Celková anestetika (farmakologie): Porovnání verzí

Aktuální verze z 15. 11. 2023, 16:47

Celková anestetika jsou látky navozující celkovou anestezii, tj. reverzibilní stav vyznačující se bezvědomím, amnezií, analgezií, svalovou relaxací, udržením fyziologické stability a sníženou odpovědí na chirurgický stres.

Mechanismus účinku[upravit | editovat zdroj]

Celková anestetika představují natolik heterogenní skupinu léčiv, že je mechanismus jejich účinku vysvětlován hned dvěma teoriemi.

Lipidní teorie[upravit | editovat zdroj]

Lipidní nebo také biofyzikální teorie pokládá za základní předpoklad celkově anestetického účinku vysokou lipofilii. Touto teorií se vysvětluje účinek především inhalačních anestetik, jejichž účinek stoupá se vzrůstají lipofilií.

Lipofilní látky mají tendenci se koncentrovat v hydrofobní vrstvě buněčných membrán a tím ovlivňovat jejich propustnost. Tímto mechanismem snižují dráždivost a vodivost a navozují anestezii.

Proteino-receptorová teorie[upravit | editovat zdroj]

Další teorií je proteinová, receptorová, proteino-receptorová nebo také biochemická. Je aplikovatelná především na intravenózní anestetika a dle ní je podkladem anestezie interakce léčiva s receptory.

Ve středu zájmu této teorie stojí receptory asociované s iontovými kanály, především GABA A (inhibiční), NMDA (receptor pro glutamát, typ N-methyl-D-aspartát – excitační), N-receptor nebo receptor pro glycin (inhibiční).

Stadia celkové anestezie[upravit | editovat zdroj]

Tato stadia můžeme pozorovat při použití inhalačních anestetik, i když skutečně dobře patrná byla jen při anestezii za použití éteru, při dnešních anestetických postupech jsou málo zřetelná – hlavně stadium II.

I. stadium: období analgezie – Pacient ztrácí vědomí a je sníženo vnímání bolesti.

II. stadium: období excitace – Pacient je v bezvědomí, řada reflexů je však zesílena, motorický neklid; v tomto stadiu je největší riziko smrti na zástavu srdce

III. stadium: období chirurgické anestezie – Začíná znovuobjevením pravidelného dýchání a končí zástavou spontánního dýchání; svalový tonus se snižuje, spontánní pohyby mizí, s prohlubující se anestezií mizí veškeré reflexy.

IV. stadium: období míšní deprese – útlum vazomotorického respiračního centra, smrt může nastat do několika minut.

Inhalační anestetika[upravit | editovat zdroj]

Jsou plynné látky nebo těkavé kapaliny, jejichž farmakokinetika je velmi specifická.

Farmakokinetika[upravit | editovat zdroj]

Účinek celkových inhalačních anestetik prakticky ovlivňuje absorpce, distribuce a eliminace. Dnes používané látky se prakticky nemetabolizují a jsou eliminovány plícemi v nezměněné podobě. U většiny celkových anestetik je tato vlastnost, tedy nepatrná metabolizace, vyloženě žádoucí, jelikož bývají biotransformovány na toxické produkty (chloroform).

Faktory ovliňující farmakokinetiku jsou dány vlastnostmi dané látky (především fyzikálně-chemickými) a dále fyziologickými aspekty:

S vlastnostmi látky souvisí:

rozdělovací koeficient krev/plyn – tedy jinak řečeno rozpustnost v krvi; zde platí, že čím je látka v krvi rozpustnější, tím je distribuce pomalejší, je tedy pomalejší nástup a i odeznění účinku;
rozdělovací koeficient olej/plyn – tedy rozpustnost v lipidech; zde lze říci, že čím bude naše anestetikum liposolubilnější, tím účinnější bude, jelikož se mu v CNS bude líbit, stejně tak ochotně se však bude distribuovat do tukové tkáně.

Fyziologickými faktory ovlivňující účinek anestetika jsou potom:

plicní ventilace;
srdeční výdej, který ovlivňuje průtok krve plícemi.

Těkavé organické kapaliny[upravit | editovat zdroj]

Prvním celkovým anestetikem byl éter (přesněji dietyléter). Jeho význam je dnes spíše historický. Navozuje anestezii se silnou analgezií a myorelaxací. Nežádoucí účinky jsou však značné: často vyvolává zvracení a stimuluje bronchiální sekreci. Výhodou je nízká cena, nevýhodou potom vysoká výbušnost.

