Členění očkování v Česku

Z WikiSkript

V ČR je očkování stanoveno předpisy ministerstva zdravotnictví (MZ) a řízeno (organizováno, plánováno, kontrolováno) epidemiology příslušných zdravotních ústavů. Vykonáváno je praktickými lékaři, především pediatry.

Očkování dělíme na
  1. pravidelné,
    u osob, které dosáhly stanoveného věku (záškrt, tetanus, pertusse, zarděnky, příušnice, spalničky, poliomyelitida, hepatitida B, Haemophilus influenzae B – HIb),
    Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Pravidelná očkování v Česku.
  2. zvláštní,
    u osob, které jsou během své pracovní činnosti vystavené vyššímu riziku infekce (TBC, hepatitida B, vzteklina (rabies), klíšťová encefalitida; příkladem může být očkování studentů medicíny proti hepatitidě B);
  3. mimořádné,
    určité skupiny lidí, kteří se ocitnou v situaci, kdy hrozí zvýšené riziko určité nákazy – např. očkování proti VHA při záplavách v postižené oblasti, posilující dávka proti příušnicím, zarděnkám a spalničkám u 10–11 letých dětí (pokles protilátek), riziko vyhodnocuje Ministersvo zdravotnictví či krajský epidemiolog;
  4. před odjezdem do ciziny a u osob, které z ciziny přijíždějí,
    podle mezinárodně platných předpisů nebo na základě požadavků jednotlivých zemí; momentálně platí pro žlutou zimnici – očkování před příjezdem z endemických zemí nebo po příjezdu z endemických oblastí do zemí, kde se žlutá zimnice nevyskytuje, ale je přítomen potenciální vektor, Aedes aegypti; (doporučené jsou japonská encefalitida, mor, břišní tyfus, cholera u osob s profesionální expozici v zamořených oblastech);
  5. při úrazech, poraněních a nehojících se ranách,
    tetanus, vzteklina (podle okolností s případnou pasivní imunizací z vitální indikace);
  6. v ohnisku nákazy,
    vnímaví jedinci v ohnisku nákazy (spalničky, meningokok, meningitida);
  7. na žádost osob,
    klíšťová encefalitida, chřipka, meningokok, hepatitida A, papilomavirus, pneumokokové nákazy, gastroenteritidy s průjmy vyvolané rotaviry.

Očkovací kalendář platný od 1.11.2010[upravit | editovat zdroj]

Věk Povinná očkování (od 1.11.2010)[1] Nepovinná očkování[2]
4 dny – 6 týdnů tuberkulóza (pouze v indikovaných případech)
6 týdnů rotavirus (1. dávka)
2 měsíce hexavakcína (1. dávka od 9. týdne) pneumokok (1. dávka)

rotavirus (2. dávka – odstup 1 měsíc)

3 měsíce hexavakcína (2. dávka – odstup 1 měsíc) pneumokok (2. dávka – odstup 1 měsíc)

rotavirus (3. dávka – odstup 1 měsíc)

4 měsíce hexavakcína (3. dávka – odstup 1 měsíc) pneumokok (3. dávka – odstup 1 měsíc)
10 měsíců hexavakcína (4. dávka – odstup 6 měsíců)
11–15 měsíců pneumokok (přeočkování)
15 měsíců MMR (1. dávka) plané neštovice (1. dávka)
21–25 měsíců MMR (2. dávka – odstup 6–10 měsíců) plané neštovice (2. dávka)
5 let 1. přeočkování: záškrt, tetanus, pertuse
10 let 2. přeočkování: záškrt, tetanus, pertuse, polio
13 let dívky: papilomavirus (3 dávky)
20–25 let tetanus (7. dávka)

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. VYHLÁŠKA (č. 299/2010) ze dne 25. října 2010 o očkování proti infekčním nemocem.
  2. Česká vakcinologická společnost ČLS JEP. Očkování v ČR [online]. ©2013. [cit. 2014-02-07]. <http://www.vakcinace.eu/ockovani-v-cr_odb>.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • GEIZEROVÁ, Helena, et al. Epidemiologie – vybrané kapitoly pro seminární a praktická cvičení. 1. vydání. Praha : Karolinum, 1995. 83 s. s. 68-69. ISBN 80-7184-179-X.