Záněty slzné žlázy a slzného vaku

Z WikiSkript

Zánět slzné žlázy (dacryoadenitis)[upravit | editovat zdroj]

  • většinou jednostranný
  • vyskytuje se hlavně u dětí a mladých lidí
  • probíhá akutně nebo chronicky


Akutní zánět slzné žlázy[upravit | editovat zdroj]

  • často bývá komplikací jiných onemocnění (mononukleóza, chřipka, tyfus, spála)
  • méně často je příčinou zánětu přestup infekce při conjunctivitidě
  • původcem jsou:
  1. viry (EBV, HZV, Influenzaviry)
  2. bakterie (Streptokoky)

Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]

  • zduření zevní třetiny až poloviny horního víčka
  • velmi bolestivé
  • okraj víčka je esovitě zakřiven
  • slzení a chemóza (otok) spojivky, někdy zvětšené preaurikulární uzliny
  • diferenciální diagnóza: chalazion, hordeolum, tumor
  • při podezření na nádor neprovádíme v žádném případě biopsii, která by pacienta mohla poškodit výskytem metastáz či recidiv

Terapie[upravit | editovat zdroj]

  • u virové dakryoadenitidy podáváme analgetika a studené obklady
  • u bakteriálního původu léčíme podáním ATB, případně incizí


Chronický zánět slzné žlázy[upravit | editovat zdroj]

  • oboustranný
  • bývá často součástí systémových onemocnění (sarkoidóza)
  • bulbus je utlačován nasálně dolů → exoftalmus


Zánět slzného vaku[upravit | editovat zdroj]

Akutní dakryocystitida[upravit | editovat zdroj]

  • u malých dětí nebo lidí nad 40 let
  • důvodem je hlavně překážka v odtoku slz z důvodu zúžení či uzávěru slzovodu při:
  1. vrozené neprůchodnosti ductus nasolacrimalis
  2. kamínku či výchlipce v slzovodu
  3. po chirurgickém zákroku v dutině ústní či čelisti
  4. po traumatu
  • dochází k infekci hromadícího se sekretu nejčastěji bakteriemi Staphylococcus aureus, H. influenzae, Proteus vulgaris vzácně Candida albicans

Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]

  • slzení (epifora)
  • bolest je přirovnávána k ledvinné kolice, šíří se do poloviny hlavy a zubů
  • slzení a sekrece ve vnitřním koutku
  • slzný vak je zarudlý a edematický, může obsahovat hlenohnisavý sekret

Komplikace: přestup infekce do orbity

Terapie[upravit | editovat zdroj]

  • v první fázi onemocnění podáváme ATB, nepokoušíme se o sondáž (hrozilo by riziko rozšíření infekce)
  • později incize a drenáž
  • při přetrvávání řešíme problém chirurgicky pomocí dakryocystorinostomie

Chronická dakryocystitida[upravit | editovat zdroj]

  • vzniká plíživě, střídají se období klidu a aktivity zánětu
  • projevuje se slzením, slzný vak může být zduřelý s hlenovitým obsahem

Terapie[upravit | editovat zdroj]

  • antibiotika mohou jen zmírnit příznaky, nevedou ale k trvalému odstranění potíží
  • dakryocystorinostomie


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • ROZSÍVAL, Pavel, et al. Oční lékařství. 1. vydání. Galén, Karolinum, 2006. 373 s. ISBN 80-7262-404-0.

Související články[upravit | editovat zdroj]