Dorsální plocha prodloužené míchy je taktéž vyklenuta ve dva hrbolky – tuberculum gracile et tuberculum cuneatum. Obsahují stejnojmenná jádra, která jsou konečnou stanicí míšního fasciculus gracillis a cuneatus, které vedou hlavní senzitivní dráhy mozku. Dráhy se zde přepojují a pokračují dále do vyšších etáží mozku. Prostředkem oblongaty probíhá canalis centralis, který se kraniálně rozevírá do IV. komory mozkové. Z prodloužené míchy odstupují tyto hlavové nervy – IX, X, XI a XII.[1]
Varolův most (pons Varoli)
Varolův most je pokračováním medulla oblongata rostrálně od sulcus bulbopontinus. Tvoří oválné vyklenutí na ventrální straně mozkového kmene. Kraniálně přechází ve střední mozek. Ventrální strana mostu je hladká a vypouklá. Prostředkem vede sulcus basilaris, tvořený průběhem stejnojmenné arterie. Laterálně most volně přechází v pedunculli cerebellares medii, analogii pedunculi cerebellares inferiores prodloužené míchy. Stejně jako prodloužená mícha, má i most vztah k hlavovým nervům, které zde mají svá jádra. Z mostu odstupují nervy V, VI, VII a VIII.[2]
Střední mozek (mezencephalon)
Střední mozek /mesencephalon/ je nejrostrálnější partie mozkového kmene, navazuje na most Varolův.
Spája rombencefalon s diencefalom. Meria na dĺžku asi 2cm. Prakticky celý je kryt hemisférami koncového mozku, patrná je jen jeho ventrální část jako tzv. crura cerebri (partes anteriores pedunculi cerebri) – mohutné stvoly, obsahující bílou hmotu. Středním mozkem probíhá aquaeductus mesencephali (Sylvii) – úzký kanálek, vedoucí mozkomíšní mok, po odstupu ze IV. komory.
Aquaeductus m. je lemovaný vrstvičkou sivej hmoty substantia grisea centralis.
Střední mozek lze rozdělit do několika částí – tectum mesencephali a pedunculus cerebri (který sestává z tegmentum mesencephali a crura cerebri).
Pedunculus cerebri je ventrálne od aquaeductus m.
Crura cerebri (partes anteriores pedunculi cerebri) – taktéž součást pedunculus cerebri. Sú laterálne a zanárajú sa pod tractus opticus do bázy mozgu.
Mezi oběma stvoly se nachází fossa interpeduncularis. Její povrch je perforovaný průběhem řady cév, proto se nazývá substantia perforanta posterior (interpeduncularis). Pozor, neplést se substantia perforanta anterior, což je součást koncového mozku!
Vo fossa interpeduncularis, mediálne od pedunculi vystupuje n. oculomotorius III.
Ventrálně od fossa interpeduncularis jsou corpora mamillaria, která již patří k diencephalu. Ze středního mozku odstupují tyto hlavové nervy – III, IV (II zde probíhá již jako dráha, nikoliv nervus opticus). Dále sem zasahují kraniální konce retikulární formace.
Tectum, česky čtverohrbolí, leží dorsálně od aquaeductus mesencephali. Obsahuje dva páry hrbolků – colliculi superiores et inferiores.
Jsou zapojeny do zrakové a sluchové dráhy a pokračují jako brachium colliculi superioris et inferioris do corpus geniculatum laterale a mediale diencephala.
Kaudálně od colliculi vybíhají pedunculi cerbellares superiores, další ze série kmenomozečkových drah. Stejně jako u pedunculi cerebellares inferiores, i zde je rozepjato velum, přesněji velum medullare superius, tvořící kraniální část stropu IV. komory. Kraniálně od tecta se nachází area pretectalis, která již patří k diencephalu.
