Syfilis: Porovnání verzí
Z WikiSkript
(→Diagnostika: zpřehlednění, stylizace) |
(→Diagnostika: aktualizace informace) |
||
Řádek 51: | Řádek 51: | ||
** netreponemové testy (VDRL, RRR) – prokazují nespecifické antikardiolipinové protilátky („reaginy“) | ** netreponemové testy (VDRL, RRR) – prokazují nespecifické antikardiolipinové protilátky („reaginy“) | ||
** treponemové testy (TPHA, FTA, ELISA,...) – prokazují specifické protilátky proti antigenům ''Treponema pallidum'' | ** treponemové testy (TPHA, FTA, ELISA,...) – prokazují specifické protilátky proti antigenům ''Treponema pallidum'' | ||
** Nespecifické protilátky po účinné léčbě během týdnů až měsíců vymizí, ale specifické IgG zůstávají detekovatelné dlouhodobě.<ref>http://www.medmicro.info/portal/syfilis/lvl3/ch09.html</ref> | |||
* přímá diagnostika: | * přímá diagnostika: | ||
** vyšetření v zástinovém mikroskopu | ** vyšetření v zástinovém mikroskopu | ||
Řádek 60: | Řádek 61: | ||
* diagnóza se opírá o vyšetření protilátek v séru + [[likvor]]u | * diagnóza se opírá o vyšetření protilátek v séru + [[likvor]]u | ||
* v '''[[likvor]]u''' je [[lymfocytární pleocytóza]], [[proteincytologická asociace]], zmnožení gamaglobulinů | * v '''[[likvor]]u''' je [[lymfocytární pleocytóza]], [[proteincytologická asociace]], zmnožení gamaglobulinů | ||
* falešně pozitivní je někdy [[tuberkulóza|TBC]], [[leptospiróza]] či některé nádory | * falešně pozitivní je někdy [[tuberkulóza|TBC]], [[leptospiróza]] či některé nádory<ref name="Seidel"/> | ||
=== Sérologická vyšetření === | === Sérologická vyšetření === | ||
Řádek 85: | Řádek 85: | ||
* '''ELISA''' | * '''ELISA''' | ||
* '''Westernblot''' (WB) | * '''Westernblot''' (WB) | ||
* dříve se používal Nelsonův(-Mayerův) Treponema pallidum imobilizační test (TPIT) | |||
=== Klinický obraz === | === Klinický obraz === |
Verze z 11. 5. 2011, 14:38
Syfilida (příjice, lues) je infekční, systémové onemocnění s charakteristickým průběhem střídání příznakového a bezpříznakového období.
Může postihnout prakticky kteroukoli tkáň či orgán a neléčené onemocnění může být příčinou smrti či invalidity. Infekce může být přenesena na plod (časná a pozdní kongenitální syfilis).[1]
Charakteristika
Soubor:Treponema Pallidum.jpg
Spirocheta Treponema pallidum.
