Syfilis: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

Řádek 135: Řádek 135:
* vzácná
* vzácná
* '''adnátní (vrozená) syfilis:''' [[osteochodritis]] růstových plotének dlouhých kostí, reaktivní [[periostitis]] (zdvojení kostní linie)
* '''adnátní (vrozená) syfilis:''' [[osteochodritis]] růstových plotének dlouhých kostí, reaktivní [[periostitis]] (zdvojení kostní linie)
* '''získaná syfilis:''' negumózní periostitis s postižením [[lebka|lebky]] a [[tibie]] / gumózní syfilitická periostitida a [[osteomyelitis]] destruktuvního charakteru (defekty v lebce, proděravění [[dutina ústní|patra]], kompresivní fraktury [[obratle|obratlů]]<ref name="Povýšil">{{Citace
* '''získaná syfilis:''' negumózní periostitis s postižením [[lebka|lebky]] a [[tibie]] / gumózní syfilitická periostitida a [[osteomyelitis]] destruktuvního charakteru (defekty v lebce, proděravění [[dutina ústní|patra]], kompresivní fraktury [[obratle|obratlů]])<ref name="Povýšil">{{Citace
|typ = kniha
|typ = kniha
|korporace =  
|korporace =  

Verze z 27. 9. 2010, 16:00

Syfilida (příjice, lues) je infekční, systémové onemocnění s charakteristickým průběhem střídání příznakového a bezpříznakového období.

Může postihnout prakticky kteroukoli tkáň či orgán a neléčené onemocnění může být příčinou smrti či invalidity. Infekce může být přenesena na plod (časná a pozdní kongenitální syfilis).[1]

Charakteristika

  • dnes neurologické projevy příjice pro široce dostupnou léčbu relativně vzácné
  • rizikové skupiny: narkomané, nemocní s AIDS
  • u neléčené lues se ve 25 % objeví akutní syfilitická meningitis nejdříve 6 měsíců od primoinfekce
    • působí ji meningeální invaze Treponema pallidum (spirocheta citlivá na vlivy vnějšího prostředí[1])
    • mozkový parenchym nepostihuje
  • za 5–15 let od nákazy se objeví u některých neléčených obliterující endarteritis (syphilis meningovasculosa), chronická subpiální meningitis (syphilis spinalis), optická atrofie, gumma
  • s latencí 15–20 let u 7 % neléčených dochází k metaluetickému postižení – progresivní paralýza, tabes dorsalis
  • infekční je syfilis od primoinfekce do konce 2. roku onemocnění[2]

Patogeneze

  • získaná syfilis se přenáší kůží a sliznicí (pohlavní styk)
  • infekční je stadium primární a sekundární
  • různě dlouhému období latence předchází terciární starium (neinfekční)
  • kongenitální syfilis získá dítě od infikované matky v děloze transplacentárně
  • 1. stadium (6 týdnů) – primární vřed (ulcus durum), zduření spádových uzlin
  • 2. stadium – do 2 let – kožní exantém, hepatitis, lymfadenitis (trvá 2–8 týdnů), od 6. měsíce v 25 % příznaky neurologické – akutní syfilitická meningitida
  • 3. stadium – pozdní a neinfekční po různě dlouhé latenci – gumma, v 7 % příznaky neurologické – paralysis progressiva, tabes dorsalis[2]
Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Získaná syfilis.
Soubor:Lues.jpg
3. stádium - hlava pacienta

Diagnostika

  • je serologická:
    • protilátky nespecifické – reaginy – IgG a IgM, komplement fixační testy (VDRL test – Veneral Disease Research Laboratory – silná positivita testu znamená aktivní chorobu)
    • protilátky specifické (proti treponemám) – nelze odlišit současnou infekci od proběhlé (FTA – Fluorescenční absorpce treponemat, TPI – Treponema Pallidum Imobilizační test – Nelsonův test)
  • nejčastěji se setkáváme s postižením hlavových nervů, které je typické pro všechna stadia
  • Argyll–Robertsonovy zornice (anizokorické, nápadně úzké, zneokrouhlené, nereagují na osvit při zachovalé reakci na konvergenci) – příčina: léze n.III nebo přímo mezencefala
  • edém papil následuje atrofie n.II a oslepnutí
  • hluchota je důsledek léze n.VIII
  • v likvoru je lymfocytární pleocytóza, proteincytologická asociace, zmnožení gamaglobulinů
  • diagnóza se opírá o vyšetření protilátek v séru + likvoru
  • falešně pozitivní je někdy TBC, leptospiróza či některé nádory
  • při klinických pochybnostech je k disposici nákladný Nelsonův test, který je velmi citlivý[2]

Léčba

  • penicilin je kauzální léčbou všech stadií nemoci
  • všechny formy syfilis jsou léčitelné, výsledky tím lepší, čím dříve je penicilin podán
  • Penicilin G i.v. 2–4 MIU po 4 hod. 10–14 dní
  • Prokainpenicilin G i.m. 2–4 MIU (a probenecid 500 mg/6 h) po 24 hod. – celkem 15 dní
  • Pendepon (benzathini benzylpenicilin) i.m. 2–4 MIU každých 7 dní po 3 týdny
  • Herxheimerova reakce – horečka a tachykardie v počátku léčby, odezva organizmu na endotoxin z rozpadlých spirochet, reaguje příznivě na léčbu kortikoidy
  • při přecitlivělosti na penicilin → p.o. erytromycin nebo tetracyklin po 30 dní
  • tabické krize (viz dále) ovlivní zčásti atropin[2]