Dnes jsou především používány halogenované deriváty. Jejich předností je, že nejsou hořlavé ani ve směsi s kyslíkem. Nástup účinku mají pomalejší než anestetika intravenózní.

Halotan

Účinné anestetikum, slabé myorelaxans a analgetikum; vhodný pro udržení anestezie, má tokolytické vlastnosti.
- farmakokinetika: pomalý nástup účinku, akumulace v tukové tkáni, z 20 % metabolizován na toxickou trifluoroctovou kyselinu.
- účinky na kardiovaskulární systém a dýchání: hypotenze v důsledku vazodilatace, která není následovaná tachykardií, zcitlivuje myokard na působení katecholaminů.
- Ostatní nežádoucí účinky: hepatotoxicita, maligní hypertermie, u dětí jsou nežádoucí účinky nízké, proto je vhodnou volbou.

Isofluran: Je v současné době nejpoužívanějším inhalačním anestetikem, v závislosti na dávce nastává hypotenze, srdeční frekvence je lehce zvýšena.

Oproti halotanu je z 99 % vylučován plícemi, takže není hepatotoxický, a nezpůsobuje zcitlivění myokardu na katecholaminy.

Desfluran: Se svými vlastnostmi blíží isofluranu, jen je přechodně tachykardizující.
Sevofluran: Také má vlastnosti jako isofluran, tachykardizující není, používá se i k indukci anestezie.

Anorganické plyny[upravit | editovat zdroj]

Oxid dusný (N₂O, rajský plyn)

Plyn bez barvy a zápachu, nehořlavý, musí se podávat ve směsi s kyslíkem.
Účinky: rychlé navození a probuzení z anestezie, ta je však slabá, a proto se musí používat v kombinacích; je silně analgetický a mírně euforizující.
Vliv na kardiovaskulární systém a dýchání: srdeční funkci nesnižuje a na dýchání má malý vliv, ale snižuje odpověď organismu na hypoxii.

Xenon: Xenon je prostý nežádoucích účinků na kardiovaskulární systém, jeho anestetická účinnost však není velká a hlavně je velice drahý.

Intravenózní anestetika[upravit | editovat zdroj]

Intravenózní anestetika nacházejí uplatnění především při krátkých výkonech vyžadujících anestezii, jsou používána na úvod do inhalační anestezie nebo při kontraindikaci inhalačních anestetik při tzv. TIVA − totální intravenózní anestezii.

Rychle se dostávají do mozku, anestezie nastává během desítek sekund a její ukončení je zapříčiněno redistribucí z CNS, nikoli metabolizmem.

Thiopental

Levné anestetikum s rychlým nástupem účinku, postrádá analgetický a myorelaxační účinek.
Farmakokinetika: účinek nastupuje do 30 sekund a trvá 5–10 minut, po odeznění účinku trvá stav oblouznění (pobarbiturátová kocovina).
Účinek na kardiovaskulární systém a dýchání: snižuje krevní tlak, ale zvyšuje srdeční frekvenci, vede k bradypnoe v důsledku útlumu dýchacího centra.
nežádoucí účinky – nauzea, zvracení, při opakovaném podání dochází ke kumulaci.

Propofol

Anestetikum podobné thiopentalu, oproti němu má však řadu výhod; má antiemetické vlastnosti.
Farmakokinetika: rychlý nástup účinku, ten trvá 4–8 minut, po probuzení však na rozdíl od thiopentalu nenastává stav oblouznění.
Účinek na kardiovaskulární systém a dýchání: způsobuje pokles krevního tlaku, srdeční frekvenci zvyšuje méně než thiopental.
nežádoucí účinky: křečové stavy při probouzení

Etomidát

Je intravenózní anestetikum profilem podobné thiopentalu, je však vhodný u pacientů s onemocněním kardiovaskuláního systému.
Farmakokinetika: účinek trvá 4–8 minut.
Účinek na kardiovaskulární systém a dýchání: vliv na kardiovaskulární systém je minimální a ovlivnění dýchání je taktéž menší než u thiopentalu.
Nežádoucí účinky: myoklonické záškuby, útlum syntézy kortikosteroidů, nauzea, zvracení.

