Epitelové nádory ovaria
Feedback

Z WikiSkript

Verze z 21. 3. 2025, 22:58, kterou vytvořila S.Filonova (Diskuse | příspěvky) (+ š smazat)



Krukenbergův nádor ovária

Zhoubné nádory ovária jsou malignity s vysokou mortalitou a rostoucí incidencí. Rozlišují se nádory primární, mezi které patří epitelové, sex-cord stromální a germinální, a sekundární (jde o metastázy, obvykle z gastrointestinálního traktu, prsu nebo genitálu). Nejčastějším histologickým typem je high-grade serózní karcinom (HGSC).

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Ovariální nádory.

Borderline nádory

Jako borderline se označuje heterogenní skupina neprorůstajících do stromatu ovariálních nádorů s nízkým maligním potenciálem. Nejčastěji jsou serózní nebo mucinózní, méně často se vyskytují endometroidní, smíšené, clear cell a Brennerův histotypy. Vznikají spíše mladších pacientek, často se diagnostikují v počátečním stadiu. Prognóza je na rozdíl od invazivních lézí příznivá, včetně stavů rekurence dlouho po primární léčbě. U pacientek s borderline nádorem ovaria je indikována explorace dutiny břišní s provedením peritoneální laváže, hysterektomie a bilaterální adnexektomie. Pokud jde o časné stadium, lze provést fertilitu zachovávající výkon (FSS – fertility sparing surgery) s oboustrannou nebo jednostrannou cystektomií, která může být kombinovaná s unilaterální adnexektomií. Vzhledem k riziku relapsu se doporučuje dlouhodobé sledování a dispenzarizace pacientky po terapeutickém výkonu.

Epiteliální nádory

Souhrnným názvem pro epiteliální nádory vaječníku je ovariální karcinom. Šíří se zejména implantačně a lymfogenně[1]. Každý histotyp představuje samostatnou jednotku s charakteristickým chováním, klinickými projevy a morfologií. Nejčastějšími typy ovariálního karcinomu jsou high-grade serózní (70%), endometroidní (10%), světlobuněčný (10%) , low-grade serózní (5%) a mucinózní (<3%) karcinom.

High-grade serózní karcinom (HGSC)

HGSC představuje nejčastější typ ovariálních karcinomů a tvoří asi 70% všech případů. Mezi rizikové faktory vzniku patří věk nad 60 let, výskyt karcinomu prsu nebo ovaria v rodině a neplodnost, naopak protektivně půsoví multiparita, užívání hormonální antikoncepce, pozdní nástup menarche a časná menopauza. Teměř vždycky je přítomná inaktivace genu TP53, asi v polovině případů se prokazuje inaktivace BRCA1 a BRCA2 nebo defekty jiných genů, což vede k poruše opravy DNA zlomů. Charakteristický pro HGSC je bilaterální exofytický růst se zásahem do okolních orgánů a struktur, buňky nádory vykazují výraznou mitotickou aktivitu. Nádor může mít cystickou, papilární a/nebo solidní složku s nekrózami a hemoragiemi.

Jiné typy

Endometroidní karcinom (EC) ve většině případů (až 90%) vzniká z endometriózy. Typický se vyskytuje jednostranně, má cystickou a solidní složku s přítomností nekróz a hemoragií, ve 20% je spojen s endometroidním karcinomem v oblasti děložního těla.

Světlobuněčný karcinom (CCC) vzniká z endometriózy ovaria nebo pánvi. Většinou jde o high-grade unilaterálně rostoucí nádor s cystickou a solidní složkou ve variabilním poměru.

Low-grade serózní karcinom (LGSC) vzniká u pacientek o 10 let mladších než v případě HGSC. Nádor často roste oboustranně a má papilární vzhled, obsahuje cystickou a solidní složku, mohou se také vyskytovat psamomatózní tělíska (mikrokalcifikované odumřelé nádorové buňky). Prekurzorovou lézi pro vznik LGSC je serózní borderline nádor.