Akutní syfilitická meningitida

  • první projev neléčené neurolues, má 3 formy:
  1. asymptomatická – většina, ukáže jen náhodný nález v likvoru po lumbální punkci
  2. aseptická – únava, meningeální syndrom, horečnatý exantém
  3. akutní bazálníhydrocefalus, léze hlavových nervů (n. VII, VIII), edém papil n. II
  • mok: lymfocytóza 100–1000 buněk/mm3, zvýšená bílkovina 0,5–2 g/l, cukry snížené, RRR+
  • léčba: 1. a 2. stadium – penicilin[2]

Pozdní neurologické následky neléčené syfilis

  • vzácné
  • u neléčených nejdříve za 5 let od nákazy v období latence[2]

Meningovaskulární syfilis (za 5–10 let)

Spinální syfilis (za 10–15 let)

  • mícha je postižena subpiálně chronickou meningitidou
  • radikulární bolesti, atrofie svalstva horních končetin, paraplegie[2]

Optická atrofie (za 10–15 let)

  • chronická meningitis a subpiální nekróza výlučně kolem n. II jedno- i oboustranně
  • zužuje se zorné pole
  • likvor je u neléčené syfilis s pozdními neurologickými následky vždy týž: lymfocytární pleocytóza 100/mm3, zvýšený protein a gamaglobuliny, pozitivní sérologie
  • penicilin je lék volby[2]

Paralysis progressiva (za 15–20 let)

  • subakutní meningoencefalitis s převážně frontálním postižením
  • dnes velmi vzácná
  • neurastenie → poruchy afektivity (manie), koncentrace, chování, úsudku a paměti → progresivní demencepreparalytické stadium
  • paralytické stadium – + příznaky kortikospinální, extrapyramidové, myoklonus, příp. Argyll-Robertsonova zornice, dysartrie, epilepsie → končí rozpadem osobnosti a celkovým marazmem, náhlá smrt – ictus paralyticus
  • nejčastěji – megalomanská forma – velikášské bludy, depresivní forma, simplexní forma – obraz postupující demence, Lissauerova forma – neurologická symptomatologie, likvorová paralýza – nález v likvoru, bez klinického projevu
  • dg: séropozitivita – treponemové reakce (TPHA,TPI)
  • mok: lymfocytární pleocytóza 50/mm3, bílkovina 0,5–2 g/l, gamaglobuliny +++, RRR+
  • pitva: atrofie mozk. kůry, ztluštění plen, kolem cév infiltráty lymfocytů a plazmatických buněk, bujení mikroglie, degenerace neuronů
  • penicilin u 40 % nemocných zastaví progresi (dříve Wagner-Jauregg – malarioterapie)[2]

Tabes dorsalis (za 15–20 let)

  • atrofie zadních provazců a kořenů míšních
  • zánět probíhá na dorzu míchy jako chronická progresivní meningitis
  • velmi vzácná
  • ataxie, poruchy rovnováhy, hyporeflexie, lancinující bolesti dolních končetin, změny trofiky a zornic
  • tabické krize = viscerální koliky věrohodně napodobující náhlou příhodu břišní – bolest, nauzea, zvracení, tenezmy, průjem
  • záchvaty palčivých parestesií postihují často n. ischiadicus a n. ulnaris
  • inkontinence, impotence, necitlivost genitálií
  • nebolestivé deformity kloubů, trofické vředy na noze (malum perforans) jsou důsledkem traumat z chybějící propriocepce, bez naděje na zlepšení
  • likvor je blíže normě než u progresivní paralýzy, RRR je až ve 30 % negativní
  • syfilitická gumma je extrémně vzácná, jako infiltrativní ohraničený zánět postihuje kromě mozku i další orgány, např. játra[2]
Keratitis profunda

Kongenitální syfilis

  • transplacentární infekce působí malformace vedoucí až k potratu či porodu mrtvého dítěte
  • Hutchinsonova trias: soudkovité řezáky, keratitis profunda, hluchota
  • sedlovitý nos, šavlovité tibie
  • syphilis congenita tarda se objevuje později, často bez příznaků I. a II. stadia[2]
Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Vrozená syfilis.

Syfilis kostí

  • vzácná
  • adnátní (vrozená) syfilis: osteochodritis růstových plotének dlouhých kostí, reaktivní periostitis (zdvojení kostní linie)
  • získaná syfilis: negumózní periostitis s postižením lebky a tibie / gumózní syfilitická periostitida a osteomyelitis destruktuvního charakteru (defekty v lebce, proděravění patra, kompresivní fraktury obratlů)[3]

Odkazy

Související články

Použitá literatura

SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.

POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Speciální patologie. 2.. vydání. Praha : Galén-Karolinum, 2007. s. 297-299. ISBN 978-80-7262-494-2.

DOSTÁL, Václav, et al. Infektologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0749-2.

Jednotlivé reference

  1. Skočit nahoru k: a b DOSTÁL, Václav, et al. Infektologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0749-2.
  2. Skočit nahoru k: a b c d e f g h i j k l SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.
  3. POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Speciální patologie. 2.. vydání. Praha : Galén-Karolinum, 2007. s. 297-299. ISBN 978-80-7262-494-2.