Midazolam

Je benzodiazepin s myorelaxačními, anxiolytickými, antikonvulzivními a amnestickými účinky, postrádá však účinky analgetické; dá se použít k úvodu i udržení anestezie; výhodou je možnost použití flumazenilu (specifického antagonisty benzodiazepinů).
Farmakokinetika: účinek nastupuje pomaleji než u thiopentalu.
Účinek na kardiovaskulární systém a dýchání: riziko kardiovaskulárního a dechového útlumu je velice nízké.

Ketamin

Je inhibitor NMDA-receptoru a vyvolává disociativní anestezii = stav, kdy je talamokortikální systém inhibován, ale limbický systém stimulován; to má za následek navození hypnotického stavu, ale nikoli ztrátu vědomí; charakteristická je amnesie a analgezie, ale spontánní dýchání a vyšší tonus svalstva.
Farmakokinetika: nástup účinku trvá asi 2 minuty, účinek trvá 10–15 minut; podání nemusí být pouze i.v., ale můžeme využít také pro celková anestetika exotických cest podání, jakými jsou p.o., rektální či intranazální podání.
Účinek na kardiovaskulátní systém a dýchání: je jediným celkovým anestetikem, které zvyšuje srdeční frekvenci a krevní tlak a netlumí dýchání, což se dá využít u šokových a hypovolemických stavů.
Nežádoucí účinky: nepříjemné živé sny až halucinace − jsou sníženy současným podáním benzodiazepinů.

Premedikace a další léčiva[upravit | editovat zdroj]

Cílem dnešní premedikace je především anxiolýza, nikoli potlačení nežádoucích účinků anestetik.

benzodiazepiny jako anxiolytika,
antihistaminika k prevenci anafylaktických reakcí,
anticholinergní látky zabraňují vzniku reflexní bradykardie,
H₂-antagonisté, antacida, prokinetika, jež zabraňují refluxu a následné aspiraci,
α₂-mimetika zlepšují stabilitu kardiovaskulárního systému a přispívají k sedaci a anxiolýze,
neuroleptika spolu s opioidy slouží k navození neuroleptanalgezie, stavu sedace, analgezie a amnezie, ne však bezvědomí – pacient je schopen spolupráce,
opioidy pak používáme při bolestivých zraněních.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Anestezie s Target Controlled Infusion – interaktivní algoritmus + test

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá Literatura[upravit | editovat zdroj]

MLADĚNKA, Přemysl. Celková anestetika - seminář [přednáška k předmětu Farmakologie, obor Farmacie, FaF HK UK v Praze]. Hradec Králové. 11.5.2011.

LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-373-0.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 Celková anestetika jsou látky navozující ''[[celková anestezie|celkovou anestezii]]'', tj. '''reverzibilní''' stav vyznačující se [[bezvědomí|'''bezvědomím''']], [[amnestický syndrom|'''amnezií''']], '''analgezií''', '''svalovou relaxací''', udržením '''fyziologické stability''' a '''sníženou odpovědí na chirurgický stres'''.
-==Mechanismus účinku==
+== Mechanismus účinku ==
 Celková anestetika představují natolik heterogenní skupinu léčiv, že je mechanismus jejich účinku vysvětlován hned dvěma teoriemi.
-===Lipidní teorie===
+=== Lipidní teorie ===
-Lipidní nebo také biofyzikální teorie pokládá za základní přepoklad celkově anestetického účinku vysokou lipofilitu. Touto teorií se vysvětluje účinek především [[Inhalační anestezie (pediatrie)|inhalačních anestetik]], jejichž účinek stoupá se vzrůstají lipofilitou.
+Lipidní nebo také biofyzikální teorie pokládá za základní předpoklad celkově anestetického účinku vysokou lipofilii. Touto teorií se vysvětluje účinek především [[Inhalační anestezie (pediatrie)|inhalačních anestetik]], jejichž účinek stoupá se vzrůstají lipofilií.
-Lipofilní látky mají tendenci se koncentrovat v hydrofobní vrstvě buněčných membrán a tím ovlivňovat jejich propustnost. Tímto mechanismem snižijí dráždivost a vodivost a navozují anestezii.
+Lipofilní látky mají tendenci se koncentrovat v hydrofobní vrstvě buněčných membrán a tím ovlivňovat jejich propustnost. Tímto mechanismem snižují dráždivost a vodivost a navozují anestezii.
-===Proteino-receptorová teorie===
+=== Proteino-receptorová teorie ===
 Další teorií je proteinová, receptorová, proteino-receptorová nebo také biochemická. Je aplikovatelná především na intravenózní anestetika a dle ní je podkladem anestezie interakce léčiva s [[Receptory, činnost, rozdělení|receptory]].
 Ve středu zájmu této teorie stojí receptory asociované s [[iontové kanály|iontovými kanály]], především '''GABA A''' (inhibiční), '''NMDA''' (receptor pro glutamát, typ N-methyl-D-aspartát – excitační), '''N-receptor''' nebo receptor pro '''glycin''' (inhibiční).
-==Stadia celkové anestezie==
+== Stadia celkové anestezie ==
-Tato stadia můžeme pozorovat při použití inhalačních anestetik, i když skutečně dobře patrná byla jen při anestezii za použití etheru, při dnešních anestetických postupech jsou málo zřetelná – hlavě stadium&nbsp;II.
+Tato stadia můžeme pozorovat při použití inhalačních anestetik, i když skutečně dobře patrná byla jen při anestezii za použití éteru, při dnešních anestetických postupech jsou málo zřetelná – hlavně stadium&nbsp;II.
-:''I. stadium: období analgezie'' – Pacient ztrácí [[Vědomí a jeho poruchy|vědomí]] a je sníženo vnímání [[bolest|bolesti]].
+:''I. stadium: období analgezie'' – Pacient ztrácí [[Vědomí a jeho poruchy|vědomí]] a je sníženo vnímání [[bolest]]i.
-:''II. stadium: období excitace'' – Pacient je v [[bezvědomí]], řada reflexů je však zesílena, motorický neklid; v tomo stadiu je největší riziko [[smrt|smrti]] na zástavu srdce
+:''II. stadium: období excitace'' – Pacient je v [[bezvědomí]], řada reflexů je však zesílena, motorický neklid; v tomto stadiu je největší riziko [[smrt]]i na zástavu srdce
-:''III. stadium: období chirurgické anestezie'' – Začíná znovuobjevením pravidelného dýchání a končí zástavou spontáního dýchání; svalový tonus se snižuje, spontání pohyby mizí, s prohlubující se anestezií mizí veškeré [[reflex|reflexy]].
+:''III. stadium: období chirurgické anestezie'' – Začíná znovuobjevením pravidelného dýchání a končí zástavou spontánního dýchání; svalový tonus se snižuje, spontánní pohyby mizí, s prohlubující se anestezií mizí veškeré [[reflex]]y.