Jadrá tectum mesencephali :
- prevažne senzitívne dráhy ( zrak a sluch )
a) Nc. colliculi superioris - vlákna zo sietnice oka aj motorické a somatosenzitívne
b) Nc. colliculi inferioris - sluchové kôrové centrum
c) Nc. commissurae posterioris
d) Ncc. pretectales - nc. tractus optici
Tegmentum (partes posteriores pedunculi cerebri) – ventrálně od tecta, součást pedunculus cerebri.
Hranica medzi crura a tegmentum tvorí substantia nigra.
Substantia nigra - pigment v perikaryách, vonkajšia časť smeruje ku crura a má sieťovitý vzhľad ( pars reticularis ) a vnútorná časť smeruje k tegmentum ( pars compacta ) produkuje dopamín .
Obsahuje řadu důležitých drah a jader. Na boční straně je viditelné jemné vyvýšení – trigonum lemnisci, kde probíhá lemniscus medialis.
Jadrá tegmentum mesencephali :
- prevažne motorické dráhy
a) Nc. ruber - oválne, veľké, červenkasté, medzi substantia nigra a aquaeductus, regulácia pohybov končatín
b) Nc. nervi oculomotorii - pri aquaeductus, súbor viacerých jadier, vysiela somatomotorické vlákna do n. oculomotorius, ktoré inervujú 4 zo 6 okohybných svalov, riadi pohyby očnej gule
c) Nc. accessorius n. oculomotorii - dorzálne od nc. nervi oculomotorii, visceromotorické parasympatikové vlákna, m. ciliaris a sphincter pupillae, pohyby očnej gule
d) Nc. interstitialis Cajal - malé, dorzálne od nc. nervi oculomotorii, súvisí so sivou hmotou substantia grisea centralis a s rostrálnou časťou formatio reticularis, súčasť fasciculus longitudinalis medialis
e) Nc. Darkševiči - malé, vlákna z cerebella, kôry telencefala, vestibulárnych jadier rombencefala
f) Nc. nervi trochlearis - malé, pri substantia grisea centralis, kaudálne od n. III, somatomotorické vlákna inervujú m. obliquus superior bulbi
g) Nc. mesencephalicus nervi trigemini - dlhé a štíhle, ide sem z rombencefala, laterálne od aquaeductus, senzitívne svalové a kĺbové receptory žuvacieho svalstva, artic. temporomandibularis a okohybné svaly
Dráhy mesencephala :
- aferentné do ncc. collicules superiores zo sietnice oka, z miechy, rombencefala, zo zrakovej kôry
- do colliculi inferioris z ncc. cochleares
Mozeček
Mozeček (cerebellum) je uložen v zadní jámě lebeční, dorzálně od prodloužené míchy (medulla oblongata) a pontu (mozkový kmen).
Zaoblený dorzálně vyklenutý útvar. Oblý, podélný, úzký střední pás, oddělený sagitálními vkleslinami od postranních částí = vermis cerebelli (mozečkový červ). Hemisphaeria cerebelli: 2 postranní, větší, symetricky postavené polokoule. Kraniální plocha plošší, styk se střechovitou duplikaturou tvrdé pleny mozkové (tentorium cerebelli). Dorzální a kaudální plochy vyklenuté; uložené v jámách kosti týlní pod příčnými rameny eminentia cruciformis (fossae occipitales cerebellares). Mezi hemisféry mozečku zasahuje falx cerebelli (od crista occipitalis interna).
Od mozkového kmene vnikají do mozečku 3 páry stvolů, pedunculi cerebellares:
- Inferiores (corpora restiformia) – spojují oblongatu s mozečkem; lemují kaudální část fossa rhomboidea.
- Medii (pontini; brachia pontis) – spojují pons s mozečkem; ohraničují fossa rhomboidea.
- Superiores (brachia conjunctiva) – spojují tegmentum mesencephali s mozečkem; ohraničují rostrální část fossa rhomboidea.
Všechny pedunculi obsahují dráhy jdoucí do mozečku a z mozečku. Mezi pedunculi cerebellares superiores rozepjato velum medullare superius (craniale) – přední část stropu IV. komory, vytažen ve vrchol zvaný fastigium.
