Hlavové nervy

Shrnující anatomie s popisky jednotlivých hlavových nervů ze vztahu k okolním skrukturám.

Hlavové nervy (také kraniální nervy, jako i v anglickém jazyce naleznete pod pojmem cranial nerves) jsou se o párové struktury vystupující z mozkového kmene, výjimku tvoří I. a II. hlavový nerv, jež jsou výchlipkami telencephala a diencephala. Mohou mít čiště senzitivní nebo motorickou funkci, některé z nich ovšem vedou obě funkční složky. Inervační oblast, jak již z názvu vypovídá, je hlava a krk. Výjimku ovšem tvoří X. hlavový nerv, který svou parasympatickou složkou zasahuje až do břišní dutiny - po Cannon-Böhmův bod.

Níže předkládáme shrnující tabulku týkající se základních informacích o jednolivých nervech, detailnější informace naleznete v článcích individuálně uvedenými pod odkazy v talulce:

Srnují tabulka kraniálních nervů (V − visceromotoricky; S − somatomotoricky)

Nerv	Aference/eference	Odstup z lebky	Funkce
Nervus olfactorius (I)	Aferentní	Lamina cribrosa ossis ethmoidalis	Čich
Nervus opticus (II)	Aferentní	Canalis opticus	Zrak
Nervus oculomotorius (III)	V a S eferentní	Fissura orbitalis superior	Inervace okohybných svalů kromě m. obliquus superior a m. rectus lateralis
Nervus trochlearis (IV)	S eferentní	Fissura orbitalis superior	Inervace m. obliquus superior
Nervus trigeminus (V)	Aferentní a eferentní	V1 − fissura orbitalis superior; V2 − foramen rotundum; V3 − foramen ovale	Senzitivní inervace obličeje, motorika žvýkacího svalstva, m. mylohyoideus, přední bříško m. digastricus
Nervus abducens (VI)	S eferentní	Fissura orbitalis superior	Inervace m. rectus lateralis
Nervus facialis (VII)	Aferentní a eferentní	Meatus acusticus internus do foramen stylomastoideum	Motorická inervace obličeje, zadní bříško m. digastricus, m. stylohyoideus a m. stapedius, senzitivní inervace předních dvou třetin jazyka, stimulace sekreční aktivity slzních žláz, žlázek dutiny nosní, ústní a paranasální dutinu, glandula sublingualis a submandibularis aj.
Nervus vestibulocochlearis (VIII)	Aferentní	Porus acusticus internus (et meatus acusticus internus)	Vestibulární část − balanc; kochleární část − sluch
Nervus glossopharyngeus (IX)	Aferentní a eferentní	Foramen jugulare	Inervace svalů měkkého patra kromě m. tensor veli palatini, m. stylopharyngeus a z pleteně sdílenous n. vagus i svaly hltanu, inervace sliznice středoušní dutiny a senzitivní inervace faryngu, Eustachovy trubice a zadní třetiny jazyka
Nervus vagus (X)	Aferentní a eferentní	Foramen jugulare	Motorická inervace svalů hltanu a hrtanu, pregangliová vlákna vedou ke gangliím při orgánech v dutině hrudní a břišní, přímá inervace orgánů, senzitivní inervace kořenu jazyka, kůže oblasti zadní a spodní stěny zevního zvukovodu, horní část boltce, hltanu a hrtanu, orgánů v hrudníku a z trávicí trubice, epiglottis a z glossoepiglotické oblasti
Nervus accessorius (XI)	Eferentní	Foramen jugulare	Inervace m. sternocleidomastoideus a m. trapezius
Nervus hypoglossus (XII)	S eferentní	Canalis hypoglossi	Inervace všech intraglosálních a extraglosálních svalů kromě m. palatoglossus (sval měkkého patra)

Po rozklinutí jsou detailněji zobrazeny jednotlivé funkční koponenty hlavových nervů, včetně cílených oblastí jejich inervace.

Odkazy

Externí odkazy

• Morfologie orofaciálního systému pro studenty zubního lékařství

• Základy neuroanatomie a nervových drah