-:''IV. stadium: období míšní deprese'' – útlum vasomotorického respiračního centra, [[smrt]] může nastat do několika minut.
+:''IV. stadium: období míšní deprese'' – útlum vazomotorického respiračního centra, [[smrt]] může nastat do několika minut.
-==[[Inhalační anestetika]]==
+== [[Inhalační anestetika]] ==
-Jsou plynné látky nebo těkavé kapaliny, jejihž farmakokinetika je velmi specifická.
+Jsou plynné látky nebo těkavé kapaliny, jejichž farmakokinetika je velmi specifická.
-===[[Farmakokinetika]]===
+=== [[Farmakokinetika]] ===
-Účinek celkových inhalačních anestetik prakticky ovlivňuje '''absorpce''', '''distribuce''' a [[Eliminace léčiv|eliminace]]. Dnes používané látky se prakticky '''nemetabolizují''' a jsou eliminovány plícemi v nezměněné podobě. U většiny celkových anestetik je nepatrný metabolismus vyloženě žádoucí, jelikož bývají biotransformovány na toxické produkty ([[chloroform]]).
+Účinek celkových inhalačních anestetik prakticky ovlivňuje '''absorpce''', '''distribuce''' a [[Eliminace léčiv|eliminace]]. Dnes používané látky se prakticky '''nemetabolizují''' a jsou eliminovány plícemi v nezměněné podobě. U většiny celkových anestetik je tato vlastnost, tedy nepatrná metabolizace, vyloženě žádoucí, jelikož bývají biotransformovány na toxické produkty ([[chloroform]]).
-Faktory ovliňující farmakokinetiku jsou dány ''vlastnostmi dané látky'' (především fyzikálně-chcemickými) a dále ''fyziologickými apekty'':
+Faktory ovliňující farmakokinetiku jsou dány ''vlastnostmi dané látky'' (především fyzikálně-chemickými) a dále ''fyziologickými aspekty'':
 ''S vlastnostmi látky souvisí:''
-*'''rozdělovací koeficient krev/plyn''' – tedy jinak řečeno rozpustnost v krvi; zde platí, že čím je látka v krvi rozpustnější, tím je distribuce pomalejší, je tedy pomalejší nástup a i odeznění účinku;
+* '''rozdělovací koeficient krev/plyn''' – tedy jinak řečeno rozpustnost v krvi; zde platí, že čím je látka v krvi rozpustnější, tím je distribuce pomalejší, je tedy pomalejší nástup a i odeznění účinku;
-*'''rozdělovací koeficient olej/plyn''' – tedy rozpustnost v lipidech; zde lze říci, že čím bude naše anestetikum liposolubilnější, tím účinější bude, jelikož se mu v CNS bude líbit, stejně tak ochotně se však bude distribuovat do tukové tkáně.
+* '''rozdělovací koeficient olej/plyn''' – tedy rozpustnost v lipidech; zde lze říci, že čím bude naše anestetikum liposolubilnější, tím účinnější bude, jelikož se mu v CNS bude líbit, stejně tak ochotně se však bude distribuovat do tukové tkáně.
 ''Fyziologickými faktory'' ovlivňující účinek anestetika jsou potom:
-*'''plicní ventilace''';
+* '''plicní ventilace''';
-*'''srdeční výdej''', který ovlivňuje průtok krve plícemi.
+* '''srdeční výdej''', který ovlivňuje průtok krve plícemi.
-===Těkavé organické kapaliny===
+=== Těkavé organické kapaliny ===
-Prvním celkovým anestetikem byl '''''[[ether]]''''' (přesněji ''diethylether''). Jeho význam je dnes spíše historický. Navozuje anestezii se silnou analgezií a myorelaxací. Nežádoucí účinky jsou však značné: často vyvolává zvracení a stimuluje bronchiální sekreci. Výhodou je nízká cena, nevýhodou potom vysoká výbušnost.
+Prvním celkovým anestetikem byl '''''[[éter]]''''' (přesněji ''dietyléter''). Jeho význam je dnes spíše historický. Navozuje anestezii se silnou analgezií a myorelaxací. Nežádoucí účinky jsou však značné: často vyvolává zvracení a stimuluje bronchiální sekreci. Výhodou je nízká cena, nevýhodou potom vysoká výbušnost.
 Dnes jsou především používány '''halogenované deriváty'''. Jejich předností je, že nejsou hořlavé ani ve směsi s kyslíkem. Nástup účinku mají pomalejší než anestetika intravenózní.
 ;[[Halotan]]
-*Účiné anestetikum, slabé myorelaxans a analgetikum; vhodný pro udržení anestezie, má tokolytické vlastnosti.