Na povrchu mozečku četné příčné brázdy – oddělují od sebe jednotlivé úseky na vermis i hemisférách = fissurae cerebelli. Největší a nejhlubší fissury oddělují 3 hl. úseky: lobi cerebelli. Menší fissury dále rozdělují tyto lobi na lobuli: symetricky uložené na hemisférách; odpovídají nepárovému úseku na vermis. Nejmenší fissury oddělují rovnoběžné proužky povrchu mozečku = folia cerebelli. Povrch kryt souvisle šedou hmotou: cortex cerebelli. Fissura prima - od středu na obě strany, fissura horizontalis - dorzální pól, fissura posterolateralis - odděluje nodulus a flocculus.
Uvnitř mozečku bílá hmota, corpus medullare. Vybíhá ve tvaru plotének jako laminae albae do folií mozečku. Na sagitálním řezu vermis tvoří stromkovitou kresbu (arbor vitae, strom života).
V bílé hmotě uloženy párové shluky šedé hmoty: nuclei cerebelli:
- Ncl. dentatus– největší z mozečkových jader. Dvě části: dorsomediální (paleocerebelární) s vlákny směřující do ncl. ruber a ventromediální (neocerebelární) s vlákny směřující do thalamu. Podoba pomačkaného váčku s otvorem ventromediálně proti mesencephalon. Otvor váčku = hilum (hilus) nuclei dentati. Odtud dráha obsažená v pedunculus cerebellaris superior.
- Ncl. emboliformis – protažené drobné jádro, tvar krevní sraženiny. Uloženo sagitálně při hilu ncl. dentatus.
- Ncl. globosus – párově, uložené mediálně od ncl. emboliformis. Z několika drobných kulovitých útvarů šedé hmoty.
- Ncl. fastigii – párové, uloženo nejmediálněji při fastigiu, blízko středové čáry.
Ncll. emboliformis, globosus a fastigii eferentují do ncl. ruber, retikulárních jader, mesencephalonu, pontu a oblongaty. Všechna mozečková jádra východiskem drah vystupujících z mozečku – jimi mozeček zapojen do systému kontroly pohybů
Jádra obsahují těla multipolárních neuronů, na kterých končí axony Purkyňových buněk.
Morfologické členění mozečku
Dělí se transverzálními rýhami ve 3 laloky. V každém laloku menšími rýhami odděleny lobuli (na vermis i hemisférách). Morfologické členění umožňuje topografickou orientaci na mozečku, neodpovídá však rozdělení vývojovému a funkčnímu.
Popis útvarů
Horní plocha (od přední části po zadní)
Vermis ( lobus cerebelli anterior )
- Lingula cerebelli – 1 až několik folií opírajících se o velum medulare superius.
- Lobulus centralis – čtuřhranná skupina fólií v přední incisuře. ( fissula precentralis )
- Monticulus – větší část horní plochy vermis, pahrbkovitě vyklenutá; příčnou rýhou se dělí na culmen a declive ( fissura prima )
- Folium vermis – jediné folium u incisura cerebeli posterior
Hemisféry
- Vinculum lingulae cerebelli – úzký bílý pásek.
- Ala lobuli centrales – trojhranná skupina folií v přední incisuře.
- Lobulus quadrangularis – rozdělen příčnou rýhou na pars sup. et inf. (pars inf. jinak též lobulus simplex).
- Lobulus semilunaris sup. – tvaru půlměsíce.
Spodní plocha (od horní plochy je oddělen fissurou horizontalis cerebelli)
Vermis (lobus cerebelli posterior)
- Tuber vermis – vyčnívá do incisura cerebelli post. (fissura horizontalis)
- Pyramis vermis – nejširší část červu ( fissura prepyramidalis )
- Uvula vermis – podlouhlá vyvýšenina z několika folií ( fissura secunda )
- Nodulus vermis – připojený na uvulu, spočívá na velum medullare inf.
