Prolaktin: Porovnání verzí
Z WikiSkript
(obnova KO po me) |
(Sloučení obsahu ze stránky PRH) značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
| (Není zobrazeno 18 mezilehlých verzí od 10 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Zkontrolováno | | {{Zkontrolováno | 20111025142052 | [[Uživatel:Sviglerova|MUDr. Jitka Švíglerová, Ph.D.]]|408583|20190119121704}} | ||
__NOTOC__ | |||
{{Infobox - hormon | |||
| název = Prolaktin | |||
| obrázek = PRL structure.png | |||
| popisek = Struktura prolaktinu | |||
| prekurzor = | |||
| žláza = přední lalok hypofýzy | |||
| struktura = 3 formy, ''little prolactin''' o 22kDa, '''big prolactin''' - 48 kDa, '''big big prolactin''' - 150 kDa <ref> {{Citace | |||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Kiefer | |||
| jméno1 = K A | |||
| příjmení2 = Malarkey | |||
| jméno2 = W B | |||
| článek = Size heterogeneity of human prolactin in CSF and serum: experimental conditions that alter gel filtration patterns | |||
| časopis = J Clin Endocrinol Metab | |||
| rok = 1978 | |||
| číslo = 1 | |||
| svazek = 46 | |||
| strany = 119-24 | |||
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/752015 | |||
| issn = 0021-972X | |||
}} | |||
</ref> | |||
| cílový orgán/tkáň = mléčna žláza | |||
| receptor = prolaktinové receptory s MAPK aktivitou <ref>{{Citace | |||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Mancini | |||
| jméno1 = Tatiana | |||
| příjmení2 = Casanueva | |||
| jméno2 = Felipe F | |||
| příjmení3 = Giustina | |||
| jméno3 = Andrea | |||
| článek = Hyperprolactinemia and prolactinomas | |||
| časopis = Endocrinol Metab Clin North Am | |||
| rok = 2008 | |||
| číslo = 1 | |||
| svazek = 37 | |||
| strany = 67-99, viii | |||
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18226731, | |||
| issn = 0889-8529 | |||
}} | |||
</ref> | |||
| účinky = tvorba mateřského mléka | |||
| OMIM = {{OMIM|176760}} | |||
}} | |||
'''Prolaktin''' je hormon peptidové povahy tvořený a secernovaný předním lalokem [[hypofýza|hypofýzy]] (adenohypofýzou). | |||
Prolaktin stejně jako růstový hormon nemá specifický cílový orgán. Stimuluje růst [[Prs|mléčné žlázy]] (duktálního systému) a tvorbu mateřského mléka. Sekrece prolaktinu se výrazně zvyšuje v těhotenství (stimuluje rozvoj lobulů mléčné žlázy) a několik měsíců po porodu, kdy aktivuje laktaci, která byla do té doby tlumena vyššími hladinami progesteronu a estrogenu tvořenými placentou. Během laktace zároveň potlačuje obnovení ovariálního cyklu ženy. | |||
| | |||
V průběhu zánětu zajišťuje prolaktin diferenciaci lymfocytů a jaterní syntézu α2-makroglobulinu. Mírné zvýšení sekrece nastává i při fyzické námaze a při psychickém stresu (u žen i u mužů). | |||
=== Řízení tvorby === | |||
U netěhotných žen je produkce prolaktinu tlumena [[Dopamin|dopaminem]] tvořeným v hypotalamu, který působí na D<sub>2</sub> receptory [[Adenohypofýza|adenohypofýzy]]. V průběhu těhotenství klesá inhibice tvorby prolaktinu, jehož hladiny stoupají a po porodu tak zajišťuje laktaci. Prolaktin může být produkován i mimo hypofýzu v lymfocytech během zánětu (viz výše). | |||
=== Patofyziologie === | |||
'''Hypopituitarismus''' způsobený úrazem, hemoragií nebo nekrózou hypofýzy zvyšuje hladiny prolaktinu z důvodu nedostatečné inhibice dopaminem. U těhotných žen může dojít k nekrotizaci hypofýzy kvůli cirkulačním poruchám během porodu ([[Sheehanův syndrom|Sheehanovu syndromu]]). | |||
'''Hyperpituitarismus''' je nejčastěji způsoben [[Adenom|adenomem.]] Prolaktinom je nejčastějším adenomem hypofýzy a způsobuje galaktoreu, jež se projevuje produkcí mléka z prsní žlázy u mužů nebo u žen v období mimo těhotenství. Dále u žen způsobuje amenoreu a tedy možnou impotenci a u mužů snížení libida a impotenci.<noinclude> | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Související články === | |||
* [[Prolaktinom]] | |||
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
* {{Citace | * {{Citace | ||
| Řádek 23: | Řádek 76: | ||
| rozsah = 890 | | rozsah = 890 | ||
}} | }} | ||