- dnes neurologické projevy příjice pro široce dostupnou léčbu relativně vzácné
- rizikové skupiny: narkomané, nemocní s AIDS
- u neléčené lues se ve 25 % objeví akutní syfilitická meningitis nejdříve 6 měsíců od primoinfekce
- působí ji meningeální invaze Treponema pallidum (spirocheta citlivá na vlivy vnějšího prostředí[1])
- mozkový parenchym nepostihuje
- za 5–15 let od nákazy se objeví u některých neléčených obliterující endarteritis (syphilis meningovasculosa), chronická subpiální meningitis (syphilis spinalis), optická atrofie, gumma
- s latencí 15–20 let u 7 % neléčených dochází k metaluetickému postižení – progresivní paralýza, tabes dorsalis
- infekční je syfilis od primoinfekce do konce 2. roku onemocnění[2]
Patogeneze
- získaná syfilis se přenáší kůží a sliznicí (pohlavní styk)
- infekční je stadium primární a sekundární
- různě dlouhému období latence předchází terciární starium (neinfekční)
- kongenitální syfilis získá dítě od infikované matky v děloze transplacentárně
1. stadium
- primární vřed (ulcus durum), zduření spádových uzlin
- inkubace cca 21 dní
- klinický obraz:
- Ulcus durum – nejprve plochá papula měnící se postupně v erozi a vřed; vyvýšené okraje, temně červená spodina; palpačně (v rukavicích!) tuhý vřed s indurovanými okraji, nebolestivý
- Regionální lymfadenitida – vzniká za 1–2 týdny, uzliny zvětšené, nebolestivé, zarudlé
2. stadium
- do 2 let
- kožní exantém – makuly či papuly 0,5–1 cm, červené, mohou být kryté šupinou
- condylomata lata – papuly až hrboly, červené nebo barvy kůže
- leucoderma syphiliticum – depigmentace na krku
- hepatitis, lymfadenitis (trvá 2–8 týdnů), od 6. měsíce v 25 % příznaky neurologické – akutní syfilitická meningitida
- na sliznicích enantém (sliznice úst, genitálu)
- vlasy – alopecia areolaris (difuzní alopecie ve kštici a vousech, ztráta řas a laterální třetiny obočí)
3. stadium
- pozdní a neinfekční po různě dlouhé latenci
- gumma – ostře ohraničený hrbol, lividně červený, palpačně tuhý, v centru kolikvuje
- obsah perforuje navenek, vzniká vřed a vytéká vazká žlutavá tekutina
- hojí se depigmentovanou jizvou
- v 7 % příznaky neurologické – paralysis progressiva, tabes dorsalis[2]
- kůže – syfilis noduloulcerosa:
- papuly a hrboly splývající do ložisek temně červené barvy, hojí se v centru atrofickou pigmentovou jizvou
- na extenzorech, zádech a na obličeji
Diagnostika
- klinický obraz, anamnéza
- nepřímá diagnostika – sérologické vyšetření protilátek:
- netreponemové testy (VDRL, RRR) – prokazují nespecifické antikardiolipinové protilátky („reaginy“)
- treponemové testy (TPHA, FTA, ELISA,...) – prokazují specifické protilátky proti antigenům Treponema pallidum
- Nespecifické protilátky po účinné léčbě během týdnů až měsíců vymizí, ale specifické IgG zůstávají detekovatelné dlouhodobě.[3]
- přímá diagnostika:
- vyšetření v zástinovém mikroskopu
- základní, standardní vyšetření při podezření na specifickou lézi na kůži nebo sliznici
- umožňuje vyšetřit serózní exsudát z lézí, mozkomíšní mok, amniovou tekutinu apod.
- PCR (polymerázová řetězová reakce)
- přímý imunofluorescenční průkaz antigenů (DFA-TP) – nákladné, u nás nedostupné
- histopatologické vyšetření (impregnace stříbrem) – zdlouhavé a zatížené řadou artefaktů[4]
- vyšetření v zástinovém mikroskopu
- diagnóza se opírá o vyšetření protilátek v séru + likvoru
- v likvoru je lymfocytární pleocytóza, proteincytologická asociace, zmnožení gamaglobulinů
- falešně pozitivní je někdy TBC, leptospiróza či některé nádory[2]
Sérologická vyšetření
- RRR (rychlá reaginová reakce) neboli RPR (rapid plasma reagin) – levný screeningový test
