Záněty slzné žlázy a slzného vaku
Z WikiSkript
Zánět slzné žlázy (dacryoadenitis)[upravit | editovat zdroj]
- většinou jednostranný
- vyskytuje se hlavně u dětí a mladých lidí
- probíhá akutně nebo chronicky
Akutní zánět slzné žlázy[upravit | editovat zdroj]
- často bývá komplikací jiných onemocnění (mononukleóza, chřipka, tyfus, spála)
- méně často je příčinou zánětu přestup infekce při conjunctivitidě
- původcem jsou:
- viry (EBV, HZV, Influenzaviry)
- bakterie (Streptokoky)
Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]
- zduření zevní třetiny až poloviny horního víčka
- velmi bolestivé
- okraj víčka je esovitě zakřiven
- slzení a chemóza (otok) spojivky, někdy zvětšené preaurikulární uzliny
- diferenciální diagnóza: chalazion, hordeolum, tumor
- při podezření na nádor neprovádíme v žádném případě biopsii, která by pacienta mohla poškodit výskytem metastáz či recidiv
Terapie[upravit | editovat zdroj]
- u virové dakryoadenitidy podáváme analgetika a studené obklady
- u bakteriálního původu léčíme podáním ATB, případně incizí
Chronický zánět slzné žlázy[upravit | editovat zdroj]
- oboustranný
- bývá často součástí systémových onemocnění (sarkoidóza)
- bulbus je utlačován nasálně dolů → exoftalmus
Zánět slzného vaku[upravit | editovat zdroj]
Akutní dakryocystitida[upravit | editovat zdroj]
- u malých dětí nebo lidí nad 40 let
- důvodem je hlavně překážka v odtoku slz z důvodu zúžení či uzávěru slzovodu při:
- vrozené neprůchodnosti ductus nasolacrimalis
- kamínku či výchlipce v slzovodu
- po chirurgickém zákroku v dutině ústní či čelisti
- po traumatu
- dochází k infekci hromadícího se sekretu nejčastěji bakteriemi Staphylococcus aureus, H. influenzae, Proteus vulgaris vzácně Candida albicans
Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]
- slzení (epifora)
- bolest je přirovnávána k ledvinné kolice, šíří se do poloviny hlavy a zubů
- slzení a sekrece ve vnitřním koutku
- slzný vak je zarudlý a edematický, může obsahovat hlenohnisavý sekret
Komplikace: přestup infekce do orbity
Terapie[upravit | editovat zdroj]
- v první fázi onemocnění podáváme ATB, nepokoušíme se o sondáž (hrozilo by riziko rozšíření infekce)
- později incize a drenáž
- při přetrvávání řešíme problém chirurgicky pomocí dakryocystorinostomie
Chronická dakryocystitida[upravit | editovat zdroj]
- vzniká plíživě, střídají se období klidu a aktivity zánětu
- projevuje se slzením, slzný vak může být zduřelý s hlenovitým obsahem
Terapie[upravit | editovat zdroj]
- antibiotika mohou jen zmírnit příznaky, nevedou ale k trvalému odstranění potíží
- dakryocystorinostomie
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- ROZSÍVAL, Pavel, et al. Oční lékařství. 1. vydání. Galén, Karolinum, 2006. 373 s. ISBN 80-7262-404-0.