Celulitis: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (doplnění) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
{{Různé významy|tento=akutním hnisavém zánětu kůže a podkoží|druhý=nekomplikovaném podkožním nálezu|stránka=Celulitida}} | {{Různé významy|tento=akutním hnisavém zánětu kůže a podkoží|druhý=nekomplikovaném podkožním nálezu|stránka=Celulitida}} | ||
'''Celulitis''' ''(celulitida, flegmóna)'' je akutní hnisavý zánět kůže (dermis) a přilehlých podkožních tkání (hypodermis) šířící se do okolí s celkovou alterací stavu. Původcem jsou '''betahemolytické streptokoky skupiny A''' (''[[Streptococcus pyogenes]]'') nebo ''[[Staphylococcus aureus]]''. Vzniká často z [[impetigo|impetiga]] (lokalizovaný [[zánět]] kůže bez alterace celkového stavu). Onemocnění se nejčastěji přenáší přímým kontaktem s nemocnou osobou nebo s asymptomatickým nosičem, může k němu dojít i přes kontaminované předměty nebo mechanismem autoinfekce. | '''Celulitis''' ''(celulitida, flegmóna)'' je akutní hnisavý zánět kůže (dermis) a přilehlých podkožních tkání (hypodermis) šířící se do okolí s celkovou alterací stavu. Původcem jsou '''betahemolytické streptokoky skupiny A''' (''[[Streptococcus pyogenes]]'') nebo ''[[Staphylococcus aureus]]''. Vzniká často z [[impetigo|impetiga]] (lokalizovaný [[zánět]] kůže bez alterace celkového stavu). Onemocnění se nejčastěji přenáší přímým kontaktem s nemocnou osobou nebo s asymptomatickým nosičem, může k němu dojít i přes kontaminované předměty nebo mechanismem autoinfekce. | ||
[[Soubor:Cellulitis Left Leg.JPG|thumb|right|300px|Celulitis na levé noze | [[Soubor:Cellulitis Left Leg.JPG|thumb|right|300px|Celulitis na levé noze]] | ||
=== Klinický obraz === | === Klinický obraz === | ||
Po kontaktu s infekcí se příznaky objevují za 6 hodin | Po kontaktu s infekcí se příznaky objevují za 6 hodin až 2 dny.<ref name =" Rozsypal"> {{Citace | ||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
| | | příjmení1 = Rozsypal | ||
| jméno1 = Hanuš | |||
| titul = Základy infekčního lékařství | | titul = Základy infekčního lékařství | ||
| | | vydání = 1 | ||
| | | vydavatel = Karolinum | ||
| | | místo = Praha | ||
| rok = 2015 | | rok = 2015 | ||
| isbn = | | isbn = 978-80-246-2932-2 | ||
| rozsah = | | rozsah = 566 | ||
| strany = 293–294 | | strany = 293–294 | ||
}}</ref> [[Kůže]] je teplá, bolestivá, erytematózní, vznikají [[Kožní eflorescence#Primární eflorescence|vezikuly]] měnící se v [[Kožní eflorescence#Primární eflorescence|buly]] se zkaleným obsahem. Při stisku může vytékat řídký sekret. Regionální uzliny mohou být zvětšené. Objevují se i systémové příznaky jako je [[horečka]] s třesavkou a zimnicí. U starých osob může být stav doprovázen neklidem, nechutenstvím a změnou chování. | }}</ref> [[Kůže]] je teplá, bolestivá, erytematózní, vznikají [[Kožní eflorescence#Primární eflorescence|vezikuly]] měnící se v [[Kožní eflorescence#Primární eflorescence|buly]] se zkaleným obsahem. Při stisku může vytékat řídký sekret. Regionální uzliny mohou být zvětšené. Objevují se i systémové příznaky jako je [[horečka]] s třesavkou a zimnicí. U starých osob může být stav doprovázen neklidem, nechutenstvím a změnou chování. | ||
| Řádek 32: | Řádek 33: | ||
Zahajujeme zpravidla [[oxacilin]]em, [[cefalosporiny]] 1. a 2. generace či [[klindamycin]]em.<ref name="Beneš">{{Citace | Zahajujeme zpravidla [[oxacilin]]em, [[cefalosporiny]] 1. a 2. generace či [[klindamycin]]em.<ref name="Beneš">{{Citace | ||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
| | | příjmení1 = Beneš | ||
| jméno1 = Jiří | |||
| titul = Infekční lékařství | | titul = Infekční lékařství | ||
| vydání = 1 | | vydání = 1 | ||
| místo = Praha | |||
| vydavatel = Galén | |||
| rok = 2009 | | rok = 2009 | ||
| isbn = | | isbn = 978-80-7262-644-1 | ||
| rozsah = 651 | | rozsah = 651 | ||
| strany = 493 | | strany = 493 | ||
}}</ref> Při kultivačním průkazu rezistentního ''Staphylococca'' ([[MRSA]]) [[vankomycin]] a tigecyklin.<ref name = "Rozsypal"/> Lokálně drenujeme absces, elevujeme postiženou končetinu, podle situace [[antikoagulační léčba]]. | }}</ref> Při kultivačním průkazu rezistentního ''Staphylococca'' ([[MRSA]]) [[vankomycin]] a tigecyklin.<ref name = "Rozsypal"/> Lokálně drenujeme absces, elevujeme postiženou končetinu, podle situace [[antikoagulační léčba]]. | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
