Celulitis: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

(__NOTOC__; obrázek)
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 19 mezilehlých verzí od 11 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
__NOTOC__
__NOTOC__
*akutní zánět hlubokých podkožních tkání šířící se do okolí s celkovou alterací stavu, původcem jsou '''streptokoky skupiny A''' nebo [[Staphylococcus aureus]] , vzniká často z [[impetigo|impetiga]] (lokalizovaný [[zánět]] kůže bez alterace celkového stavu)
{{Různé významy|tento=akutním hnisavém zánětu kůže a podkoží|druhý=nekomplikovaném podkožním nálezu|stránka=Celulitida}}
[[File:Cellulitis Left Leg.JPG|thumb|right|200px|Celulitis na levé noze.]]
'''Celulitis''' ''(celulitida, flegmóna)'' je akutní hnisavý zánět kůže (dermis) a přilehlých podkožních tkání (hypodermis) šířící se do okolí s celkovou alterací stavu. Původcem jsou '''betahemolytické streptokoky skupiny A''' (''[[Streptococcus pyogenes]]'') nebo ''[[Staphylococcus aureus]]''. Vzniká často z [[impetigo|impetiga]] (lokalizovaný [[zánět]] kůže bez alterace celkového stavu). Onemocnění se nejčastěji přenáší přímým kontaktem s nemocnou osobou nebo s asymptomatickým nosičem, může k němu dojít i přes kontaminované předměty nebo mechanismem autoinfekce.
== Klinický obraz ==
[[Soubor:Cellulitis Left Leg.JPG|thumb|right|300px|Celulitis na levé noze]]
*[[kůže]] je teplá, bolestivá, erytematózní, vznikají [[Kožní eflorescence#Primární eflorescence|vezikuly]] měnící se v [[Kožní eflorescence#Primární eflorescence|buly]] se zkaleným obsahem
=== Klinický obraz ===
Po kontaktu s infekcí se příznaky objevují za 6 hodin až 2 dny.<ref name =" Rozsypal"> {{Citace
| typ = kniha
| příjmení1 = Rozsypal
| jméno1 = Hanuš
| titul = Základy infekčního lékařství
| vydání = 1
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
| rok = 2015
| isbn = 978-80-246-2932-2
| rozsah = 566
| strany = 293–294
}}</ref> [[Kůže]] je teplá, bolestivá, erytematózní, vznikají [[Kožní eflorescence#Primární eflorescence|vezikuly]] měnící se v [[Kožní eflorescence#Primární eflorescence|buly]] se zkaleným obsahem. Při stisku může vytékat řídký sekret. Regionální uzliny mohou být zvětšené. Objevují se i systémové příznaky jako je [[horečka]] s třesavkou a zimnicí. U starých osob může být stav doprovázen neklidem, nechutenstvím a změnou chování.


== Komplikace ==
==== Diferenciální diagnostika ====
*[[hluboká žilní trombóza]] s [[embolizace|embolizací]]
Diferenciálně diagnosticky je nutné odlišit od [[erysipel]]u. Celulitis '''není''' na kůži přesně ohraničena, erysipel zpravidla '''jazykovitě''' vybíhá.
=== Komplikace ===
Mezi komplikace patří:
* [[absces]]
* progrese do hlubokých tkání s možným vznikem [[nekrotizující fasciitida|nekrotizující fasciitidy]],
* [[hluboká žilní trombóza]] s [[embolizace|embolizací]],
* [[sepse|septický stav]].


==Terapie ==
=== Diagnostika ===
*krystalický [[penicilin]] i.v. (nutno myslet i na stafylokoky), elevace postižené končetiny, podle situace [[antikoagulační léčba]]
Určující je klinický obraz doplněný o průkaz původce v hemokultuře nebo v sekretu z postiženého místa. Velmi bolestivá ložiska kontrolujeme [[ultrazvuk]]em pro odhalení abscesu.


<noinclude>
=== Terapie ===
==Odkazy==
Zahajujeme zpravidla [[oxacilin]]em, [[cefalosporiny]] 1. a 2. generace či [[klindamycin]]em.<ref name="Beneš">{{Citace
===Použitá literatura===
| typ = kniha
*{{Citace  
| příjmení1 = Beneš
| jméno1 = Jiří
| titul = Infekční lékařství
| vydání = 1
| místo = Praha
| vydavatel = Galén 
| rok = 2009
| isbn = 978-80-7262-644-1
| rozsah = 651
| strany = 493
}}</ref> Při kultivačním průkazu rezistentního ''Staphylococca'' ([[MRSA]]) [[vankomycin]] a tigecyklin.<ref name = "Rozsypal"/> Lokálně drenujeme absces, elevujeme postiženou končetinu, podle situace [[antikoagulační léčba]].
 
== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Pyodermie]]
* [[Záněty exsudativní intersticiální]]
 
=== Reference ===
<references />
</noinclude>
=== Použitá literatura ===
* {{Citace
| typ = kniha
| příjmení1 = Beneš
| jméno1 = Jiří
| titul = Infekční lékařství
| vydání = 1
| místo = Praha
| vydavatel = Galén 
| rok = 2009
| isbn = 978-80-7262-644-1
| rozsah = 651
}}
* {{Citace  
|typ = kniha
|typ = kniha
|příjmení1 = Havlík   
|příjmení1 = Havlík   
Řádek 27: Řádek 79:
|isbn = 80-201-0062-8  
|isbn = 80-201-0062-8  
}}
}}
</noinclude>
*{{Citace
| typ = kniha
|příjmení1 = Rozsypal
|jméno1 = Hanuš
| titul = Základy infekčního lékařství
| podnázev =
| vydání = 1
| vydavatel = Karolinum
| rok = 2015
| isbn = 978-80-246-2932-2
| rozsah = 566
}}


[[Kategorie:Infekční lékařství]]
[[Kategorie:Infekční lékařství]]
[[Kategorie:Dermatovenerologie]]
[[Kategorie:Dermatovenerologie]]

Aktuální verze z 30. 8. 2023, 15:54

Tento článek pojednává o akutním hnisavém zánětu kůže a podkoží. O nekomplikovaném podkožním nálezu pojednává článek Celulitida.

Celulitis (celulitida, flegmóna) je akutní hnisavý zánět kůže (dermis) a přilehlých podkožních tkání (hypodermis) šířící se do okolí s celkovou alterací stavu. Původcem jsou betahemolytické streptokoky skupiny A (Streptococcus pyogenes) nebo Staphylococcus aureus. Vzniká často z impetiga (lokalizovaný zánět kůže bez alterace celkového stavu). Onemocnění se nejčastěji přenáší přímým kontaktem s nemocnou osobou nebo s asymptomatickým nosičem, může k němu dojít i přes kontaminované předměty nebo mechanismem autoinfekce.

Celulitis na levé noze

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Po kontaktu s infekcí se příznaky objevují za 6 hodin až 2 dny.[1] Kůže je teplá, bolestivá, erytematózní, vznikají vezikuly měnící se v buly se zkaleným obsahem. Při stisku může vytékat řídký sekret. Regionální uzliny mohou být zvětšené. Objevují se i systémové příznaky jako je horečka s třesavkou a zimnicí. U starých osob může být stav doprovázen neklidem, nechutenstvím a změnou chování.

Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Diferenciálně diagnosticky je nutné odlišit od erysipelu. Celulitis není na kůži přesně ohraničena, erysipel zpravidla jazykovitě vybíhá.

Komplikace[upravit | editovat zdroj]

Mezi komplikace patří:

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Určující je klinický obraz doplněný o průkaz původce v hemokultuře nebo v sekretu z postiženého místa. Velmi bolestivá ložiska kontrolujeme ultrazvukem pro odhalení abscesu.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Zahajujeme zpravidla oxacilinem, cefalosporiny 1. a 2. generace či klindamycinem.[2] Při kultivačním průkazu rezistentního Staphylococca (MRSA) vankomycin a tigecyklin.[1] Lokálně drenujeme absces, elevujeme postiženou končetinu, podle situace antikoagulační léčba.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. Skočit nahoru k: a b ROZSYPAL, Hanuš. Základy infekčního lékařství. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2015. 566 s. s. 293–294. ISBN 978-80-246-2932-2.
  2. BENEŠ, Jiří. Infekční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 651 s. s. 493. ISBN 978-80-7262-644-1.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • BENEŠ, Jiří. Infekční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.
  • HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
  • ROZSYPAL, Hanuš. Základy infekčního lékařství. 1. vydání. Karolinum, 2015. 566 s. ISBN 978-80-246-2932-2.