Hemisféry
- Lobulus semilunaris inf – připojuje se k němu lobulus gracilis.
- Lobulus biventer – vypouklý.
- Tonsila cererebelli – značně vypouklé skupinky podkovovitých folií.
- Flocculus – stopkatá skupinka folií s kadeřavým okrajem; na zadním okraji se připojuje rudimentární paraflocculus.
Dělění útvarů dle vývojových vztahů
Vestibulární cerebelum – nejstarší část, podkladem vývoje jsou vestibulární dráhy. Skládá se z: flocculus, lingula a nodulus.
Spinální cerebelum – podkladem vývoje jsou spinocerebellarní dráhy, rozděluje vestibulární cerebellum na část přední (lingua) a zadní (nodulus a floculus). Skládá se vpředu: lobulus centralis, culmen, lobulus quadrangularis superior a vzadu: pyramis, uvula, paraflocculus.
Cerebrální cerebelum – vyvíjí se aferentací z kůry, skrz pontocerebellární dráhu. Vzniká uprostřed starších částí mozečku souhrnně označovaných jako palaeocerebellum. Sám se pak nazývá neocerebellum (seu lobus medius).
Rýhování mozečku se dějě postupně.
Nejčasněji vzniká sulcus primarius (fissura prima). Ta oddělí část zvanou lobus anterior (rostralis). Patí sem lingua a přední část spinálního mozečku. Následující rýha - fissura praepyramidalis vymezuje lobus medius a lobus caudalis v oblasti vermis. Fissura nodulouvularis - hranice mezi lobus caudalis a pars nodulofloccularis.
Dělení zahrnující anatomické i vývojové charakteristiky
- Lobus rostralis (anterior) – přední rudiment vestibulárního mozečku a předního spinálního mozečku.
- Lobus medius – největší část, zahrnuje cerebrální mozeček.
- Lobus caudalis (posterior) – zadní spinální mozeček.
- Lobus nodulofloccularis – část vestibulárního mozečku nezahrnutý v lobus rostralis.
Funkční zapojení mozečku
Přívodné dráhy cestou pedunculi cerebellares inferiores, medii, superiores do mozečkové kůry. Z mozečkové kůry výstup vláken, končí v mozečkových jádrech.
Mozečková jádra vysílají axony do šedých hmot kmene (hlavně do retikulární formace, ncl. ruber, do thalamu). Z šedých hmot kmene dráhy do míchy, které ovlivňují buňky, vysílající své axony jako motorická vlákna do kosterních svalů. Řídí a kontroluje pohybové aktivity a svalový tonus, kdy vermis se účastní koordinace svalstva trupu a hemisféry svalstva stejnostraných končetin. [3]
Mozečkové dráhy
Aferentní dráhy směřují převážně do kůry mozečku. Eferentace začíná Purkyňovými buňkami (1. neuron) a pokračuje po přepojení v mozečkových jádrech (2. neuron) v centrifugální dráhy jdoucí mimo mozeček.
Vestibulocerebellum - lobus flocculonodularis a lingula vermis jsou spojené s vestibulárními jádry rombencefala, z ncc. vestibulares a ncc. colliculi superiores a zrakové korové oblasti, udržení rovnováhy těla, prostorová orientace.
Spinocerebellum - lobus cerebelli posterior, anterior kromě rostrálního úseku linguly se spojuje s míchou, af. vlákna jdou z n. trigeminus, sluchových a zrakových struktur CNS a ef. jdou k motorickým jádrům mozkového kmenu, funkcí je koordinování motoriky a odpovídá na proprioceptivní informace.
Cerebrocerebellum - přes nuclei pontis spojená s mozkovou kůrou, af. vlákna z mozkové kůry přes ncc. pontis, ef. jsou do motorického talamu ( nc. ventralis anterior a lateralis ) a do mozkové kůry, funkcí je koordinace a načasování pohybů svalů.
A) Dráhy partis nodulofloccularis:
- Aferentace z ncll. vestibulares jakožto tr. vestibulocerebellares.