Mucinózní karcinom (MC) se charakterizuje jako objemný nádor s hladkým povrchem a mucinózím obsahem, rostoucí většinou unilaterálně a omezeně na vaječník. Sekundární MC roste spíše bilaterálně a nepřesahuje velikost 10 cm. Metastazování mucinózního karcinomu z gastrointestinálního traktu (z oblasti dolního GIT, nejčastěji apendixu) do peritonea s tvorbou rozsáhlých depozit se označuje jako pseudomyxoma peritonei.

Diagnostika

Epitelové nádory jsou většinou asymptomatické a přijde se na ně jako náhodný nález při ultrazvukovém vyšetření. Důležité je také biochemické vyšetření tumor markeru CA-125. V pozdních stádiích se mohou projevovat hmatnou rezistencí, ascitem, přítomná bývá kachexie (facies ovarica), poruchy cyklu a krvácení. Může dojít k bolestivé torzi ovaria až k infarzaci nebo k výskytu subtorzní cysty.

U zárodečných nádorů je možná detekce α-fetoproteinu (AFP), hCG a karcinoembryonálního antigenu (CEA).

Sertoliho-Leydigův nádor (androblastom) produkuje androgeny, čemuž odpovídají klinické projevy. Estrogenně aktivní granulózový nádor může mít za projevy předčasnou pseudopubertu, nepravidelné menstruační krvácení a pod estrogenním vlivem se může vyvíjet i karcinom endometria se svými projevy.

Základem je ultrazvukové vyšetření, biochemické vyšetření tumor markerů, diagnostická a operační laparoskopie s prevencí maligního rozsevu po peritoneu (endo-bag) a následným histologickým vyšetřením.

Metastazování

  • lymfogenně: pelvické a paraaortální lymfatické uzliny,
  • hematogenně: plíce, játra, kosti, CNS.

Staging

Při stagingu se používá klasifikace TNM nebo klasifikace FIGO:

  • T1, FIGO I – nádor ohraničen na vaječník (1a jeden vaječník, 1b oba vaječníky, 1c ruptura pouzdra a maligní buňky v ascitu/cytologii z peritonea),
  • T2, FIGO II – nádor pouze v pánvi (2a děloha/tuba, 2b ostatní tkáně, 2c maligní buňky v ascitu/cytologii z peritonea),
  • T3, FIGO III – nádor mimo pánev, metastázy na peritoneu (N1 mízní uzliny, 3a mikrometastázy, 3b meta < 2 cm, 3c meta > 2 cm),
  • M1, FIGO IV – vzdálené metastázy.

Léčba

Léčba se liší podle histologického typu. Epitelové a neepitelové nádory s výjimkou dysgerminomu se léčí chirurgicky, často s velmi rozsáhlými výkony s cílem dosažení nulového makroskopického rezidua (R0)[1]. Chemoterapie se používá adjuvantně (epitelové nádory paclitaxel + karboplatina 6–8 cyklů s intervalem 21 dní mezi cykly)[2].

Radioterapie se u epitelových nádorů nevyužívá.

Dysgerminomy jsou velmi chemosenzitivní a radiosenzitivní. Pro menší pozdní komplikace se preferuje chemoterapie bleomycin, etoposid, cisplatina (BEP)[3].

Souhrnné video


8:09CC
Video v angličtině, definice, patogeneze, příznaky, komplikace, léčba.


Odkazy

Související články

Externí odkazy

Reference

  1. Skočit nahoru k: a b CIBULA, David. Management zhoubných gynekologických nádorů – chirurgická léčba [přednáška k předmětu Gynekologie a porodnictví předstátnicová stáž, obor Všeobecné lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze]. Praha. 14.2.2014. 
  2. FREITAG, Pavel. Management zhoubných gynekologických nádorů [přednáška k předmětu Gynekologie a porodnictví předstátnicová stáž, obor Všeobecné lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze]. Praha. 14.2.2014. 
  3. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené Rob-Martan není určen žádný text