Očkovací látky: Porovnání verzí
m (překlep) |
(→Živé oslabené vakcíny (atenuované): - subjektivní hodnocení kvality vakcíny, -neozdrojovaná část "chemických vakcín", další formální úpravy) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
__TOC__ | __TOC__ | ||
[[Soubor:Vaccination.jpg|thumb|250px|right|Vakcinace dítěte]] | [[Soubor:Vaccination.jpg|thumb|250px|right|Vakcinace dítěte]] | ||
== Typy očkovacích látek == | ==Typy očkovacích látek== | ||
=== Živé oslabené vakcíny (atenuované) === | ===Živé oslabené vakcíny (atenuované)=== | ||
→ upravené kmeny [[Vakcinace|vakcinálních]], živých, laboratorně | → upravené kmeny [[Vakcinace|vakcinálních]], živých, laboratorně množených [[Vir|virů]], popř. [[Bakterie|bakterií]]. Nejstarší typ vakcíny. | ||
Např.: [[spalničky]], [[příušnice]], [[zarděnky]], [[dětská přenosná obrna]], [[TBC]], [[žlutá zimnice]], [[břišní tyfus]] | Např.: [[spalničky]], [[příušnice]], [[zarděnky]], [[dětská přenosná obrna]], [[TBC]], [[žlutá zimnice]], [[břišní tyfus]] | ||
=== Usmrcené (inaktivované) vakcíny === | ===Usmrcené (inaktivované) vakcíny=== | ||
→ čištěné suspenze usmrcených (nemoc nevyvolávajících) virů nebo bakterií. | → čištěné suspenze usmrcených (nemoc nevyvolávajících) virů nebo bakterií. | ||
Např.: celobuněčná vakcína proti [[Dávivý kašel|dávivému kašli]], typ vakcíny proti dětské přenosné obrně, [[klíšťová encefalitida]], [[VHA]] | Např.: celobuněčná vakcína proti [[Dávivý kašel|dávivému kašli]], typ vakcíny proti dětské přenosné obrně, [[klíšťová encefalitida]], [[VHA]] | ||
=== Anatoxiny === | ===Anatoxiny=== | ||
→ bakteriální toxiny, neškodí, ale podněcují tvorbu protilátek. | → bakteriální toxiny, neškodí, ale podněcují tvorbu protilátek. | ||
Např.: [[tetanus]], [[záškrt]] | |||
=== Subjednotkové a štěpené vakcíny === | Např.: [[tetanus]], [[záškrt]] | ||
===Subjednotkové a štěpené vakcíny=== | |||
→ očkovací látky připravené rozložením viru na menší částice jejich čištěním a koncentrací. | → očkovací látky připravené rozložením viru na menší částice jejich čištěním a koncentrací. | ||
Např.: vakcína proti [[Chřipka|chřipce]] | Např.: vakcína proti [[Chřipka|chřipce]] | ||
=== Polysacharidové vakcíny === | ===Polysacharidové vakcíny=== | ||
→ jsou připravovány koncentrací účinné složky, povrchového polysacharidu bakterie. | → jsou připravovány koncentrací účinné složky, povrchového polysacharidu bakterie. | ||
Např.: [[Meningokok|meningokokové]], [[Hemofilus|hemofilové]] a [[Pneumokok|pneumokokové]] infekce | Např.: [[Meningokok|meningokokové]], [[Hemofilus|hemofilové]] a [[Pneumokok|pneumokokové]] infekce | ||
=== Rekombinované vakcíny === | ===Rekombinované vakcíny=== | ||
→ moderní očkovací látky. Jsou připravovány zavedením [[Gen|genů]] kódujících tvorbu částic vakcíny do kvasinek, určitých bakterií nebo tkáňových kultur, které pak samy produkují tyto částice, potřebné pro vznik imunity. | → moderní očkovací látky. Jsou připravovány zavedením [[Gen|genů]] kódujících tvorbu částic vakcíny do kvasinek, určitých bakterií nebo tkáňových kultur, které pak samy produkují tyto částice, potřebné pro vznik imunity. | ||
Např.: [[VHB]], Papilomavirové nákazy | Např.: [[VHB]], Papilomavirové nákazy | ||
== | ==Perspektivy ve vývoji a použití očkovacích látek== | ||
I přes intenzivní vývoj očkovacích látek stále chybí vakcíny proti infekcím, které jsou vyvolány antigenně složitějšími původci, jako jsou [[Parazit|paraziti]], kvasinky a [[mykoplazmata]]. Dále proti [[AIDS]], [[Malárie|malárii]], [[Lymeská borelióza|lymeské borelióze]], herpetickým infekcím, rotavirovým infekcím, papilomavirům nebo kvalitnější vakcíny proti chřipce, TBC či [[Cholera|choleře]]. | |||