+* Účinné anestetikum, slabé myorelaxans a analgetikum; vhodný pro udržení anestezie, má tokolytické vlastnosti.
-**''farmakokinetika'': pomalý nástup účinku, akumulace v tukové tkáni, z 20 % '''metabolizován''' na toxickou '''trifluorctovou kyselinu'''.
+** ''farmakokinetika'': pomalý nástup účinku, akumulace v tukové tkáni, z 20 % '''metabolizován''' na toxickou '''trifluoroctovou kyselinu'''.
 ** ''účinky na kardiovaskulární systém a dýchání'': '''[[hypotenze]]''' v důsledku vazodilatace, která není následovaná [[tachykardie|tachykardií]], zcitlivuje myokard na působení [[katecholaminy|katecholaminů]].
-**''Ostatní nežádoucí účinky'': Hepatotoxicita, [[maligní hypertermie]], '''u dětí jsou nežádoucí účinky nízké''', proto je vhodnou volbou.
+** ''Ostatní nežádoucí účinky'': hepatotoxicita, [[maligní hypertermie]], '''u dětí jsou nežádoucí účinky nízké''', proto je vhodnou volbou.
 ;Isofluran: Je v současné době '''nejpoužívanějším inhalačním anestetikem''', v závislosti na dávce nastává hypotenze, [[srdeční frekvence]] je lehce zvýšena.
-*''Oproti halotanu'' je z 99 % vylučován plícemi, takže '''není hepatotoxický''', a nezpůsobuje zcitlivění myokardu na katecholaminy.
+* ''Oproti halotanu'' je z 99 % vylučován plícemi, takže '''není hepatotoxický''', a nezpůsobuje zcitlivění myokardu na katecholaminy.
 ;Desfluran: Se svými vlastnostmi blíží isofluranu, jen je '''přechodně tachykardizující'''.
 ;Sevofluran: Také má vlastnosti jako isofluran, tachykardizující není, používá se '''i k indukci anestezie'''.
-===Anorganické plyny===
+=== Anorganické plyny ===
-;Oxid dusný (N<sub>2</sub>O, rajský plyn)&#58;
+;Oxid dusný (N<sub>2</sub>O, rajský plyn):
 * Plyn bez barvy a zápachu, nehořlavý, musí se podávat ve směsi s kyslíkem.
-*''Účinky'': '''rychlé''' navození a probuzení z anestezie, ta je však '''slabá''', a proto se musí používat '''v kombinacích'''; je silně analgetický a mírně euforizující.
+* ''Účinky'': '''rychlé''' navození a probuzení z anestezie, ta je však '''slabá''', a proto se musí používat '''v kombinacích'''; je silně analgetický a mírně euforizující.
-*''Vliv na kardiovaskulární systém a dýchání'': srdeční funkci nesnižuje a na dýchání má malý vliv, ale snižuje odpověď organismu na [[hypoxie|hypoxii]].
+* ''Vliv na kardiovaskulární systém a dýchání'': srdeční funkci nesnižuje a na dýchání má malý vliv, ale snižuje odpověď organismu na [[hypoxie|hypoxii]].
 ;Xenon: Xenon je prostý nežádoucích účinků na kardiovaskulární systém, jeho anestetická účinnost však není velká a hlavně je velice drahý.
-==[[Intravenózní anestetika]]==
+== [[Intravenózní anestetika]] ==
-Intravenózní anestetika nacházejí uplatnění především '''při krátkých výkonech''' vyžadujících anestezii, jsou používána na '''úvod do''' [[Inhalační anestezie (pediatrie)|inhalační anestezie]] nebo při kontraindikaci inhalačních anestetik při tzv. '''TIVA''' totální intravenózní anestezii.
+Intravenózní anestetika nacházejí uplatnění především '''při krátkých výkonech''' vyžadujících anestezii, jsou používána na '''úvod do''' [[Inhalační anestezie (pediatrie)|inhalační anestezie]] nebo při kontraindikaci inhalačních anestetik při tzv. '''TIVA''' − totální intravenózní anestezii.
-Rychle se dostávají do mozku, anestezie nastává '''během desítek sekund''' a její ukončení je zapříčiněno redistribucí z CNS, nikoli metabolismem.
+Rychle se dostávají do mozku, anestezie nastává '''během desítek sekund''' a její ukončení je zapříčiněno redistribucí z CNS, nikoli metabolizmem.
 ;Thiopental
-* Levné anestetikum '''s rychlým nástupem účinku''', postrádá analgetický a myorelaxační účinek
+* Levné anestetikum '''s rychlým nástupem účinku''', postrádá analgetický a myorelaxační účinek.