- Eferentace směřuje do Deitersova jádra, dle svého počátku jako tr. nodulovestibularis a flocculovestibularis. Z ncl. fastigii jde samostatněji tr. fastigiovestibularis (Russelův svazek) podél pedunculus cerebellaris inf. do jádra Deitersova.
B) Dráhy lobi rostralis et lobi caudalis
Aferentní dráhy:
- Tr. spinocerebellaris post.: Jádro Stiling-Clarkovo - pedunculus cerebellaris inf. - kůra mozečku (a mozečková jádra).
- Tr. spinicerebellaris ant. (Gowersi): křížení v míše - postranní míšní provazce (ventrálně od tr. spinocerebelaris post) - přes pedunculi cerebellares superiores do mozečku.
- Tr. bulbocerebellares: z jader zadních provazců míšních - nezkříženě jako fibrae arcuatae externae dorsales nebo zkříženě jako fibrae arcuatae externae ventrales a fibrae arcuatae internae - přes pedunculus cerebellaris inf.
- Tr. nucleocerebellares: z jader sensitivních hlavových nervů.
- Tr. olivocerebellares: z hlavní olivy (starší části) a vedlejší olivy.
- Tr. tectocerebellaris: z šedé hmoty pod colliculi superiores - velum medullare superius - kůra vermis superior.
- Tr. reticulocerebelaris: z jader laterálních jader RF - pedunculus cerebelaris inf. - vermis - do stejnostrané hemisféry.
- Tr. rubrocerebellaris: po zkřížení tr. rubrospinalis odbočuje do - pedunculus cerebellaris sup.
Eferentní dráhy:
- Tr. cerebellotegmentalis (dentatotegmentalis): z mozečkových jader (hlavně ncl. dentatus) - pedunculus cerebellaris sup. - jádra FR pontu a mesencephalu.
- Tr. cerebellorubralis (dentatorubralis): přes pedunculi cerebelli sup. do ncl. ruber (dále pak pomocí tr. rubrospinalis a rubroolivaris k olivě).
- Tr. cerebelloolivaris: přes pedunculi cerebelli inf. - kontralaterálně do hlavní olivy (starší části) a vedlejší olivy.
- Tr. cerebellotectalis: přes pedunculi cerebelli sup.
- Tr. cerebellothalamicus (embolothalamicus): přes centrální jádra thalamu do striata.
C) Dráhy lobi medii
Aferentní dráhy:
- Tr. pontocerebellares: z ncll. pontis, kde se kříží - pedunculi cerebelli medii - kůra mozečku; dráha je pokračováním dráhy kortikopontové (tr. frontopontinus et tr. occipitotemporopontinus) a zkříženě spojuje hemisféry předního mozku a mozečku.
- Tr. olivocerebellares: jako u drah lobi rostralis et caudalis avšak pochází z neoolivy (mladší část ncl. olivaris).
- Tr. corticocerebellares: z motorické oblasti frontálního laloku - pedunculi cerebelli inf. - do stejnostranné hemisféry mozečku.
Eferentní dráhy:
- Tr. cerebellorubrales: vedení jako u stejnojmenné dráhy z předešlé skupiny drah.
- Tr. cerebrothalamici: z ncl. dentatus do ventrolaterálních jader thalamu (dále jako tr. thalamocorticalis do areí 4 a 6).
Diencephalon
Diencephalon neboli mezimozek se skládá z pěti funkčně i morfologicky odlišných částí. Dorsoventrálně to jsou: epithalamus, thalamus, metathalamus, subthalamus a hypothalamus.
Anatomie
Mezimozek navazuje na horní konec mozkového kmene. Je uložen mezi hemisférami koncového mozku, proto není dobře viditelný. Jediná viditelná struktura leží na ventrálním povrchu mozku a tou je hypothalamus. Zadní hranici tvoří horní konec fossa interpeduncularis, respektive dva hrbolky, corpora mamillaria. Končí v oblasti chiasma opticum.