Pro budoucí použití se za nejvíce perspektivní považují očkovací látky kombinované. Ty by měly poskytovat imunitu proti několika infekcím současně. Vysoce účinné (dlouhodobá, celoživotní imunita), nevyvolávající vedlejší reakce, snadná aplikace (per os), jedna max. dvě dávky, vysoce stabilní a cenově dostupné. <br /> | |||
== Dynamika tvorby protilátek == | ==Dynamika tvorby protilátek== | ||
'''Sérokonverze''' = po aplikaci očkovací látky vyvolá syntézu protilátek, které lze detekovat. | '''Sérokonverze''' = po aplikaci očkovací látky vyvolá syntézu protilátek, které lze detekovat. | ||
<br /><br /> | <br /><br />'''Primární odpověď''' = po prvním podání antigenu, se kterým se organismus ještě nesetkal, uplatňují se protilátky třídy IgM, IgG. | ||
'''Primární odpověď''' = po prvním podání antigenu, se kterým se organismus ještě nesetkal, uplatňují se protilátky třídy IgM, IgG. | <br /><br />'''Anamnestická reakce'''<br /><br />'''Booster efekt'''<br /> | ||
<br /><br /> | ==Způsoby aplikace očkovacích látek== | ||
'''Anamnestická reakce''' | '''Intramuskulární '''→ u dětí do 2 let věku, do anterolaterální strany stehna, m. deltoideus, do m. gluteus | ||
<br /><br /> | |||
'''Booster efekt''' | |||
== Způsoby aplikace očkovacích látek == | |||
'''Intramuskulární ''' | |||
→ u dětí do 2 let věku, do anterolaterální strany stehna, m. deltoideus, do m. gluteus | |||
– většina vakcín | – většina vakcín | ||
<br /><br /> | <br /><br />'''Subkutánní '''→ anterolaterální strana ramene nebo stehna | ||
'''Subkutánní ''' | |||
→ anterolaterální strana ramene nebo stehna | |||
např.: vakcína proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám, proti žluté zimnici, [[Vzteklina|vzteklině]] | např.: vakcína proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám, proti žluté zimnici, [[Vzteklina|vzteklině]] | ||
<br /><br /> | <br /><br />'''Intradermální''' → pouze očkování proti TBC (do kůže levého ramene) | ||
'''Intradermální''' | <br /><br />'''Perorální '''→ živá vakcína proti [[Poliomyelitida|poliomyelitidě]], některé vakcíny proti choleře a břišnímu tyfu, | ||
→ pouze očkování proti TBC (do kůže levého ramene) | |||
<br /><br /> | |||
'''Perorální ''' | |||
→ živá vakcína proti [[Poliomyelitida|poliomyelitidě]], některé vakcíny proti choleře a břišnímu tyfu, | |||
tento způsob je považován za nejperspektivnější | tento způsob je považován za nejperspektivnější | ||
<br /> | <br /> | ||
==Odkazy== | |||
===Související články=== | |||
*[[Aktivní imunizace]] | |||
*[[Pasivní imunizace]] | |||
*[[Simultánní kombinovaná imunizace]] | |||
*[[Specifická imunita]] | |||
*[[Nespecifická imunita]] | |||
*[[Členění očkování v Česku]] | |||
*[[Pravidelná očkování v Česku|Pravidelné očkování v Česku (očkovací kalendář)]] | |||
== | ===Použitá literatura=== | ||
== | |||
* {{Citace | * {{Citace | ||
| typ = kniha | | typ = kniha |
Aktuální verze z 26. 2. 2021, 10:50
Typy očkovacích látek[upravit | editovat zdroj]
Živé oslabené vakcíny (atenuované)[upravit | editovat zdroj]
→ upravené kmeny vakcinálních, živých, laboratorně množených virů, popř. bakterií. Nejstarší typ vakcíny. Např.: spalničky, příušnice, zarděnky, dětská přenosná obrna, TBC, žlutá zimnice, břišní tyfus
Usmrcené (inaktivované) vakcíny[upravit | editovat zdroj]
→ čištěné suspenze usmrcených (nemoc nevyvolávajících) virů nebo bakterií.