 * ''Farmakokinetika'': účinek nastupuje do 30 sekund a trvá 5–10 minut, po odeznění účinku trvá stav oblouznění (pobarbiturátová kocovina).
-*''účinek na kardiovaskulátní systém a dýchání'':snižuje [[krevní tlak]], ale zvyšuje [[srdeční frekvence|srdeční frekvenci]], vede k [[bradypnoe]] v důsledku '''útlumu dýchacího centra'''
+* ''Účinek na kardiovaskulární systém a dýchání'': snižuje [[krevní tlak]], ale zvyšuje [[srdeční frekvence|srdeční frekvenci]], vede k [[bradypnoe]] v důsledku '''útlumu dýchacího centra'''.
-*''nežádoucí účinky'' - '''[[nauzea]]''', '''[[zvracení]]''', při opakoveném podání dochází ke kumulaci
+* ''nežádoucí účinky'' – '''[[nauzea]]''', '''[[zvracení]]''', při opakovaném podání dochází ke kumulaci.
 ;Propofol
 * Anestetikum podobné thiopentalu, oproti němu má však řadu výhod; má antiemetické vlastnosti.
-*'' Farmakokinetika'':rychlý nástup účnku, ten trvá 4–8 minut, po probuzení však narozdíl od thipentalu nenastává stav oblouznění.
+* '' Farmakokinetika'': rychlý nástup účinku, ten trvá 4–8 minut, po probuzení však na rozdíl od thiopentalu nenastává stav oblouznění.
-*'' Účinek na kardiovaskulární systém a dýchání'': způsobuje pokles krevního tlaku, srdeční frekvenci zvyšuje méně než thiopental.
+* '' Účinek na kardiovaskulární systém a dýchání'': způsobuje pokles krevního tlaku, srdeční frekvenci zvyšuje méně než thiopental.
+* ''nežádoucí účinky'': '''křečové stavy''' při probouzení
 ;Etomidát
-* Je intravenózní anestetikum profilem podobným thiopentalu, je však vhodný '''u pacientů s onemocněním kardiovaskuláního systému'''.
+* Je intravenózní anestetikum profilem podobné thiopentalu, je však vhodný '''u pacientů s onemocněním kardiovaskuláního systému'''.
-*''farmakokinetika'': účinek trvá 4–8 minut.
+* ''Farmakokinetika'': účinek trvá 4–8 minut.
-*''Účinek na kardiovaskulární systém a dýchání'': vliv na [[Oběhová soustava|kardiovaskulární systém]] je '''minimální''' a ovlivnění dýchání je taktéž menší než u thiopentalu.
+* ''Účinek na kardiovaskulární systém a dýchání'': vliv na [[Oběhová soustava|kardiovaskulární systém]] je '''minimální''' a ovlivnění dýchání je taktéž menší než u thiopentalu.
-*''Nežádoucí účinky'': '''myoklonické záškuby''', útlum syntézy kortikosteriodů, nauzea, zvracení.
+* ''Nežádoucí účinky'': '''myoklonické záškuby''', útlum syntézy kortikosteroidů, nauzea, zvracení.
 ;Midazolam
 * Je [[benzodiazepiny|benzodiazepin]] s '''myorelaxačními, anxiolytickými, antikonvulzivními a amnestickými''' účinky, postrádá však účinky analgetické; dá se použít '''k úvodu i udržení anestezie'''; výhodou je možnost použití '''flumazenilu''' (specifického antagonisty benzodiazepinů).
-*''Farmakokinetika'': účinek nastupuje pomaleji než u thiopentalu.
+* ''Farmakokinetika'': účinek nastupuje pomaleji než u thiopentalu.
-*''Účinek na kardiovaskulátní systém a dýchání'': riziko kardiovaskulárního a dechového útlumu je '''velice nízké'''.
+* ''Účinek na kardiovaskulární systém a dýchání'': riziko kardiovaskulárního a dechového útlumu je '''velice nízké'''.
-;ketamin
+;Ketamin
-* Je '''inhibitor NMDA'''-receptoru a vyvolává '''disociativní anestezii''' = stav, kdy je talamokortikální systém inhibován, ale [[Limbický systém (Heslo)|limbický systém]] stimulován; to má za následek '''navození hypnotického stavu, ale nikoli ztrátu vědomí'''; charakteristická je amnesie a analgesie, ale spontální dýchání a vyšší tonus svalstva.
+* Je '''inhibitor NMDA'''-receptoru a vyvolává '''disociativní anestezii''' = stav, kdy je talamokortikální systém inhibován, ale [[Limbický systém (Heslo)|limbický systém]] stimulován; to má za následek '''navození hypnotického stavu, ale nikoli ztrátu vědomí'''; charakteristická je amnesie a analgezie, ale spontánní dýchání a vyšší tonus svalstva.