Diencephalon vzniká dalším vývojem z předního mozkového váčku (prosencephalon), v němž je patrné původní rozdělení na alární a bazální ploténku. Z alárních plotének vzniká thalamus (senzitivní struktura) a z bazálních hypothalamus (visceromotorická struktura).
Popis
Nejnápadnější částí mezimozku jsou dvě vyklenutí, což jsou thalami, které tvoří laterální stěny III. mozkové komory. Dále z thalamů vybíhá vazivová tela choroidea ventriculi tertii, která vytváří strop III. mozkové komory. Místo úponu tela choroidea se nazývá taenia thalami.
Diencephalon obsahuje III. mozkovou komoru, která je pokračováním aquaeductus mesencephali, vedoucího ze IV. mozkové komory. Dále ústí do foramina interventricularia, kterými se dostává do postranních mozkových komor (mezi hemisférami koncového mozku).
Mediální stěna diencephala (boční stěny III. mozkové komory) je rozdělena párovou rýhou – sulcus hypothalamicus (odpovídá sulcus limitans neurální trubice). Tato struktura rozděluje diencephalon na dorsální a ventrální část. Do dorsální části řadíme thalamus, metathalamus a epithalamus, které jsou převážně senzitivní. Do ventrální části řadíme subthalamus a hypothalamus, jejichž funkce jsou především motorické.
Epithalamus
Dorsokaudální část diencephala, kterou tvoří habenulární jádra a corpus pineale. Habenulární jádra jsou obsažena v trigonum habenulae, které je vytvořeno rozšířením svazku vláken bílé hmoty (stria medullaris thalami). Obě trigona dohromady tvoří habenulu, uvnitř které dochází ke zkřížení vláken stria medullaris thalami. V místě zkřížení vybíhá z epithalamu corpus pineale (epifýza).
- Jádra
- Uvnitř habenul se vyskytují habenulární jádra (nucleus habenularis medialis et lateralis). Jejich činnost je somatomotorická a visceromotorická, umožňuje reakce čichové a limbické vzruchy. Habenula je funkční součástí limbického systému.
- Dráhy
- Commissura posterior spojuje zadní jádra thalamu, colliculi superiores a pretektální jádra obou stran. Obsahuje vlákna vystupující z ncl. interstitialis, z ncl. Darkševiči, z pretektálních jader a část habenulotektálních vláken.
Thalamus
Párová část diencephala, oválného tvaru. Přední část se zužuje do tuberculum anterius a zadní zaoblená část se nazývá pulvinar. Obě části thalamu jsou k sobě spojeny prostřednictvím adhesio interthalamica.
Podrobnější informace naleznete na stránce Thalamus.Metathalamus
Okcipitálně navazuje na thalamus. Je složen z corpus geniculatum laterale, které je uloženo pod pulvinarem a mediale. Metathalamus je zapojen do zrakových a sluchových drah, signály přijímá z mesencephala.
- Jádra
- Ncl. corporis geniculati lateralis patří k dráze zrakové a ncl. corporis geniculati medialis se řadí k dráze sluchové.
Podrobnější informace naleznete na stránce Zraková dráha. Podrobnější informace naleznete na stránce Sluchová dráha.Subthalamus
Leží ventrálně od thalamu a laterálně od hypothalamu.
Podrobnější informace naleznete na stránce Subthalamus.Hypothalamus
Objemově malá část diencephala uložena pod thalamem. Rostrálně dosahuje až k lamina terminalis a kaudálně k zadnímu okraji corpora mamillaria. Leží laterálně od III. mozkové komory a mediálně od capsula interna. Na spodině hypothalamu se nachází výběžek infundibulum přecházející ve stopku, na které je zavěšena hypofýza (glandula pituitaria).
Hypothalamus slouží jako nejvyšší centrum visceromotoriky v těle. Dále je centrem činnosti autonomního nervového systému. Jeho funkcí je i činnost endokrinní.
