Nepřiměřené slzení
nepřiměřené slzení | |
watering eyes, excessive tearing | |
hyperlacrimation | |
Slzný aparát: a – slzná žláza; b, e – slzné body; c, f – slzné kanálky; d – slzný váček; g – slzovod | |
Patogeneze | nadměrné slzení nebo obstrukční epifora |
---|---|
Klasifikace a odkazy | |
MKN | H04.2 |
MedlinePlus | 003036 |
Nepřiměřené slzení, neboli epifora, je jeden z nejčastějších symptomů v oftalmologii.
Typy epifory[upravit | editovat zdroj]
Mechanismus vzniku epifory může být dvojí:
Nadměrné slzení[upravit | editovat zdroj]
(Také pouze epifora či lakrimace.)
Je způsobené reflexní nadprodukcí slz stimulací n. V, který inervuje rohovku a spojivku. V těchto případech je nadměrné slzní spojeno s příznaky základní příčiny a terapie je obvykle farmakologická.
Obstrukční epifora[upravit | editovat zdroj]
Je způsobena poruchou drenáže slz. Charakteristické nadměrné slzení je vyvoláváno chladem a větrem, naopak nejméně je vyjádřeno v teplém a suchém prostředí. Etiologie je rozmanitá − jizvení slzných bodů, uzávěr slzného vaku či duktus nasolacrimalis, paréza m. orbicularis oculi spojená s poruchou nasávacího mechanismu slzných kanálků. Majoritu případů lze řešit chirurgicky.
Poruchy puncta lacrimalia[upravit | editovat zdroj]
Při poruchách puncta lacrimalia (atrézie, obstrukce, trauma) někdy stačí masáž vnitroočního koutku pro uvolnění obstrukce.
Poruchy slzných kanálků[upravit | editovat zdroj]
Slzné kanálky mohou být postiženy vrozenou píštělí spojující slzné cesty s kůží. Další stavy postihující slzné kanálky jsou atrézie a kanalikulitida. Příčinou mohou být traumata (pády, dopravní nehody, nešetrná sondáž). Terapie se provádí rekonstrukcí silikonovou trubičkou po dobu 6 měsíců.
Poruchy ductus nasolacrimalis[upravit | editovat zdroj]
Uzávěr ductus nasolacrimalis může být vrozený nebo získaný.
U všech slzících dětí je ale také potřeba myslet na možnost kongenitálního glaukomu. Terapie vrozeného uzávěru ductus nasolacrimalis je nejprve konzervativní (masáž, antibiotika), v 90 % případů poté dochází ke zprůchodnění. Ve zbylých případech je nutné přistoupit k sondáži a proplachu.
Příčinou získaného uzávěru ductus nasolacrimalis mohou být involuční změny, dakryocystitida, sinusitida nebo trauma. Neúplný uzávěr se léčí silikonovou trubičkou, úplný uzávěr poté dakryocystorhinostomií.
Příčinou neprůchodnosti ductus nasolacrimalis může být i absence Hasnerovo chlopně, která fyziologicky brání refluxu vzduchu do vaku. Důsledkem může být pneumatokéla a krvavé slzy. Možná je i nádorová obstrukce.
Hodnocení epifory[upravit | editovat zdroj]
Klinickým vyšetřením odhalíme ektropium, trichiázu, everzi dolního punktu a ochablost dolního víčka. Palpací pod vazem vnitřního koutku můžeme zjistit rozšíření vaku (hydrops slzného vaku) způsobené akutní dakryocystitidou a mukokélou. Během vyšetření na štěrbinové lampě si všímáme polohy punkta, stenóz nebo obstrukcí způsobených cizím tělesem či řasou.
Průplach[upravit | editovat zdroj]
Po instalaci kapky lokálního anestetika do spojivkového vaku, zavádíme do dolního kanálku přímou kanylu na stříkačce naplněné fyziologickým roztokem. Při průchodu tekutiny do nosu je zřejmé, že nemocný žádnou obstrukci nemá nebo má obstrukci pouze částečnou (tzn. příčina slzení je buďto v hypersekreci nebo poruše mechanismu slzné pumpy). Porucha pasáže do nosu napovídá obstrukci ductus nasolacrimalis, stejně tak reflux tekutiny horním kanálkem. Pokud se tekutina vrací dolním kanálkem svědčí to pro jeho samotnou neprůchodnost.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ROZSÍVAL, Pavel, et al. Oční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 2006. ISBN 80-7262-404-0.