- mikroflokulační reakce, kde antigenem je kardiolipin smíšený s cholesterolem a lecitinem
- kardiolipin je fosfolipid (hapten) obsažený v membráně Treponema pallidum, ale i u jiných bakterií a také v mitochondriích
- protilátky proti kardiolipinu produkované při syfilis nazývají „reaginy“
- při setkání antigenu s protilátkami dochází k tvorbě shluků
- může být falešně pozitivní, proto je pozitivitu potřeba potvrdit např. testem TPHA[5]
- VDRL (Veneral disease research laboratory) mikroskopický test
- lze užít k vyšetření séra i likvoru[4]
- TPHA (Treponema pallidum hemagglutination) nebo MHA-TP (mikrohemaglutinace T. pallidum) – levný screeningový test
- FTA-ABS IgG, IgM (fluorescent treponemal antibody – absorbed)
- umožňuje diagnostiku již od 2. až 3. týdne syfilis
- antigenem je Nicholsův kmen T. p. pallidum
- využívá se tzv. sorbent, kterým se ze séra pacienta odstraní zkříženě reagující protilátky
- pacientovy protilátky se označí fluorescenčním barvivem a při reakci s antigenem světélkují
- hodnocení imunofluorescenční reakce je subjektivní
- bývá falešně pozitivní při systémovém lupus erythematosus[6]
- ELISA
- Westernblot (WB)
- dříve se používal Nelsonův(-Mayerův) Treponema pallidum imobilizační test (TPIT)
Klinický obraz
- nejčastěji se setkáváme s postižením hlavových nervů, které je typické pro všechna stadia
- Argyll–Robertsonovy zornice (anizokorické, nápadně úzké, zneokrouhlené, nereagují na osvit při zachovalé reakci na konvergenci) – příčina: léze n.III nebo přímo mezencefala
- edém papil následuje atrofie n.II a oslepnutí
- hluchota je důsledek léze n.VIII
Léčba
- penicilin je kauzální léčbou všech stadií nemoci
- všechny formy syfilis jsou léčitelné, výsledky tím lepší, čím dříve je penicilin podán
- Penicilin G i.v. 2–4 MIU po 4 hod. 10–14 dní
- Prokainpenicilin G i.m. 2–4 MIU (a probenecid 500 mg/6 h) po 24 hod. – celkem 15 dní
- Pendepon (benzathini benzylpenicilin) i.m. 2–4 MIU každých 7 dní po 3 týdny
- Herxheimerova reakce – horečka a tachykardie v počátku léčby, odezva organizmu na endotoxin z rozpadlých spirochet, reaguje příznivě na léčbu kortikoidy
- při přecitlivělosti na penicilin → p.o. erytromycin nebo tetracyklin po 30 dní
- tabické krize (viz dále) ovlivní zčásti atropin[2]
Akutní syfilitická meningitida
- první projev neléčené neurolues, má 3 formy:
- asymptomatická – většina, ukáže jen náhodný nález v likvoru po lumbální punkci
- aseptická – únava, meningeální syndrom, horečnatý exantém
- akutní bazální – hydrocefalus, léze hlavových nervů (n. VII, VIII), edém papil n. II
- mok: lymfocytóza 100–1000 buněk/mm3, zvýšená bílkovina 0,5–2 g/l, cukry snížené, RRR+
- léčba: 1. a 2. stadium – penicilin[2]
Pozdní neurologické následky neléčené syfilis
- vzácné
- u neléčených nejdříve za 5 let od nákazy v období latence[2]
Meningovaskulární syfilis (za 5–10 let)
- obliterující endarteritis působí cévní mozkové příhody
- granulace na bazi mozku působí parézy hlavových nervů[2]
Spinální syfilis (za 10–15 let)
- mícha je postižena subpiálně chronickou meningitidou
- radikulární bolesti, atrofie svalstva horních končetin, paraplegie[2]
Optická atrofie (za 10–15 let)
- chronická meningitis a subpiální nekróza výlučně kolem n. II jedno- i oboustranně
- zužuje se zorné pole
- likvor je u neléčené syfilis s pozdními neurologickými následky vždy týž: lymfocytární pleocytóza 100/mm3, zvýšený protein a gamaglobuliny, pozitivní sérologie
- penicilin je lék volby[2]
Paralysis progressiva (za 15–20 let)
- subakutní meningoencefalitis s převážně frontálním postižením
- dnes velmi vzácná