* Physiology, Prolactin. ''National library of medicine'' [online]. Bethesda, USA [cit. 2022-09-26]. Dostupné z: <nowiki>https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK507829/</nowiki> | |||
* KITTNAR, Otomar. ''Lékařská fyziologie''. Praha: Grada, 2011. <nowiki>ISBN 978-80-247-3068-4</nowiki>. | |||
* NEČAS, Emanuel. ''Patologická fyziologie orgánových systémů 1''. 2.vydání. Praha: Nakladateství Univerzity Karlovy, 2009. <nowiki>ISBN 978-80-246-1711-4</nowiki>. | |||
=== Referecnce === | |||
<references /> | |||
</noinclude> | </noinclude> | ||
{{Navbox - hormony}} | |||
[[Kategorie:Fyziologie]] | [[Kategorie:Fyziologie]] | ||
[[Kategorie:Biochemie]] | |||
[[Kategorie:Slovník fyziologie]] | [[Kategorie:Slovník fyziologie]] | ||
[[Kategorie:Slovník histologie a embryologie]] | |||
[[Kategorie:Významně pozměněné zkontrolované články]] | |||
Aktuální verze z 15. 7. 2024, 16:14
| Prolaktin | |
 Struktura prolaktinu | |
| Žláza | přední lalok hypofýzy |
|---|---|
| Struktura | 3 formy, little prolactin' o 22kDa, big prolactin - 48 kDa, big big prolactin - 150 kDa [1] |
| Cílový orgán/tkáň | mléčna žláza |
| Receptor | prolaktinové receptory s MAPK aktivitou [2] |
| Účinky | tvorba mateřského mléka |
| OMIM | 176760 |
Prolaktin je hormon peptidové povahy tvořený a secernovaný předním lalokem hypofýzy (adenohypofýzou).
Prolaktin stejně jako růstový hormon nemá specifický cílový orgán. Stimuluje růst mléčné žlázy (duktálního systému) a tvorbu mateřského mléka. Sekrece prolaktinu se výrazně zvyšuje v těhotenství (stimuluje rozvoj lobulů mléčné žlázy) a několik měsíců po porodu, kdy aktivuje laktaci, která byla do té doby tlumena vyššími hladinami progesteronu a estrogenu tvořenými placentou. Během laktace zároveň potlačuje obnovení ovariálního cyklu ženy.
V průběhu zánětu zajišťuje prolaktin diferenciaci lymfocytů a jaterní syntézu α2-makroglobulinu. Mírné zvýšení sekrece nastává i při fyzické námaze a při psychickém stresu (u žen i u mužů).
Řízení tvorby[upravit | editovat zdroj]
U netěhotných žen je produkce prolaktinu tlumena dopaminem tvořeným v hypotalamu, který působí na D2 receptory adenohypofýzy. V průběhu těhotenství klesá inhibice tvorby prolaktinu, jehož hladiny stoupají a po porodu tak zajišťuje laktaci. Prolaktin může být produkován i mimo hypofýzu v lymfocytech během zánětu (viz výše).
Patofyziologie[upravit | editovat zdroj]
Hypopituitarismus způsobený úrazem, hemoragií nebo nekrózou hypofýzy zvyšuje hladiny prolaktinu z důvodu nedostatečné inhibice dopaminem. U těhotných žen může dojít k nekrotizaci hypofýzy kvůli cirkulačním poruchám během porodu (Sheehanovu syndromu).
Hyperpituitarismus je nejčastěji způsoben adenomem. Prolaktinom je nejčastějším adenomem hypofýzy a způsobuje galaktoreu, jež se projevuje produkcí mléka z prsní žlázy u mužů nebo u žen v období mimo těhotenství. Dále u žen způsobuje amenoreu a tedy možnou impotenci a u mužů snížení libida a impotenci.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- GANONG, William F. Přehled lékařské fyziologie. 20. vydání. Praha : Galén, 2005. 890 s. ISBN 80-7262-311-7.
- Physiology, Prolactin. National library of medicine [online]. Bethesda, USA [cit. 2022-09-26]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK507829/
- KITTNAR, Otomar. Lékařská fyziologie. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3068-4.
- NEČAS, Emanuel. Patologická fyziologie orgánových systémů 1. 2.vydání. Praha: Nakladateství Univerzity Karlovy, 2009. ISBN 978-80-246-1711-4.
Referecnce[upravit | editovat zdroj]
- ↑ KIEFER, K A a W B MALARKEY. Size heterogeneity of human prolactin in CSF and serum: experimental conditions that alter gel filtration patterns. J Clin Endocrinol Metab [online]. 1978, vol. 46, no. 1, s. 119-24, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/752015>. ISSN 0021-972X.
- ↑ MANCINI, Tatiana, Felipe F CASANUEVA a Andrea GIUSTINA. Hyperprolactinemia and prolactinomas. Endocrinol Metab Clin North Am [online]. 2008, vol. 37, no. 1, s. 67-99, viii, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18226731,>. ISSN 0889-8529.