* [[Pyodermie]] | * [[Pyodermie]] | ||
* [[Záněty exsudativní intersticiální]] | * [[Záněty exsudativní intersticiální]] | ||
=== Reference === | |||
<references /> | |||
</noinclude> | |||
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
* {{Citace | |||
| typ = kniha | |||
| příjmení1 = Beneš | |||
| jméno1 = Jiří | |||
| titul = Infekční lékařství | |||
| vydání = 1 | |||
| místo = Praha | |||
| vydavatel = Galén | |||
| rok = 2009 | |||
| isbn = 978-80-7262-644-1 | |||
| rozsah = 651 | |||
}} | |||
* {{Citace | * {{Citace | ||
|typ = kniha | |typ = kniha | ||
| Řádek 61: | Řádek 81: | ||
*{{Citace | *{{Citace | ||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
| | |příjmení1 = Rozsypal | ||
|jméno1 = Hanuš | |||
| titul = Základy infekčního lékařství | | titul = Základy infekčního lékařství | ||
| podnázev = | | podnázev = | ||
| vydání = | | vydání = 1 | ||
| vydavatel = | | vydavatel = Karolinum | ||
| rok = 2015 | | rok = 2015 | ||
| isbn = | | isbn = 978-80-246-2932-2 | ||
| rozsah = | | rozsah = 566 | ||
}} | }} | ||
[[Kategorie:Infekční lékařství]] | [[Kategorie:Infekční lékařství]] | ||
[[Kategorie:Dermatovenerologie]] | [[Kategorie:Dermatovenerologie]] | ||
Aktuální verze z 30. 8. 2023, 15:54
Tento článek pojednává o akutním hnisavém zánětu kůže a podkoží. O nekomplikovaném podkožním nálezu pojednává článek Celulitida.
Celulitis (celulitida, flegmóna) je akutní hnisavý zánět kůže (dermis) a přilehlých podkožních tkání (hypodermis) šířící se do okolí s celkovou alterací stavu. Původcem jsou betahemolytické streptokoky skupiny A (Streptococcus pyogenes) nebo Staphylococcus aureus. Vzniká často z impetiga (lokalizovaný zánět kůže bez alterace celkového stavu). Onemocnění se nejčastěji přenáší přímým kontaktem s nemocnou osobou nebo s asymptomatickým nosičem, může k němu dojít i přes kontaminované předměty nebo mechanismem autoinfekce.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Po kontaktu s infekcí se příznaky objevují za 6 hodin až 2 dny.[1] Kůže je teplá, bolestivá, erytematózní, vznikají vezikuly měnící se v buly se zkaleným obsahem. Při stisku může vytékat řídký sekret. Regionální uzliny mohou být zvětšené. Objevují se i systémové příznaky jako je horečka s třesavkou a zimnicí. U starých osob může být stav doprovázen neklidem, nechutenstvím a změnou chování.
Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Diferenciálně diagnosticky je nutné odlišit od erysipelu. Celulitis není na kůži přesně ohraničena, erysipel zpravidla jazykovitě vybíhá.
Komplikace[upravit | editovat zdroj]
Mezi komplikace patří:
- absces
- progrese do hlubokých tkání s možným vznikem nekrotizující fasciitidy,
- hluboká žilní trombóza s embolizací,
- septický stav.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Určující je klinický obraz doplněný o průkaz původce v hemokultuře nebo v sekretu z postiženého místa. Velmi bolestivá ložiska kontrolujeme ultrazvukem pro odhalení abscesu.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Zahajujeme zpravidla oxacilinem, cefalosporiny 1. a 2. generace či klindamycinem.[2] Při kultivačním průkazu rezistentního Staphylococca (MRSA) vankomycin a tigecyklin.[1] Lokálně drenujeme absces, elevujeme postiženou končetinu, podle situace antikoagulační léčba.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ Skočit nahoru k: a b ROZSYPAL, Hanuš. Základy infekčního lékařství. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2015. 566 s. s. 293–294. ISBN 978-80-246-2932-2.
- ↑ BENEŠ, Jiří. Infekční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 651 s. s. 493. ISBN 978-80-7262-644-1.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Infekční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.
- HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
- ROZSYPAL, Hanuš. Základy infekčního lékařství. 1. vydání. Karolinum, 2015. 566 s. ISBN 978-80-246-2932-2.