Např.: celobuněčná vakcína proti dávivému kašli, typ vakcíny proti dětské přenosné obrně, klíšťová encefalitida, VHA
Anatoxiny[upravit | editovat zdroj]
→ bakteriální toxiny, neškodí, ale podněcují tvorbu protilátek.
Subjednotkové a štěpené vakcíny[upravit | editovat zdroj]
→ očkovací látky připravené rozložením viru na menší částice jejich čištěním a koncentrací.
Např.: vakcína proti chřipce
Polysacharidové vakcíny[upravit | editovat zdroj]
→ jsou připravovány koncentrací účinné složky, povrchového polysacharidu bakterie.
Např.: meningokokové, hemofilové a pneumokokové infekce
Rekombinované vakcíny[upravit | editovat zdroj]
→ moderní očkovací látky. Jsou připravovány zavedením genů kódujících tvorbu částic vakcíny do kvasinek, určitých bakterií nebo tkáňových kultur, které pak samy produkují tyto částice, potřebné pro vznik imunity.
Např.: VHB, Papilomavirové nákazy
Perspektivy ve vývoji a použití očkovacích látek[upravit | editovat zdroj]
I přes intenzivní vývoj očkovacích látek stále chybí vakcíny proti infekcím, které jsou vyvolány antigenně složitějšími původci, jako jsou paraziti, kvasinky a mykoplazmata. Dále proti AIDS, malárii, lymeské borelióze, herpetickým infekcím, rotavirovým infekcím, papilomavirům nebo kvalitnější vakcíny proti chřipce, TBC či choleře.
Pro budoucí použití se za nejvíce perspektivní považují očkovací látky kombinované. Ty by měly poskytovat imunitu proti několika infekcím současně. Vysoce účinné (dlouhodobá, celoživotní imunita), nevyvolávající vedlejší reakce, snadná aplikace (per os), jedna max. dvě dávky, vysoce stabilní a cenově dostupné.
Dynamika tvorby protilátek[upravit | editovat zdroj]
Sérokonverze = po aplikaci očkovací látky vyvolá syntézu protilátek, které lze detekovat.
Primární odpověď = po prvním podání antigenu, se kterým se organismus ještě nesetkal, uplatňují se protilátky třídy IgM, IgG.
Anamnestická reakce
Booster efekt
Způsoby aplikace očkovacích látek[upravit | editovat zdroj]
Intramuskulární → u dětí do 2 let věku, do anterolaterální strany stehna, m. deltoideus, do m. gluteus
– většina vakcín
Subkutánní → anterolaterální strana ramene nebo stehna
např.: vakcína proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám, proti žluté zimnici, vzteklině
Intradermální → pouze očkování proti TBC (do kůže levého ramene)
Perorální → živá vakcína proti poliomyelitidě, některé vakcíny proti choleře a břišnímu tyfu,
tento způsob je považován za nejperspektivnější
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Aktivní imunizace
- Pasivní imunizace
- Simultánní kombinovaná imunizace
- Specifická imunita
- Nespecifická imunita
- Členění očkování v Česku
- Pravidelné očkování v Česku (očkovací kalendář)
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- GÖPFERTOVÁ, Dana a Petr PAZDIORA. Epidemiologie : (obecná a speciální epidemiologie infekčních nemocí). 1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1232-1.