Podrobnější informace naleznete na stránce Hypothalamus. Podrobnější informace naleznete na stránce Hypofýza.
Epithalamus (červeně zvýrazněn) 
Thalamus 
Hypothalamus a hypofýza
Telencephalon
U člověka tvoří největší část koncový mozek (telencephalon). Je pokryt mozkovými rýhami (sulci cerebrales) a závity (gyri cerebrales). Větší rýhy oddělují 5 telencephalických laloků:
- frontální (čelní);
- parietální (temenní);
- okcipitální (týlní);
- temporální (spánkový);
- insulární.
Cortex cerebralis
Telencephalon je pokryt mozkovou kůrou. Zvrásnění umožňuje několikanásobné zvětšení plochy cerebrálního kortexu. Zjednodušeně lze říci, že mozková kůra je spoluzodpovědná za vědomí, hraje podstatnou úlohu ve vnímání, myšlení, paměti, duševních schopnostech, v zahájení volních pohybů. Sídla některých těchto funkcí jsou známa, např. centrum řeči, zrakové centrum aj.
Bílá hmota telencephala
Substantia alba vyplňuje vnitřní prostory mezi jádry a laterálními komorami pod kůrou. Tvoří ji axony a dendrity s gliovými buňkami, cévami a dalšími částmi nervové soustavy, které nazýváme souhrnným názevm neuropil.
Nervová vlákna bílé hmoty dělíme na 3 skupiny:
- Asociační vlákna - spojují navzájem různá místa téže hemisféry
a) krátká - fibrae arcuatae cerebri - spojují závity
b) dlouhá - spojují různé laloky téže hemisféry, např. cingulum (probíhá longitudinálně zpředu dozadu pod kůrou gyrus cinguli, spojuje frontální, okcipitální a temporální lalok), fasciculus longitudinalis superior, fasciculus longitudinalis inferior a fasciculus uncinatus, fasciculi occipitales verticales
- Komisurální vlákna - probíhají napříč a spojují identická i odlišná místa pravé a levé hemisféry
a) commissura anterior - v přední stěně třetí komory při lamina terminalis, spojuje temporální laloky a oblasti čichové kůry
b) commissura hippocampi - spojuje pravý a levý gyrus parahippocampalis
c) corpus callosum - nejmohutnější komisura telencefala, začíná od lamina terminalis (rostrum), pokračuje předním ohybem (genu) do horizontální časti (truncus) a rozšiřuje se na konci jako (splenium), na horizontálním řezu lze vidět fibrae corporis callosi, které tvoří vzadu přehnutý útvar zvaný forceps minor a major
- Projekční vlákna - dlouhá, do kůry přináší informace z nižších částí CNS anebo vedou povely do nižších částí
- významné jsou na úrovni capsula interna - mediálně od nucleus lentiformis, má crus anterius, genu capsulae internae a crus posterius
Podrobnější informace naleznete na stránce Mozková kůra.
Pyramidová buňka mozkové kůry
Frontální lalok telencefalonu
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- JANČÁLEK, Radim a Petr DUBOVÝ. Základy neurověd v zubním lékařství [online]. MEFANET, ©2011. Poslední revize 27.10.2011, [cit. 26.11.2011]. <http://portal.med.muni.cz/clanek-560-zaklady-neuroved-v-zubnim-lekarstvi.html>.
Zdroj
- VOKURKA, Martin. Velký lékařský slovník. 7. vydání. Praha : Maxdorf, 2007. ISBN 978-80-7345-130-1.
- Flash animace – e-learning 1. LF UK Praha
Reference
- ↑ ČIHÁK, Radomír. Anatomie III. 2., upr. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, spol. s. r. o., 2004. 673 s. ISBN 80-247-1132-X.
- ↑ ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2. upr. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. 673 s. sv. 3. ISBN 80-247-1132-X.
- ↑ ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. 2. vydání. Praha : Grada, 2002. 516 s. ISBN 80-7169-970-5.