- neurastenie → poruchy afektivity (manie), koncentrace, chování, úsudku a paměti → progresivní demence – preparalytické stadium
- paralytické stadium – + příznaky kortikospinální, extrapyramidové, myoklonus, příp. Argyll-Robertsonova zornice, dysartrie, epilepsie → končí rozpadem osobnosti a celkovým marazmem, náhlá smrt – ictus paralyticus
- nejčastěji – megalomanská forma – velikášské bludy, depresivní forma, simplexní forma – obraz postupující demence, Lissauerova forma – neurologická symptomatologie, likvorová paralýza – nález v likvoru, bez klinického projevu
- dg: séropozitivita – treponemové reakce (TPHA,TPI)
- mok: lymfocytární pleocytóza 50/mm3, bílkovina 0,5–2 g/l, gamaglobuliny +++, RRR+
- pitva: atrofie mozk. kůry, ztluštění plen, kolem cév infiltráty lymfocytů a plazmatických buněk, bujení mikroglie, degenerace neuronů
- penicilin u 40 % nemocných zastaví progresi (dříve Wagner-Jauregg – malarioterapie)[2]
Tabes dorsalis (za 15–20 let)
- atrofie zadních provazců a kořenů míšních
- zánět probíhá na dorzu míchy jako chronická progresivní meningitis
- velmi vzácná
- ataxie, poruchy rovnováhy, hyporeflexie, lancinující bolesti dolních končetin, změny trofiky a zornic
- tabické krize = viscerální koliky věrohodně napodobující náhlou příhodu břišní – bolest, nauzea, zvracení, tenezmy, průjem
- záchvaty palčivých parestesií postihují často n. ischiadicus a n. ulnaris
- inkontinence, impotence, necitlivost genitálií
- nebolestivé deformity kloubů, trofické vředy na noze (malum perforans) jsou důsledkem traumat z chybějící propriocepce, bez naděje na zlepšení
- likvor je blíže normě než u progresivní paralýzy, RRR je až ve 30 % negativní
- syfilitická gumma je extrémně vzácná, jako infiltrativní ohraničený zánět postihuje kromě mozku i další orgány, např. játra[2]
Kongenitální syfilis
- transplacentární infekce působí malformace vedoucí až k potratu či porodu mrtvého dítěte
- Hutchinsonova trias: soudkovité řezáky, keratitis profunda, hluchota
- sedlovitý nos, šavlovité tibie
- syphilis congenita tarda se objevuje později, často bez příznaků I. a II. stadia[2]
Syfilis kostí
- vzácná
- adnátní (vrozená) syfilis: osteochodritis růstových plotének dlouhých kostí, reaktivní periostitis (zdvojení kostní linie)
- získaná syfilis: negumózní periostitis s postižením lebky a tibie / gumózní syfilitická periostitida a osteomyelitis destruktivního charakteru (defekty v lebce, proděravění patra, kompresivní fraktury obratlů)[7]
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ Skočit nahoru k: a b DOSTÁL, Václav, et al. Infektologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0749-2.
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d e f g h i j k l SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.
- ↑ http://www.medmicro.info/portal/syfilis/lvl3/ch09.html
- ↑ Skočit nahoru k: a b http://www.szu.cz/tema/prevence/syfilis-tradicni-choroba-soucasny-problem-ii
- ↑ Skočit nahoru k: a b http://old.lf3.cuni.cz/mikrobiologie/bak/uceb/obsah/lues/lues.htm
- ↑ Skočit nahoru k: a b http://www.medmicro.info/portal/syfilis/lvl3/ch09s05.html
- ↑ POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Speciální patologie. 2.. vydání. Praha : Galén-Karolinum, 2007. s. 297-299. ISBN 978-80-7262-494-2.
Použitá literatura
- SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.
- POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Speciální patologie. 2.. vydání. Praha : Galén-Karolinum, 2007. s. 297-299. ISBN 978-80-7262-494-2.
- DOSTÁL, Václav, et al. Infektologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0749-2.