-*''Farmakokinetika'': nástup účinku trvá asi 2 minuty, účinek trvá 10–15 minut; podání nemusí být pouze i.v., ale můžeme využít také pro celková anestetika exotických cest podání, jakými jsou p.o., perrektální či intranazální podání.
+* ''Farmakokinetika'': nástup účinku trvá asi 2 minuty, účinek trvá 10–15 minut; podání nemusí být pouze i.v., ale můžeme využít také pro celková anestetika exotických cest podání, jakými jsou p.o., rektální či intranazální podání.
-*''Účinek na kardiovaskulátní systém a dýchání'': je jediným celkovým anestetikem, které '''zvyšuje [[srdeční frekvence|srdeční frekvenci]] a [[krevní tlak]]''' a netlumí dýchání, což se dá využít u [[šok|šokových a hypovolemických stavů]].
+* ''Účinek na kardiovaskulátní systém a dýchání'': je jediným celkovým anestetikem, které '''zvyšuje [[srdeční frekvence|srdeční frekvenci]] a [[krevní tlak]]''' a netlumí dýchání, což se dá využít u [[šok|šokových a hypovolemických stavů]].
-*''Nežádoucí účinky'': nepříjemné živé sny až [[poruchy spánku|halucinace]].
+* ''Nežádoucí účinky'': nepříjemné živé sny až [[poruchy spánku|halucinace]] − jsou sníženy současným podáním benzodiazepinů.
-==Premedikace a další léčiva==
+== Premedikace a další léčiva ==
 Cílem dnešní premedikace je především '''anxiolýza''', nikoli potlačení nežádoucích účinků anestetik.
-*'''[[benzodiazepiny]]''' jako anxiolytika,
+* '''[[benzodiazepiny]]''' jako anxiolytika,
-*'''[[antihistaminika]]''' k prevenci anafylaktických reakcí,
+* '''[[antihistaminika]]''' k prevenci anafylaktických reakcí,
-*[[parasympatolytika|'''anticholinergní''' látky]] zabraňují vzniku reflexní bradykardie,
+* [[parasympatolytika|'''anticholinergní''' látky]] zabraňují vzniku reflexní bradykardie,
-*'''[[terapie peptického vředu|H<sub>2</sub>-antagonisté, antacida]], prokinetika''', jež zabraňují refluxu a následné aspiraci,
+* '''[[terapie peptického vředu|H<sub>2</sub>-antagonisté, antacida]], prokinetika''', jež zabraňují refluxu a následné aspiraci,
-*'''[[sympatomimetika|α<sub>2</sub>-mimetika]]''' zlepšují stabilitu kardiovaskuláru a přispívají k sedaci a anxiolýze,
+* '''[[sympatomimetika|α<sub>2</sub>-mimetika]]''' zlepšují stabilitu kardiovaskulárního systému a přispívají k sedaci a anxiolýze,
-*'''[[neuroleptika]]''' spolu s opioidy slouží k navození '''neuroleptanalgezie''', stavu sedace, analgezie a amnezie, ne však bezvědomí – pacient je schopen spolupráce,
+* '''[[neuroleptika]]''' spolu s opioidy slouží k navození '''neuroleptanalgezie''', stavu sedace, analgezie a amnezie, ne však bezvědomí – pacient je schopen spolupráce,
-*'''[[opioidní analgetika|opioidy]]''' pak používáme při bolestivých zraněních.
+* '''[[opioidní analgetika|opioidy]]''' pak používáme při bolestivých zraněních.
 <noinclude>
-==Odkazy==
+== Odkazy ==
-===Související články===
+===Externí odkazy===
-*[[Psychofarmaka]]
+* {{Akutně|343|Anestezie s Target Controlled Infusion – interaktivní algoritmus + test}}
-*[[Celková anestezie]]
+=== Související články ===
-*[[Anestezie (pediatrie)]]
+* [[Psychofarmaka]]
-*[[Inhalační anestezie (pediatrie)]]
+* [[Celková anestezie]]
-*[[Anestetika (zubní lékařství)]]
+* [[Anestezie (pediatrie)]]
-*[[Lokální anestetika (farmakologie)]]
+* [[Inhalační anestezie (pediatrie)]]
-===Použitá Literatura===
+* [[Anestetika (zubní lékařství)]]
-*{{Citace
+* [[Lokální anestetika (farmakologie)]]
+=== Použitá Literatura ===
+* {{Citace
 | typ = přednáška
 | příjmení = Mladěnka
@@ Řádek 125: / Řádek 128: @@
 | datum = 11.5.2011
 }}
-*{{Citace
+* {{Citace
 | typ = kniha
 | isbn = 978-80-7262-373-0
@@ Řádek 140: / Řádek 143: @@
 }}
 </noinclude>
 [[Kategorie:Farmakologie]]
 [[Kategorie:Neodkladná medicína]]